VYBERTE SI REGION

Vila láká na největší zahradu. Knihovna je ale mimo provoz

Brno - Jedna z dominant brněnské funkcionalistické architektury má pro návštěvníky nové lákadlo. Vila Stiassni od pátku návštěvníkům otevírá svou zahradu. Lidé si tam prohlédnou tenisové kurty majitelů nebo repliku původního bazénu.

3.7.2015
SDÍLEJ:

Vila Stiassni.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Zahradu pisárecké vily dělníci opravovali od začátku loňského roku. „Zrekonstruovanou budovu jsme zpřístupnili už loni v polovině prosince, práce na zahradních prostorech u domu ale pokračovaly ještě letos," informovala památkářka Vlasta Loutocká.

Cíl oprav bylo navrátit zahradě původní podobu z dvacátých let, kdy vznikla. „Měli jsme k dispozici různé archivní materiály a letecké snímky, takže bylo z čeho vycházet. Dnešní zahradu si tak návštěvníci prohlédnou přesně ve stavu, jak ji obývali původní vlastníci domu Hermina a Alfred Stiassni," upozornila Loutocká.

Víc než tříhektarová zahradní plocha je podle ní největší soukromá zahrada v České republice. Rodina Stiassných si na jejích pozemcích nechala postavit i tenisové kurty či bazén, jeho repliku spatří návštěvníci v zahradě.

Od loňského prosince, kdy vila po tříleté rekonstrukci znovu otevřela, sídlí v domě také Metodické centrum moderní architektury. Zaměřuje se zejména na badatelskou, vzdělávací a poradenskou činnost v oblasti obnovy památek architektury dvacátého století.

vila stiassni- vilu vytvořil architekt Ernst Wiesner v letech 1927 1929,
- původní majitelé byli Hermina a Alfred Stiassni
- v roce 1939 vilu zabavilo gestapo
- v letech 1952 1989 dům využíval krajský národní výbor
- od roku 2009 budovu spravuje Národní památkový ústav
- roku 2011 začaly opravy vily, které skončily v roce 2014

Součást centra má být také odborná knihovna. Ta však ani po půl roce od otevření centra stále nefunguje. Pověřený ředitel centra Petr Svoboda v tom problém nevidí. „Součásti knihovního fondu jsou i dva soukromé fondy významných českých architektů Dušana Riedla a Vladimíra Šlapety. Teď zpracováváme materiál od Šlapety. Dovážíme ho po částech, proto katalogizace trvá déle," vysvětlil Svoboda s tím, že katalogizace Riedlových knih je už hotová.

Kompletní má být knihovna v září. Poslouží zejména odborníkům. Zázemí v ní najdou také studenti architektury, kteří využijí kromě knih i historické plány a diapozitivy.

Nového oficiálně jmenovaného ředitele centrum dostane možná na podzim. „Dřívější ředitel Petr Kroupa nastoupil v dubnu na pozici ředitele Národní knihovny v Praze. Ústav poté svěřil vedení mně," zdůvodnil Svoboda. Sám na pozici ředitele kandidovat nebude, nepovažuje se za dostatečného odborníka.

K výběrovému řízení se do dnešního dne přihlásil jeden zájemce. „Přejeme si, aby nové vedení nastoupilo od října," řekl ředitel brněnského Národního památkového ústavu Zdeněk Vácha.

MARTINA ŘIHÁNKOVÁ

HANA FLORIANOVÁ

Autor: Redakce

3.7.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Průměrná mzda na jihu Moravy vzrostla o pět procent na 26 413 korun

Brno - Průměrná mzda v Jihomoravském kraji vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně o pět procent na 26.413 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 1261 korun. Reálný růst mezd s ohledem na inflaci dosáhl 4,5 procenta. Vyplývá to z informací, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Německý dům? S portrétem Adolfa Hitlera, ukazuje také nová kniha

Brno – Když v roce 1900 vyšla série fantaskních pohlednic o tom, jak bude Brno vypadat za sto let, byla na nich spousta vzducholodí a snových vynálezů, ale Německý dům stál stále na Lažanského – dnešním Moravském náměstí. Nakonec se tato budova v Brně dočkala čtyřiapadesáti let. Poté ji město na přání mnoha Čechů zbouralo. Historii Německého domu a s ním spřízněných spolků představuje nová kniha, jejíž křest je ve čtvrtek v Moravském zemském muzeu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies