VYBERTE SI REGION

Vít Obenrauch: V chlebu už jsme našli i zapečený teploměr

Brno / ROZHOVOR NA KONCI TÝDNE/ - Inspektor, který kontroluje výrobu a prodej potravin, je vlastně takový objevitel. „Lidé by si měli dávat pozor a nakupovat nejen očima, ale i rozumem," říká vedoucí odboru kontroly z brněnského inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce Vít Obenrauch.

8.7.2012
SDÍLEJ:

Vít Obenrauch.Foto: DEnÍK/ Attila Racek

Kdy se začala kontrolovat výroba a prodej potravin?

Rozvoj tohoto povolání souvisí s rozvojem obchodu. Od nepaměti s sebou nese potřebu vytvářet nějaké normy. Pokud některá strana neplnila to, co slibovala, musel přijít trest. Původně měla kontrolu na starost města, výrobce a prodejce kontrolovali konšelé. Zaměřovali se na váhu a objem zboží. Často následovaly fyzické tresty, nepoctivé pekaře například v zimě koupali v řece, pokud třeba falšovali máslo lojem nebo přidávali vápno do soli.

Kdo převzal kontrolu později?

Kontrola přecházela na cechy. To trvalo asi do devatenáctého století. Pak začaly vznikat první zákony, které přetrvaly až do počátku minulého století. V šedesátých letech minulého století u nás vznikly státní inspekce jakosti pro zemědělské a potravinářské výrobky a v osmdesátých letech i náš úřad tak, jak jej známe dnes.

Má v tomto Česká republika nějaká specifika?

Ve všech státech Evropské unie platí stejné normy a v každém z nich musí být úřad, který na jejich dodržování dohlíží. Někde je jenom jeden, u nás jsou tři, které spolupracují. Není to jen Státní zemědělská a potravinářská inspekce, ale i hygienici a veterináři.

Jak určujete, kam se vydáte na inspekci?

Máme celoroční plán kontrol, kterým se řídíme. Některé jsou tematické, třeba ovocné podíly v marmeládách nebo podzimní kontroly burčáků. Dále pak prověřujeme podněty od spotřebitelů nebo informace z evropského systému rychlého varování.

Potřebujete nějaké povolení nebo ohlášení?

Ne, inspektor jednoduše přijde do podniku, nahlásí se zástupci provozovatele a vyrazí do akce.

Jak lidé na vaši návštěvu reagují?

Pochopitelně ne každý je rád, a dává to najevo. Většinou však pouze slovně. Ještě jsem se nesetkal s tím, že by někdo inspektora fyzicky napadl.

Jak kontrola vypadá?

To záleží na typu podniku. Když inspektor přijde do obchodu, první kroky vedou na nejrizikovější místa, tedy k pultům s chlazeným zbožím. Tam sleduje teplotu skladování, data trvanlivosti nebo třeba plíseň či osliznutí povrchu výrobků. Poslední dobou bývá častým problémem prodlužování trvanlivosti. Tu skutečnou zjišťuje inspektor například z dokumentace k výrobku. Pokud má podezření, že by potravina mohla být nebezpečná, může ji zaslat do laboratoře.

Jak se lidé dozví, čemu se mají vyhýbat?

Z našich webových stránek. Snažíme se tam zveřejňovat ta nejzávažnější zjištění.

Co všechno se dá v potravinách najít?

Cizí předměty v potravinách jsou naštěstí jen kusovou záležitostí. S podnětem většinou přichází zákazník. Pamatuji si případ, kdy spotřebitel objevil v chlebu zapečený teploměr. V takovém případě se vydáme k výrobci a hledáme příčinu. Může to být docela těžké, protože na žádném chlebu není napsáno, kdo ho pekl. S teploměrem jsme ale tehdy měli štěstí. Pekař se přiznal, že nechal teploměry plout po hladině těsta, aby mohl kontrolovat správnou teplotu, a pak jej zapekl. V pečivu jsme už našli i drátky z čištění nádob, protože některý z drátěných kartáčů už měl být dávno vyhozený.

A co nedostatky v jiných potravinách?

U každého výrobku se dá najít něco, co nebývá dodržováno. Otázkou je, zda to výrobci dělají záměrně, z neznalosti nebo proto, že jsou neopatrní. Objevují se případy, kdy přidávají do masných výrobků více vody, než je povoleno. Zákazník pak platí na váze i za nadbytečnou vodu. Marmelády mívají nižší podíl ovocné složky, v povidlech lidé nachází pecky. Vína pak mohou být falšována přídavkem vody či použitím hroznů jiného původu než je psáno na etiketě.

Jak často nacházíte nedostatky?

Nelze říct nějaké přesné statistické údaje. Byly by zavádějící. Inspektoři totiž chodí hlavně tam, kde očekáváme nějaký problém.

Co hrozí nepoctivým výrobcům a prodejcům?

O každé kontrole inspektor udělá záznam. Pokud odhalí nedostatek, začne správní řízení. Výše pokuty se odvíjí od možných následků, míry zavinění a dalších okolností. Každý případ řešíme zvlášť. Horní strop je padesát milionů korun. Taková pokuta hrozí, pokud výrobce nebo prodejce ohrozí zdraví lidí.

Mění se množství nebo zaměření kontrol v letních měsících?

Nedá se říct, že by kontrol bylo v létě více než jindy. Rozdíl je ale v tom, kam inspektoři směřují. Zaměřujeme se na kontrolu chladírenských řetězců a stánkové prodeje. Kontrolujeme tržiště, hlavně ta, kde se nabízí ovoce a zelenina. Tržiště s živočišnými výrobky kontrolují veterináři, stánky s občerstvením na festivalech zase hygienici.

Je pravda, že prodejci na trzích často prodávají zboží ze supermarketů?

O tom se začalo hodně mluvit v souvislosti s farmářskými trhy. Poslední dobou se znovu propaguje sedlácká výroba a lidé více slyší na tuzemské potraviny. Je možné, že někdo nakoupí v obchodě a pak to prodává na trhu. Pokud se ale podíváme do jeho papírů, tak zjistíme, jak to doopravdy je. Nedávno jsme odhalili podnikatele, který kupoval ve velkoobchodě česnek. Na jižní Moravě ale na tento nešvar narážíme málo.

Jsou podle vás farmářské trhy jenom krátkodobý trend?

To nedokážu odhadnout. V Brně jsou například občas trhy u hotelu Santon nebo v Kotlářské ulici. Jsou to ale nárazové akce. Těžko říct, co by se stalo, kdyby tam prodejce stál třikrát týdně. Budoucnost by podle mě měly prodejny, které by farmáři zásobovali a nemuseli u zboží přímo stát.

Jaký je rozdíl v kvalitě zboží na tržnicích, v malých obchodech a v supermarketech?

Nelze říct, kde je zboží kvalitnější. Rozdíl je v tom, že v supermarketu nakoupím na jednom místě všechno a ušetřím čas a nějakou tu korunu. Na tržišti si zase popovídám s prodejcem, mohu se s ním seznámit a mám větší záruku, že potravina ke mně neputovala několik stovek kilometrů. Každopádně inspektoři se snaží zajistit, aby spotřebiteli vždy byla nabízena kvalitní potravina.

A co kvalita biopotravin?

Tu my tolik neřešíme. Certifikace se nás netýká. Biopotraviny kontrolujeme úplně stejně jako ostatní potraviny.

Podle čeho by se lidé při nakupování měli řídit?

Měli by nakupovat jednak očima, ale hlavně rozumem. V létě by se měli vyhýbat výrobkům, které patří do chladničky, ale jsou vystavené na pultu, kde na ně svítí slunce. Kupovat takové věci je hazard s vlastním zdravím. Každý by měl umět odhadnout, co si ještě může dovolit, a co už ne. Je potřeba se dívat na trvanlivost výrobku, pokud jsou například sýry či salámy v průhledném obalu, tak se podívat, zda se na výrobku neobjevuje plíseň. Pak jsou ale ještě věci, které spotřebitel nemůže poznat. A kvůli tomu jsou důležití právě inspektoři.

Projevuje se nějak vaše povolání, když nakupujete?

Nějakým způsobem ovlivní zaměstnání každého člověka. Sleduji například loga na potravinách. Pokud má nějaký výrobek značku Chráněného zeměpisného označení nebo označení původu, které značí speciality určitých zemí, tak si jej rád koupím. Poslední dobou upřednostňuji také Regionální potraviny, protože se účastním jejich hodnocení. Když si člověk pár míst obejde, může si vytipovat, kde co kupovat.

Jak jste se k práci inspektora dostal?

Vystudoval jsem technologii potravin. Pak jsem začal pracovat jako inspektor. Takto se mi podařilo zůstat v oboru a dál se profesně rozvíjet. U Státní zemědělské a potravinářské inspekce pracuji od roku 1998. Začínal jsem jako inspektor pro kontrolu jakosti ovoce a zeleniny.

Co člověk potřebuje, aby se mohl stát inspektorem?

Vždy vyžadujeme vzdělání v některém potravinářském oboru. Pak zájemce musí přijít na vstupní pohovor, abychom zjistili, jaký má k potravinám vztah a jaké jsou jeho znalosti. Pokud uspěje, tak ho nehážeme rovnou do vody, aby se naučil plavat, ale postupně studuje například potřebné zákony a vnitřní předpisy. Zacvičení nového inspektora pak trvá přibližně rok.

Vzdělávají se inspektoři i dále?

Ano. Pokud pomineme školení na úřadě, je tu i další možnost, a to školení v zahraničí. Já jsem spolupracoval například s Rakušany nebo Slováky. V Palestině jsem měl možnost seznámit tamní představitele s tím, jak vypadají kontroly v Česku. V počátcích mého působení u inspekce jsem byl vybrán pro týdenní stáž v Nizozemí zaměřenou na kontrolu jakosti ovoce a zeleniny.

Kolik inspektorů pracuje na jižní Moravě?

Pro Jihomoravský a Zlínský kraj je u nás osmatřicet inspektorů ve čtyřech odděleních. Tři oddělení jsou rozdělená podle regionů a pak máme jedno oddělení čistě pro víno. Kvůli tomu, že tu vzniká většina vín v naší republice. Naši inspektoři nechodí každý den do úřadu, ale úkoly dostávají prostřednictvím e-mailu a mobilu.

Je něco, co se vám na vaší práci nelíbí?

Ještě jsem se nesrovnal s lidskou naivitou a hloupostí. Některé podněty spotřebitelů stojí za to. Stěžovala si například žena, která svému malému dítěti koupila makrelu s majonézou a divila se, že je mu špatně. Nedávno nám také volal muž, že se synem vypili litr režné a je jim zle. Nebo naopak muž vypil lahev vína a bylo mu divné, že se nemotá.

Autor: Jana Vondrová

8.7.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

AKTUALIZUJEME

Ve vlaku na brněnském nádraží se střílelo. U Malé Ameriky cvičily aktivní zálohy

Brno – Posily! Ozbrojený útočník! Výkřiky a výstřely se nesly v sobotu okolím brněnské Malé Ameriky. Ozbrojené zálohy na tamních kolejích trénovaly, jak se chovat při nečekaných situacích, které jejich členy mohou potkat při rutinních konrolách cestujících.

Politici nechápou, co je věda, jak funguje, říká nositel Nobelovy ceny za fyziku

Brno - Vědci se musí místo výzkumu věnovat papírování, kritizoval nositel Nobelovy ceny za fyziku Claude Cohen-Tannou-dji. „Moje děti se věnují vědě také a tráví šedesát procent času sepisováním zpráv," řekl ve čtvrtek fyzik publiku na VUT v Brně.

Betlémské světlo dorazilo do Brna. V neděli si pro něj lidé přijdou na Petrov

Brno – Jihomoravští skauti dovezli v sobotu večer do Brna Betlémské světlo. Do Evropy jej od osmdesátých let vozí letadlem z izraelského města.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies