VYBERTE SI REGION

Vlakové spojení Brna s Vídní slaví 170 let

Brno - Přesně před sto sedmdesáti lety zahalil střed Brna černý dým. Obyvatelé města se však neděsili, ale naopak jásali. Nepostihl je totiž požár, ale do Brna vjely poprvé vlaky z Vídně. Lokomotivy Bruna, Hercules, Bucephalus a Gigant tak zahájily pravidelnou přepravu, jež trvá dodnes.

7.7.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační: historický vlakFoto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Brněnská trať vznikla jako odbočka takzvané Severní dráhy císaře Ferdinanda, jež měla spojit Vídeň s Bochnií. „Křídelní trať Severní dráhy odbočovala v Břeclavi z hlavní trati Vídeň–Krakov,“ uvedl brněnský odborník na historii a současnost železnice Mojmír Krejčiřík.

Takzvanou Severní dráhu císaře Ferdinanda stavěla stejnojmenná akciová společnost. Založil ji bankéř Salomon Rothsild na popud profesora vídeňské polytechniky Františka Xavera Riepela. Projektováním odbočky na Brno představitelé společnosti pověřili v srpnu roku 1836 vrchního inženýra Karla Ghegu. „Snahou projektantů bylo vytvořit provozně dokonalou trať s dlouhými přímými úseky, minimálními sklony a oblouky velkých poloměrů,“ upozornil na pokrokovost tehdejších konstruktérů dráhy Krejčiřík.

Stavba tratě podle historických dokumentů začala v září roku 1837. Čtrnáct tisíc dělníků dospělo ke konci své práce pětadvacátého června roku 1839. A sedmého července už do Brna slavnostně zavítal první vlak pravidelné dopravy. „Brno se tak dostalo na mapu Evropy. Díky propojení města s Vídní mohli na Moravu přijíždět pohodlně a rychle i turisté,“ ocenil přínos železniční dopravy pro rozvoj největšího moravského města jeho současný primátor Roman Onderka.

Vlaky se v roce 1839 těm současným podobaly jen málo. „Zatímco před sto sedmdesáti lety trvala cesta mezi Vídní a Brnem asi čtyři a půl hodiny a maximální rychlost byla přibližně třicet kilometrů v hodině, dnes překonají stroje Pendolino tuto sto padesát kilometrů dlouhou trasu za jednu a půl hodiny. Jedou při tom maximální rychlostí sto šedesát kilometrů,“ porovnal údaje mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.

Podle něj nelze srovnávat ani pohodlí cestujících. „Vagony tehdy připomínaly kočáry. Neměly vytápění a zasklená okna byla pouze v první třídě. Dnes mají soupravy EuroCity klimatizaci, komfortní sedačky i zásuvky pro napájení přenosné elektroniky,“ řekl Šťáhlavský.

Souprava z Vídně však nebyla prvním vlakem, který se v Brně objevil. Už 11. listopadu roku 1838 totiž přijela z Rajhradu do Brna lokomotiva Moravia. Byla to historicky první jízda parní lokomotivy na území českého státu. Patnáctého prosince téhož roku pak slavnostně začal na tomto úseku pravidelný vlakový provoz. „Byl však jen občasný a měl spíš propagační charakter,“ upozornil železniční odborník Krejčiřík.

Velký mezník čekal železnici mezi Brnem a Vídní v roce 1852, kdy dělníci dokončili zdvojkolejnění úseku mezi Břeclaví a Vídní. Do Brna se až do roku 1936 jezdilo jen po jednokolejné dráze. „Po roce 1918 se trať z Brna do Břeclavi stala součástí hlavního železničního tahu v Československu a jednokolejný provoz přinášel značné komplikace,“ vysvětlil Krejčiřík to, proč prvorepublikové úřady rozhodly o tom, že zdvojkolejní i chybějící úsek.

Velký pokrok znamenaly také elektrifikace tratě v roce 1967 a modernizace mezi roky 1997 a 2000. „Díky ní mohou nyní vybrané vlaky jet v tomto úseku nejvyšší rychlostí až sto šedesát kilometrů v hodině,“ upozornil zaměstnanec Českých drah a železniční fanda Alan Butschek. Nejaktuálnější dění se na trati z Brna do Vídně opět nese ve znamení stavebních prací. Až do prosince totiž potrvá modernizace zabezpečovacích zařízení.

#nahled|http://g.denik.cz/50/b4/mapa_zeleznice_denik-630.jpg|http://g.denik.cz/50/b4/mapa_zeleznice.jpg|Faksimile odbočky Severní dráhy císaře Ferdinanda, která od 40. let devatenáctého století spojuje Brno s Vídní.#Faksimile odbočky Severní dráhy císaře Ferdinanda, která od 40. let devatenáctého století spojuje Brno s Vídní.

Na železnici mezi Brnem a rakouskou metropolí se však všechny události nenesly jen v optimistickém budovatelském duchu. Stejně jako kdekoliv jinde se ani této trati nevyhnuly nehody. Některé dosáhly až rozměrů katastrofy a vyžádaly si stovky mrtvých.

K největším a nejtragičtějším nehodám patří neštěstí ze Štědrého dne roku 1953. „Rychlík R4 Brno–Bratislava tehdy najel v plné rychlosti na zaplněný osobní vlak Os 817, čekající před vjezdovým návěstidlem stanice Rakvice,“ vzpomenul Krejčiřík. Rychlík tenkrát osobní vlak doslova smetl z dráhy. Při neštěstí tehdy zemřelo sto šest cestujících, další více než stovka jich byla zraněna. „Nehodu zavinili strojvedoucí a topič rychlíku. Před jízdou spolu totiž vypili dva a půl litru vína a usnuli,“ popsal Krejčiřík.

Budoucí tragédie předznamenala už nehoda v samotný den zahájení linky do Vídně. Sedmého července 1839 najel jeden ze čtyř slavnostních vlaků do jiného, jež stál ve stanici Vranovice. Zranilo se tenkrát sedm cestujících.

První mrtvé si spojnice mezi dvěma městy vyžádala 21. května 1847. Nehoda se stala ve stejném místě jako v den zahájení. Při čelní srážce dvou vlaků zemřeli tři železničáři. Osmnáctého září 1928 vzala život šestadvaceti lidem čelní srážka rychlíku s nákladním vlakem v Zaječí na Břeclavsku.

Z Vídně do Brna jezdily starší i novější vlaky

Lokomotiva Moravia


Lokomotiva Moravia byla první parní lokomotivou v českých zemích. V roce 1838 poprvé vyjela na trať mezi Rajhradem a Brnem. Vyrobila ji v roce 1837 továrna Roberta Stephensona podle jeho konstrukce Planet. Do Vídně ji převezli složenou v bednách. V roce 1838 vozila vlaky do Wegramu, poté ji opět rozebrali a v bednách převezli do Rajhradu.


Lokomotiva řady 387.0


Rychlíkové lokomotivy, které vážily třiadevadesát tun, vyráběla plzeňská Škodovka v letech 1926–1937. Továrnu opustilo třiačtyřicet kusů v pěti sériích. Po kolejích se lokomotiva proháněla rychlostí až sto dvacet kilometrů v hodině. Přezdívku Mikádo získala podle módního krátkého účesu, konstruktéři ji totiž vybavili na svou dobu poměrně krátkým komínem.


Lokomotiva řady 242


Elektrické lokomotivy vyráběla ve třech sériích Škoda Plzeň od roku 1975 do roku 1981. Většina z šestaosmdesáti strojů jezdí dodnes. V provozu se tyto lokomotivy velmi osvědčily, oblíbili si je i strojvedoucí. Napomohla k tomu poměrná robustnost a jednoduchost konstrukce. Jde o jedny z posledních lokomotiv, které se ještě obešly bez složité elektroniky.


Soupravy Pendolino


Kontroverzní italské vlakové soupravy nakoupily České dráhy v roce 2003. V Brně se rychlovlak objevil o rok později. Zavedení Pendolina provázely v Česku velké technické problémy, souprava často nedojela do cíle. Během šesti let se díky nákladným rekonstrukcím podařilo většinu závad odstranit a dnes Pendolino zvládá trať mezi Brnem a Vídní za hodinu a půl.

PETR JEŘÁBEK A HANA FASUROVÁ

7.7.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Doprava na Zvonařce zkolabovala. Autobusy se opožďovaly i o hodinu

Brno – I desítky minut v kolonách. S takovým zdržením museli počítat řidiči, kteří ve středu odpoledne projížděli ulicemi Zvonařka a Plotní. Kvůli vážné dopravní nehodě a jejímu následnému vyšetřování doprava v ulicích zkolabovala. Auta, autobusy i tramvaje linky 12 uvízly v kolonách. Situace se zlepšila až před půl sedmou hodinou večer.

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Fenomén Ondra: Lezení na OH? Mám z toho strach, je to trochu paskvil

Praha, Brno /ROZHOVOR/ - Není to až tak dávno, co o něm věděl jen úzký okruh lezeckých nadšenců. A vida když v pondělí uspořádal tiskovku po návratu z úspěšné mise Dawn Wall (v kalifornských Yosemitech vylezl za rekordních osm dní nejtěžší stěnu světa v proslulém masivu El Capitan), tísnil se na ní solidní hrozen novinářů a několik televizních štábů. Z brněnského sportovního lezce Adama Ondry je definitivně hvězda tuzemského sportu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies