VYBERTE SI REGION

Vláda rozhodla. Brněnské papírny skončí

Předkláštěří /AKTUALIZOVÁNO, ANKETA/ – V pondělí krátce po poledni se rozhodla vláda České republiky ukončit výrobu a zrušit státní podnik Brněnské papírny. Zasedání ministrů tak v pondělí 19. října nadpoloviční většinou odhlasovalo, že v Předkláštěří na Tišnovsku skončí výroba papíru.

19.10.2009 16
SDÍLEJ:

Papírna v Předklášteří.Foto: DENÍK/Attila Racek

Vážení čtenáři, hlasujte v pravidelné anketě v pravém sloupci. Konečné výsledky ankety, která skončí v úterý ve 20:00, najdete ve středečním vydání Brněnského deníku Rovnost.

„Firma byla už víc jak čtyři roky ve ztrátách, hrozily jí návrhy na insolvenci. Likvidace podniku je vyústěním dlouhodobých problémů i hospodářské krize,“ potvrdil mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Bartovský.

Ministerstvo tak dostalo úkol zahájit likvidační řízení. „To by mělo začít někdy začátkem příštího roku. Je to úkol současného vedení firmy, které začne jednat se zaměstnanci,“ uvedl Bartovský.

Tento krok je podle něj pro téměř sto šedesát zaměstnanců záchrana. „Pokud by padl od věřitelů návrh k soudnímu jednání o insolvenci firmy, mohli by ztratit místo bez odstupného. Takto jim zajistíme nadstandartní peněžní náhradu,“ řekl mluvčí.

Vedení Brněnských papíren ale doufá ve šťastnější konec. „Budeme se snažit o likvidaci firmy v provozu, chceme dál vyrábět. Počet zakázek se v poslední době zvyšoval,“ uvedl ředitel Brněnských papíren Michal Hnilička.

Podle obchodního ředitele Radomíra Konečného má firma šanci se z likvidace dostat. „Máme v plánu zavést nepřetržitý pracovní provoz. Před rozhodnutím vlády jsme připravili plán na restruktualizaci, na změnu organizace práce i změnu počtu zaměstnanců. Likvidace není nevratný proces,“ připomněl Konečný.

Skeptičtěji vidí situaci zaměstnanci Brněnských papíren. „Lidé se bojí o práci. Na devadesát procent o ni totiž všichni přijdou. Možnosti na záchranu nevylučuji, ale nevidím to růžově. Nemáme odpovídající technologii, nemůžeme na trhu konkurovat,“ povzdechl si náměstek ředitele Oldřich Bednář.

O práci může přijít všech sto šedesát zaměstnanců. „Je to hrůza. Jinou nabídku práce zatím nemám a netuším, jak ji budu shánět. Živím celou rodinu, tak vážně nevím, jak to s námi dopadne,“ postěžoval si zaměstnanec papíren, který odmítl uvést své jméno.

Zaměstnanci i vedení firmy jsou z rozhodnutí vlády velmi zklamaní. Dvacet let doufali, že se podaří vyřešit restituční spory, které bránily firmě v rozvoji a staly se hlavním důvodem krachu firmy. „Od roku 1991 se táhnou spory o majetek. Nikdo nechce investovat do strojů, do budov, které nemají jasného vlastníka. Ze zákona jsme nemohli do nové technologie i do oprav budov investovat. Továrna vlastně dvacet let chátrala,“ uvedl Bednář.

Příčinou pondělního rozhodnutí nejsou jen restituční spory, ale i celosvětová hospodářská krize. Brněnské papírny se totiž specializují na výrobu kartonu, lepenky. Zpracovávají ale i odpadový papír a vyrábí z něj recyklovaný šedý balicí papír.

„Dodávali jsme obalový materiál sklárnám a porcelárnám. Kvůli jejich krachu se snížily i naše zakázky. Navíc jsme hodně expandovali do Německa a tam situace taky není příznivá,“ vysvětlil propad na trhu obchodní ředitel Radomír Konečný.

Ekonomové Brněnským papírnám moc nadějí na obnovu nedávají. „Může se stát, že v režimu likvidace dojde k oživení výroby. V současné tržní situaci a dlouhodobějších problémech firmy to však není příliš pravděpodobné. Navíc režim likvidace přiměje odběratele, aby se obrátili na jiné papírny,“ připomněl ekonom z analytické společnosti Cyrrus Ondřej Moravanský.

Firma Brněnské papírny v Předkláštěří působí v regionu už od přelomu sedmnáctého a osmnáctého století. Po roce 1948 ji vyvlastnil stát. Kvůli restitučním sporům nemohla být po převratu v roce 1989 firma zprivatizováná, zůstala v majetku státu.

Osud Brněnských papíren je podobný jako u mnoha státních podniků na jižní Moravě. V roce 2007 skončily v Brně Královopolská strojírna, firma Stamont, Elektromont, Vlněna, firma Slatina nebo Potraviny Brno. Papírny v Předkláštěří jsou první firmou, která zkrachovala v době hospodářské krize.

ANETA ŠEDÁ

Věříte, že se Brněnské papírny vyhnou krachu?

Ano

24 %

Ne

76 %

Hlasovalo: 29

Anketa byla ukončena

19.10.2009 VSTUP DO DISKUSE 16
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hrom do krupice. Domácí nesmüsli. Naložený kapr vedle sledě. Bar 4pokoje je prvním brněnským non-stop podnikem nabízejícím snídaně, obědy i večeře. Mění se jídelníčky, osvětlení, hudba i ceny – vždy podle hodiny, v níž lidé přijdou.
18

Čtyři pokoje, devět jídelníčků. Brno má nový proměnlivý bar

Pohlednou ofenzivní podívanou nabídli fotbalisté Zbrojovky divákům v jihomoravském derby zimní Tipsport ligy. Ve svém druhém duelu skupiny C zvítězili Brňané nad Znojmem 5:1.
10

Zbrojovka smetla v Tipsport lize Znojmo pěti góly, dvakrát se trefil Litsingi

Město podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy v Brně

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Propadli se pod led. Záchrana? Hasiči házejí pytle nebo se plazí po žebřících

Brno /VIDEO/ – Topící se lidi vytahovali hasiči ve středu z ledové vody Brněnské přehrady. Nešlo však o bruslaře, kteří vjeli na příliš tenký led, ale o figuranty ve speciálních úborech, kteří do díry vysekané v ledu vlezli dobrovolně. Věděli totiž, že záchrana od kolegů, kteří se učili, jak tonoucího z vody zachránit, přijde téměř okamžitě. „První možnost je většinou házení speciálních pytlů, kterých se tonoucí chytí. Funguje to ale jen zhruba do patnácti metrů, málokdo dohodí dál," vysvětlil instruktor hasičů Alexandr Ficek.

Lucie prodělala přeměnu pohlaví, nyní o tom hraje divadlo

Brno – Už v mateřské škole si uvědomovala, že je ženou v mužském těle. Dala se na herectví, ale slýchávala: Musíš být víc hercem! Nakonec se Lucie Brychtová rozhodla k přeměně pohlaví, čímž však ztratila dosavadní herecké postavení. Na jeviště už s transsexuální diagnózou vstoupit nemohla. Rozhodla se tedy vtisknout svému příběhu divadelní tvar a vznikla v evropském kontextu ojedinělá inscenace Jsem žena. Její česká premiéra je ve středu od sedmi hodin večer v Buranteatru.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies