Milovníci architektury se dočkali. Po dvou letech oprav mohou v úterý výjimečně navštívit funkcionalistickou vilu Stiassni v brněnských Pisárkách. V nově postavené přednáškové budově, která stojí v části areálu u Preslovy ulice, zahájí agentura Foibos Books vernisáž o slavných evropských vilách. „Od pěti odpoledne se návštěvníci dozvědí víc o českých, slovenských, polských, madarských a slovinských významných stavbách," informovala manažerka projektu Martina Vrbová. Po výstavě zájemci poprvé náhlednou i do nově zrekonstruované vily Stiassni.

Od čtrnáctého do jedenadvacátého prosince pořadatelé přemístí výstavu přímo do vily. „Tím zahájíme její zkušební provoz," konstatoval Marek Ševeček z brněnské pobočky Českého památkového ústavu. Oficiálně památkáři otevřou až na začátku příštího roku.

Rekonstrukce měla za cíl vrátit vile původní podobu ze třicátých let minulého století. Velký problém byla narušená statika. „Pod podlahami stavbaři umístili tažná lana, která celou budovu drží pohromadě," vysvětlil správce areálu Martin Čerbák.

Ne všechny místnosti nyní slouží ke stejným účelům jako kdysi. „V bývalé velké kuchyni máme dnes výstavní prostor. Do sklepních kójí pro zeleninu nebo uhlí se přestěhuje knihovna," popsal změny Čerbák.

Vila Stiassni
- sloh: funkcionalismus
- autor projektu: Ernst Wiesner
- stavba: 1928-1929
- návrh zahrady a parku: Otto Eisler
- majitelé: Alfred a Hermine Stiassni 1929-1940, Moravská eskomptní banka 1940-1946, Národní správa 1946-1949, jihomoravský Krajský národní výbor, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Národní památkový ústav (od 2009)
Zdroj: Národní památkový ústav

Třídílný archiv spojený s knihovnou ocení badatelé a studenti architektury nebo dějin umění. „Vlastní materiály nám daroval brněnský architekt Dušan Riedl. Sbírka obsahuje jeho plány budov, knihy i fotografie," uvedla knihovnice brněnské pobočky památkového ústavu Eliška Plotěná.

Druhou část tvoří zapůjčený archiv profesora Vysokého učení technického v Brně Vladimíra Šlapety. „Zbytek knihovny doplníme vlastními zdroji," dodala Plotěná. Celkem se v nové knihovně objeví až desetitisíce materiálů.

Původně měli Brňané vilu navštívit už letos v létě. Nově zjištěné objevy však čekací dobu prodloužily o několik měsíců. Podle Čerbáka totiž není možné zasahovat do předem stanoveného projektu. „V dámském salonu jsme po odstranění obložení našli na stěnách kousky vínového plyše," řekl Čerbák. Evropská unie ale schválila projekt, který zahrnoval výmalbu pokoje. Proto látku památkaři už nemohli použít.

Plyš však nebyl jediný nečekaný nález. „Pod celoplošnými koberci jsme si všimli jedinečné podlahové zásuvky z roku 1939. Tu měl v té době jen málokdo," zdůraznil správce Čerbák.

Většina původního nábytku ve vile zůstala. „Opravil jsem téměř vše od židlí, stolů, přes čalouněný nábytek až po postele a noční stolky," vyjmenoval restaurátor Libor Urbánek.

Nejvíc práce měl se sedací soupravou z hlavního reprezentačního pokoje. „Musel jsem opravit základní kostru, upravit čalounění a celou sedačku potáhnout novými látkami odpovídajícími dobovým," upřesnil Urbánek.

Ačkoliv práce v budově jsou hotové, úpravy zahrady stále pokračují. „Díky dobovým fotografiím a šedesát let starému leteckému snímku víme, jak zahrada tenkrát vypadala," vyzdvihl Čerbák. V původních trasách povedou cesty z červeného kamene.

Rekonstrukce areálu stála téměř 180 milionů. „Naprostou většinu jsme zaplatili z evropských fondů," sdělil ředitel brněnské pobočky památkového ústavu Zdeněk Vácha.

LENKA VOTŘELOVÁ