VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vojenské sruby i dál ukrývají zbraně. Díky milovníkům historie

Jižní Morava, Vysočina - Na jižní Moravě a na Vysočině jsou stovky bunkrů, které měly před pětasedmdesáti lety bránit Československo. Nyní většinou chátrají.

10.11.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Radek Hrabčák

Rostly podél hranic a vojáci byli připraveni, že v nich budou umírat při boji za Československo. Pak ale přišla Mnichovská dohoda a muži je museli bez výstřelu opustit. V mnoha z nich pocit potupy zůstal až do smrti. Bunkry, ve kterých tehdy čekali nepřítelův útok, dnes většinou zarůstají plevelem a krajina je pomalu pohlcuje. Některých pevností se proto ujali nadšenci a snaží se jim vrátit původní podobu. Najít je lidé mohou i na jižní Moravě a kolem Vysočiny.

Jedním z vojáků, kteří před Mnichovskou dohodou do jednoho z jihomoravských bunkrů nastoupili, byl i František Soukal. Jeho dcera Eva Klánovská i po letech vzpomíná, jak těžce její otec nesl nucený odchod bez boje. „Do konce života na to nemohl zapomenout. Měl za to, že bychom se útoku ubránili," poznamenala jedenasedmdesátiletá žena.

10,4 miliardy korun uvolnila československá vláda na postavení hraničního opevnění. Jen od roku 1936 do roku 1938 byly prostavěny tři miliardy.

Z víc než tisíce pevností všech typů, které na jižní Moravě a kolem Vysočiny před druhou světovou válkou vznikly, jich je nyní funkčních jen zlomek. Většina chátrá. „Mnoho z bunkrů stojí na velmi špatně přístupných místech. Je nutné si uvědomit, že krajina v době jejich vzniku vypadala podstatně jinak a zatímco kdysi mohl bunkr stát zcela volně na louce, dnes může být ukrytý v hustém porostu, kam se člověk dostane leda s pilou," uvedl Roman Řezníček z brněnského technického muzea.

Armádě jsou pohraniční pevnosti k ničemu. Důvod, kvůli kterému vyrůstaly, už totiž pominul. „Stále ještě evidujeme 583 bunkrů lehkého opevnění a jeden těžký pevnostní srub. Zbytek jsme buď převedli nebo prodali lidem mimo armádu. Především vojenským nadšencům, kteří se o bunkry starají a renovují je," řekl mluvčí ministerstva obrany Jiří Caletka.

Dodal, že ministerstvo se chce nepotřebných staveb zbavovat i nadále. „Máme v plánu je prodávat, nebo bezúplatně převádět na lidi nebo společnosti, které o ně projeví zájem," poodhalil budoucnost opevnění Caletka.

Zároveň upozornil na problémy, se kterými se ministerstvo musí potýkat. Mají kořeny už v době, kdy opevnění na hranicích vznikalo. „Když se bunkry stavěly, nebyly většinou zapsané do katastrálních map a oficiálně zkolaudované. Hlavně kvůli utajení. Když se v současnosti dostávají do soukromých rukou, musíme nejdřív vyřešit tento problém," popsal komplikace mluvčí ministerstva obrany.

Za nacistické okupace německá armáda používala bunkry také jako pokusné cíle. „Zkoušela na nich různé typy zbraní a mnoho jich buď poničila, nebo zcela zlikvidovala," upozornil brněnský badatel Zdeněk Farkas.

Dodal, že co nezničili Němci, v padesátých letech dokonal podnik Kovošrot. „Jeho pracovníci z pevností vytrhávali ocelové pozorovací zvony, které pak končily v hutích. Mnoho bunkrů tím bohužel nenávratně poničili," poznamenal badatel.

Bunkry.

Z pevností, které přežily dodnes, jich dnes většina stojí opuštěných a zarůstá plevelem. Majitelé za ně přesto dál nesou odpovědnost. „Za pevnosti, které má armáda, jsou v současnosti odpovědné jednotlivé vojenské a ubytovací správy. Jinak jsou za ně zodpovědní majitelé, kteří si je odkoupili nebo na které jsme bunkry převedli. Pokud se v nich tedy například někdo zraní, musí to řešit s nimi," uvedl mluvčí ministerstva obrany Caletka.

Před volným vstupem do bunkrů a pevností ale odborníci lidi varují. Nikdy totiž člověk neví, co na něj uvnitř čeká. „Při průzkumu je nutné mít kromě baterky také plánek interiéru. Neznalý člověk totiž může velmi snadno spadnout například do schodišťové šachty nebo studny. Pomoci se pak nedovolá," varoval brněnský badatel Farkas.

Historici také upozorňují, že samy od sebe tyto stavby nezaniknou. Mají totiž zcela odlišnou konstrukci od klasických domů. „Jsou to betonové monolity, takže možnost, že by se například zhroutily, je nulová. Ty neudržované ale časem zcela zarostou a ztratí se v krajině," nastínil budoucnost opuštěných vojenských bunkrů Řezníček.

Mapa opevnění.

MAREK LAJTKEP, ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

Autor: Redakce

10.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Na jihu Moravy padly rekordní teploty. Meteorologové naměřili přes 21 stupňů

Hokejista Richard Jarůšek.

Kometa má samá skvělá jména, říká před semifinále proti mateřskému klubu Jarůšek

Hodina cvičení denně? Po skákání na trampolínách sotva udržela kartáček na zuby

Brno /NA VLASTNÍ KŮŽI/ - Dva měsíce. Každý den hodina cvičení. Bez přestávky. Jako asistentka v redakci Brněnského deníku Rovnost jsem se rozhodla sedavé zaměstnání vyvážit dvouměsíční výzvou v tělocvičně a bojovat o změnu postavy.

Kometě budou lidé fandit hlavně v hospodách. Veřejná projekce se zatím nechystá

Brno – Ve středu odstartuje v královéhradecké hokejové aréně semifinálová série Tipsport extraligy. Domácí Mountfield HK poprvé hostí Kometu a v Brně po delší pauze znovu začíná hokejová horečka. Brněnský deník Rovnost zjišťoval, jestli budou fanoušci moct podpořit brněnský tým před velkoplošnými obrazovkami, které byly v minulých sezonách na náměstí Svobody či na Moravském náměstí.

Samořízené automobily by se mohly testovat na dálnici D2

Vozidla bez řidiče by se do budoucna mohla v provozu testovat na dálnici D2 mezi Brnem a Bratislavou. Na dnešním jednání se na tom shodli ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) a místopředseda slovenské vlády pro investice a informatiku Peter Pellegrini se zástupci automobilového průmyslu a mobilními operátory.

AKTUALIZOVÁNO

Dopravní podnik koupí 60 autobusů na plyn. Cestující potěší klimatizace

Brno – Šedesát nových autobusů na stlačený zemní plyn nakoupí do konce příštího roku brněnský dopravní podnik. Příjemnou novinkou bude jejich klimatizace. „Chceme, aby každý nově pořízený trolejbus nebo autobus měl klimatizaci takzvaného salónu, čili prostoru pro cestující. Kromě toho, že jsme vyslyšeli jejich prosby, také usilujeme o moderní hromadnou dopravu, kterou bude lidé rádi jezdit," okomentovala mluvčí dopravního podniku Barbora Lukšová.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies