VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kvalitní vína nesmí vinař doslazovat

BRNO - Čím více cukru obsahují hrozny, tím kvalitnější je víno. A i dražší. Proto se snaží vinaři udržet hrozny ve vinici co nejdéle.

13.9.2007
SDÍLEJ:

Ať chutná.Foto: DENÍK/Pavel Bohun

Vína se rozdělují do dvou kategorií na stolní a jakostní. „Stolní víno je obyčejnější. Spadá sem i takzvané Zemské víno, což je stolní víno vyrobené v geograficky ohraničené oblasti,“ vysvětlil tajemník Svazu vinařů Martin Půček.

Jakostní vína mohou být navíc ještě s přívlastkem. „Takové víno nesmí být dosazováno,“ upozornil Půček. Jakostní víno s přívlastkem může být podle obsahu cukru označeno jako kabinetní, pozdní sběr, výběr z bobulí, výběr z hroznů, slámové víno nebo ledové.

„S vyšším obsahem cukru se mění kategorie vína. Nedá se říct, že tím musí být víno kvalitnější. Někomu nechutná výběr z bobulí, protože je moc sladký a dá si raději kabinetní lehké voňavé víno,“ dodává Půček. Podle toho, do jaké kategorie víno spadá, liší se i jeho cena. „Láhev může stát čtyřicet korun, jsou ale i vína za osm set korun i více,“ řekl Půček.

Začíná vinobraní, fenomén podzimu

JIŽNÍ MORAVA - Celé léto to vypadalo růžově. Vinaři z jižní Moravy si pochvalovali horké dny a spokojeně sledovali, jak jim slunce plní hrozny sladkou šťávou. Teď čekají každý den na ortel meteorologů. Déšť a chladné počasí totiž sklizeň komplikují.

Hrozny začínají hnít a do vlhkých vinic se sběrači nedostanou. I tak odborníci odhadují, že vína z letošních hroznů budou patřit k těm lepším.
„Do pětadvacátého srpna to vypadalo nadějně. Ty srážky, které přišly, jsou pro nás ale neštěstím. Napršelo sto deset milimetrů vody a to je dost. Hrozny začínají hnít a my nemůžeme čekat na to, až ještě ještě víc vyzrají a budou mít více cukru. Musíme rychle sbírat,“ řekl Bronislav Vajbar, vinař z Rakvic na Břeclavsku.

Napršelo tolik vody, že do hůře přístupných vinic se vinaři nedostanou. „Musejí minimálně týden počkat, až zem oschne,“ odhaduje Martin Půček, tajemník Svazu vinařů.

A není to jediná nevýhoda počasí. Hrozny mohou po dešti začít nejen hnít ale i praskat. Jinak si ale vinaři libují. „Letos to vypadá slibně,“ říká například tajemník Svazu vinařů Martin Půček. Hroznů je víc, více bude tedy i vína. „Vypadá to, že bychom mohli sklidit v průměru až šest tun na hektar. To vinaři potřebují, protože dva roky po sobě byl výnos asi o třicet procent nižší. A protože zásob moc není, naplní se sklepy,“ dodal. Zajímavá může být letos i kvalita vín. Nebude ale nijak výjimečná. „Laik by si mohl říct, že bylo teplo a slunečno, což je na tvorbu cukrů dobré, ale potřeba je i vody, která letos nebyla,“ řekl Půček.

Dohnat to mohou vinice v září. „Když bude čtrnáct dnů svítit sluníčko, půjdou cukry po té vodě krásně nahoru,“ míní tajemník Svazu vinařů.
Letos poprvé nebudou vinaři sbírat hrozny podle obsahu cukru v hroznech, ale podle množství kyselin. Po slunném a horkém létě je jich totiž málo. „Kvalitní budou proto hlavně letošní červená vína,“ odhadl Antonín Šťastný, ředitel Vinných sklepů Valtice.

Z vinic teď mizí ranné odrůdy, muller thurgau, muškát moravský, svatovavřinecké nebo modrý portugal. Sklizeň skončí pozdními odrůdami koncem října.
„Je to sice obrovské riziko nechat hrozny na vinicích tak dlouho, protože hrozí, že je někdo ukradne, shnijí nebo je sežerou špačci. Řada ocenění ve vinařských soutěžích ale dokazuje, že se tato vína zde vyrobit dají a že jsou dobrá. Také se potom prodává za mnohem vyšší ceny než normální víno,“ podotkl Půček.

Burčák: přísné kontroly

MIKULČICE - Jaro, léto, burčák, zima, říkají žertem lidé o čtyřech ročních obdobích na jižní Moravě. Burčák, tedy zkvašená hroznová šťáva z tuzemských hroznů, teď teče proudem.

Jan Kosík z Mikulčic na Hodonínsku vyrábí burčák ve velkém a vozí ho zákazníkům do Čech. Prodává si jej zásadně sám. „Nikomu nevěřím. Mohlo by se totiž stát, že by můj burčák naředili prodejci vodou nebo nějak jinak znehodnotil a to nedopustím,“ říká Kosík. I burčák musí byt podle něj kvalitní. Myslí si to i inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Každoročně se na sezónní nápoj zaměřují. „A má to význam. Podvodníků, kteří burčák ředí vodou totiž ubývá,“ potvrdila Pavla Burešová ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce. V předloni odebrali kontroloři devětatřicet vzorků. Naředěno bylo patnáct z nich. „Vloni už to bylo podstatně méně. Nedostatky jsme zjistili jen u šesti z padesáti odebraných vzorků,“ uvedla Burešová.
Každopádně by si i tak měli dát lidé pozor. „Pouhým okem se totiž dobrý nebo špatný burčák pozná těžko. Snad by bylo dobré nepít takový, který je příliš zahnědlý. To znamená, že už je starý,“ upozornil šéf Svazu vinařů Jiří Sedlo.

Problém je často i hygiena. Proto je lepší zajít si pro burčák do kamenného obchodu. „Stává se také, že láhve, ve kterých obchodníci burčák nabízeli, nebyly nové, rizikový nákup je někde u silnice,“ podotkla kontrolorka.

Burčák se může prodávat od prvního srpna do konce listopadu a podléhá vinařskému zákonu. Takto označená tekutina může být vyrobena pouze z hroznů z tuzemských vinic. Ten, kdo jej prodává musí uvést původ hroznů.

S romantikou je konec…K Modrým sklepům v Novém Šaldorfu u Znojma přijíždí traktor s vlečkou plnou hroznů. Korba se vysune a čerstvě natrhané střapce muškátu moravského se sypou do obří vany. Tady se víno vyrábí ve velkém a moderně a kvašení hroznové šťávy hlídají počítače.

„Naši dědečci by se asi divili, ale dřevěné sudy dnes všichni vyřazují. Víno v nich rychle stárne a není to ono,“ uvedl Jiří Samek, který v Modrých sklepích pracuje jako manipulační dělník. „Jako ve starém sklípku bychom to tady už nezvládli,“ dodal.

Výrobní hala je plná obřích nerezových nádob. Hrozny se nejprve naleží a potom vylisují. V Modrých sklepích si koupili nový moderní pneumatický lis. „Stál víc jak milion korun a je šetrnější.

Ty staré tlačily na hrozny tak moc, že vína byla někdy hořká. Šetrnější zacházení s hrozny je ve víně cítit,“ říká Samek. Vylisovanou šťávu stočí vinaři do velkých ležatých tanků a nechají do rána. „Kaly sednou na dno a druhý den se to stočí do jiného tanku. Tam šťávu naočkujeme kvasinkami a mošt začne kvasit,“ říká.

V Novém Šaldorfu vyrábějí víno takzvanou metodou řízeného kvašení. Počítač reguluje teplotu při kvašení tak, jak to vinaři potřebují. V každé nerezové nádobě je namontováno chlazení. „Když je teplota příliš vysoká, unikají aromatické látky z vína a není to ono,“ popisuje postup Samek.
Víno se postupně čistí, potom je vinaři přefiltrují a do Vánoc je hotovo. „Svatomartinské by mělo být už čisté,“ dodal.

Víno dělám jako můj otec
Ve sklípku nad Velkými Bílovicemi na Břeclavsku to voní čerstvě pomletými hrozny. V plastové vaničce u dveří zraje burčák a vedle v obrovské kádi kvasí modré pomleté hrozny.

„Chodím to sem dvakrát denně míchat. A jsem tady každý večer. O vinobraní to jinak nejde,“ říká vinař Václav Tetur a obří dřevěnou palicí míchá slupky modrého portugalu. „Týden to tady musí ležet na stopkách, aby se ze slupek uvolnilo barvivo,“ vysvětluje.

Víno z hroznů z vlastního vinohradu vyrábí Václav Tetur postaru. Tak, jak ho to učil jeho otec. Hrozny mele v kovovém mlýnku a lisuje na starém rodinném dřevěném lisu. „Trochu jsem si to zmodernizoval. Na mlýnek jsem namontoval motorek, abych to měl jednodušší. Přece jen stárnu,“ směje se vinař.

Vylisovaná šťáva zraje v klasických dřevěných sudech. A do Svatého Martina by mohl dát kamarádům ochutnat své nové letošní víno.
„Myslím, že by to mohlo být i dřív. Před pár lety, když byla stejně dobrá úroda jako letos, jsme měli už pátého října čisté víno,“ vzpomíná.
Václav Tetur je ve vinici celý rok. Nejraději má ale období sklizně. „Je to pěkné, když se mi podaří vypěstovat krásné hrozny, za které se nemusím stydět,“ říká vinař, který zkouší vyrábět i mešní vína, bez přidání cukru.
Svůj čas musí zatím dělit mezi práci a vinaření. Proto se těší do důchodu. „Budu to opečovávat, vylepším si sklípek,“ plánuje a sype pomleté hrozny do dřevěného bednění.

„Je to velká dřina, ale mám z toho radost. Ne kvůli pití. Chodíme si sem zazpívat a popovídat s kamarády,“ říká Tetur.

 

 

Čtěte více v dnešních novinách.

13.9.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Cizinecká policie - ilustrační foto

Anonym nahlásil bombu ve vlaku. Policisté po oznamovateli pátrají

Koupaliště v Tišnově.
15

Koupaliště na Brněnsku se chystají na sezonu. V Tišnově vznikl dětský bazén

Radnice: Už žádné nebezpečné zkracování si cesty. Postaví schodiště na Bašty

Brno /FOTOGALERIE/ – Místo po vyšlapané pěšině sejdou ještě letos na podzim lidé z Bašt pod Petrovem do Nádražní ulice po schodech. Radnice Brna-středu a brněnská veřejná zeleň na projekt získaly téměř jeden a tři čtvrtě milionu korun. „Jde o frekventované místo, kudy si lidé zkracují cestu už mnoho let. Je to pro ně nebezpečné a svah to ničí," vysvětlil význam stavby za městskou část Filip Chvátal.

Zelené mosty na jižní Moravě chybí. Migrační trasy zvířatům blokují cesty

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Ručička na tachometru ukazuje rychlost devadesát kilometrů za hodinu. Najednou však řidič zahlédne těsně před autem srnu, která vyběhla z lesa lemujícího cestu. Za okamžik se ozve rána a zvíře pod koly umírá a ani řidič nevyvázne bez zranění. Dramatickým okamžikům přitom mohou zabránit průchody pro zvířata pod nebo nad dálnicemi a silnicemi. Těch je ale na jihomoravských cestách málo. A ekodukt, což je most propojující migrační trasy rozdělené silnicí, žádný.

Oběti holocaustu a odbojáře připomínají v ulicích Brna další kameny zmizelých

Brno /FOTOGALERIE/ – V domě číslo dvanáct v Radnické ulici kdysi žili Oskar a Marta Löfflerovi. Brněnští Židé. Jejich životy ukončili nacisté, když je v roce 1942 poslali jedním z transportů Židů z Brna do Terezína a později do polského tábora Izbica. Tam oba zemřeli. V ulici dvojici nově připomínají zlaté kameny zasazené v chodníku.

AKTUALIZOVÁNO

Opilý řidič naboural do rodinného domu. Vjel přímo do ložnice

Malešovice /FOTOGALERIE/ – Do ložnice rodinného domu se strefil mladý řidič, který v noci na neděli boural v Malešovicích na Pohořelicku. Byl opilý.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies