V bystrcké ulici U zoologické zahrady se tamní obyvatelé už setkali i se svými zastupiteli a starostou městské části. „Ze studie protipovodňových opatření v našem okolí vyplývá, že všichni majitelé pozemků s lichými popisnými čísly, v budoucnu ustoupí stavbě téměř dva a půl metru vysoké protipovodňové stěny na břehu řeky," popsala záměr zástupkyně protestujících Miroslava Brychtová.

Novinky v protipovodňových opatřeních se objevily ve studii, kterou si nechalo zpracovat Povodí Moravy. Návrhy na ně jsou i v územním plánu, a to v jeho nových částech, které mohli lidé připomínkovat do pátku. Podle náměstka primátora Martina Andera, který na tvorbu dokumentu dohlíží, mohou lidé opatření odmítnout. „Nemohou ale počítat s tím, že až přijde velká voda, vyslyší někdo jejich stížnosti," řekl náměstek. Připomněl také složitou situaci kolem pojištění budov v záplavových oblastech.

V některých není možné ani domy pojistit. „Jedná se o takzvanou čtvrtou povodňovou zónu. V té musíme přezkoumat každý případ zvlášť," vysvětlil mluvčího ČSOB pojišťovny Petra Milata. Bystrckým ale nedoporučil bariéry odmítat. Ulice u Zoologické zahrady je v současnosti ve druhé zóně.

Podle Brychtové není rozhodnutí lidí z ulice konečné. „Chceme ale, aby nám byla nabídnuta jiná řešení. Postavení stěny nás neuchránilo před vodou proudící z blízkých medláneckých kopců. Bariéra na břehu řeky by totiž zabránila jejímu odtoku." zdůraznila.

V nejkrajnějším případě lidem hrozí i takzvané vyvlastnění. „Procesu chybí lepší zakotvení v právním řádu. Vleklé soudní spory pak veřejně prospěšné stavby zbrzdí na desetiletí. To by se mělo řešit až zpětně," uvedl ředitel Povodí Moravy Jan Hodovský s tím, že lidé nemůžou očekávat ochranu od státu, pokud mu nevyjdou vstříc.

Soud je krajní řešení i podle advokáta Jiřího Rubeka. „Pokud se případ dostane k soudu, většinou končí špatně pro vyvlastňovaného," upozornil.

Cestou k nalezení střední cesty podle Andera budou příští rok veřejné debaty. „V jiných místech Brna bude diskuze pravděpodobně vášnivější. Hlavně v místech, která při povodni budou zaplavená, aby ochránila jiné části města," vyjmenoval Ander příklad komínských či žabovřeských luk, které tak po snížení břehů řeky budou sloužit. Kvůli ochraně obydleného okolí Starého Brna. „Zahrádkářům těžko vysvětlíme, že je to nutné," dodal náměstek.

Nejdříve podle něj ale nové stěny čekají okolí koryta Svratky u Mendlova náměstí či Svitavy v Židenicích. „Protože na březích vlastní pozemky jen město či Povodí Moravy, nebude s tím problém," nastínil Ander úpravy, které Brňané uvidí do pěti let.

Větší změny potkají lidi z Čučic na Brněnsku. V sousedství obce s téměř pěti sty obyvateli vyroste možná nádrž. Tamní údolí se dostalo mezi pět vytipovaných lokalit v Povodí Moravy, které se pro ni hodí. „Oficiálně nám zatím ještě nic neoznámili. Ale ze stránek Povodí jsme zjistili, že vodohospodáři už zadali technicko ekonomický projekt," řekl starosta obce Martin Jacko, podle kterého plány na nádrž vznikly v šedesátých letech. Tentokrát by její hráz na řece Oslavě stála na samotné hranici zástavby ve vsi.

Hodovský zmínil, že nádrže jsou jedinou možností jak bojovat proti záplavám i suchu zároveň. „To, že teď na podzim zaprší, neznamená, že sucho přejde a za rok bude lépe," vysvětlil.