VYBERTE SI REGION

Voda z Pisárek: po sto čtyřiceti letech definitivní konec

Brno – Sto čtyřicet let sloužila Brňanům a dodávala jim pitnou vodu. Nyní ji ale město ruší. Nedokáže už dodávat vodu v potřebné kvalitě a její údržba stojí zbytečné miliony. Navíc musí čistička a úpravna vody v Pisárkách ustoupit dalšímu rozvoji Brna. Kvůli svému ochrannému pásmu totiž v minulosti některé projekty blokovala.

18.5.2013 31
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Archív

Ochranné pásmo před nedávnem zrušil brněnský magistrát na podnět Brněnských vodáren a kanalizací. „Vodní zdroj v Pisárkách je dlouhodobě nevyužívaný k zásobování pitnou vodou. Ve vodárenské soustavě slouží jen jako záložní zdroj. Navíc je jeho využití problematické vzhledem ke kolísající kvalitě vody ve Svratce," odůvodnila rozhodnutí vedoucí oddělení státní správy vodního hospodářství brněnského magistrátu Taťána Nováková.

Mluvčí vodáren Renata Hermanová upozornila, že na kvalitu vody z Pisárek mělo příliš velký vliv počasí. „Byla značně rozkolísaná v závislosti na ročním období, četnosti a vydatnosti srážek. Komplikace bylo i nadměrné pomnožení řas a sinic v letním období," řekla Hermanová.

Ani poloha čističky podle ní není vhodná. „Umístění odběru vody pod rekreačně intenzivně využívanou Brněnskou přehradou působí nepříznivě," upozornila.

Podle náměstka brněnského primátora pro životní prostředí Ladislava Macka se zařízení jako záložní zdroj spustilo naposledy před dvěma lety. „A hned to pro lidi znamenalo problémy s kvalitou vody v kohoutcích," upozornil Macek.

Dodal, že město ruší čističku i pro to, že se nevyplácí. „Není to zařízení, které lze vypnout a po roce bez problému nahodit. Roční údržba tak stojí dvanáct milionů korun. Zajistit dodávku vody pro celé Brno přitom dokáže každý z obou současných zdrojů. Tedy z Březové nad Svitavou a Víru," upozornil Macek.

Ochranné pásmo1. stupeň: 250 metrů proti toku řeky Svratky nad odběrem vody. Na levém břehu Kamenomlýnská ulice po odbočku do Bráfovy, na pravém 6 metrů široký pruh po Kamenomlýnský jez

2. stupeň vnitřní: 35 metrů na obou březích až k hrázi přehrady

2. stupeň vnější: Brněnská přehrada a povodí jejích přítoků

Zrušením vodárny se městu otvírají další možnosti využití území kolem ní. Ochranné pásmo totiž v prvním stupni vůbec nedovolovalo vstup lidí. A ve druhém zakazovalo cokoliv, co mohlo ovlivnit jakost, zdravotní nezávadnost, ale i vydatnost zdroje. „Zrušení může přinést rozvoj podnikání v oblasti," podotkla mluvčí vodáren Hermanová.

Podle náměstka Macka bude bez ochranného pásma také snazší stavět v roce 2015 úsek městského okruhu mezi Pisárkami a Žabovřeskou. „Byla to jedna z podmínek rozšíření silnice," poznamenal.

Pro jeden z velkorysých záměrů v Pisárkách ovšem přichází zrušení pásma pozdě. Klub turistů a lyžařů Brno tam chtěl postavit v roce 2008 za osmdesát milionů vodácký kanál na světové úrovni. „Se zdlouhavým jednáním s vodárnami bychom ale nedokázali včas zažádat o evropské dotace. Proto jsme se nakonec rozhodli stavět v Horních Heršpicích," řekl Rudolf Drnec z klubu.

Autor: Petr Jeřábek

18.5.2013 VSTUP DO DISKUSE 31
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Nejvíce potíží v rozjezdech mají revizoři mezi druhou a třetí ranní

Brno – Až devět set lidí dokáží zkontrolovat revizoři brněnského dopravního podniku při rozsáhlém zátahu v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. Podobné akce dělají přibližně dva až třikrát měsíčně. Naposledy jízdenky cestujících kontrolovali v noci na neděli.

Divočina v lomu Hády. Studentka navrhla les místo odkladiště

Brno – Jako malá chodívala s rodiči na procházky přírodou. Záliba spolu s touhou měnit svět okolo sebe nakonec rozhodla při výběru oboru studia. Díky tomu se nyní sedmadvacetiletá Pavla Kratochvílová dostala k zahradní a krajinářské architektuře na Mendelově univerzitě. V závěru studia zvítězila v soutěži diplomových prací s tématy životního prostředí. Jako tu nejlepší z dvaceti přihlášených ji ocenila odborná porota minulý měsíc.

Trať mezi Brnem a Prahou? V zisku budeme do dvou měsíců, říká Jančura

Brno /ROZHOVOR/ – Pět let uplynulo od doby, kdy žluté vlaky společnosti RegioJet podnikatele Radima Jančury začaly dělat konkurenci Českým drahám na trati mezi Prahou a Ostravou. Nyní vyjedou i mezi Prahou a Brnem. „Než rozhodnutí Správy železniční dopravní cesty o našem začátku přišlo, trnuli jsme, protože politická moc Českých drah je velká. Ale právo bylo na naší straně," říká o svém vítězství nad státním dopravcem Jančura.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies