VYBERTE SI REGION

Vojenské sruby i dál ukrývají zbraně. Díky milovníkům historie

Jižní Morava, Vysočina - Na jižní Moravě a na Vysočině jsou stovky bunkrů, které měly před pětasedmdesáti lety bránit Československo. Nyní většinou chátrají.

10.11.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Radek Hrabčák

Rostly podél hranic a vojáci byli připraveni, že v nich budou umírat při boji za Československo. Pak ale přišla Mnichovská dohoda a muži je museli bez výstřelu opustit. V mnoha z nich pocit potupy zůstal až do smrti. Bunkry, ve kterých tehdy čekali nepřítelův útok, dnes většinou zarůstají plevelem a krajina je pomalu pohlcuje. Některých pevností se proto ujali nadšenci a snaží se jim vrátit původní podobu. Najít je lidé mohou i na jižní Moravě a kolem Vysočiny.

Jedním z vojáků, kteří před Mnichovskou dohodou do jednoho z jihomoravských bunkrů nastoupili, byl i František Soukal. Jeho dcera Eva Klánovská i po letech vzpomíná, jak těžce její otec nesl nucený odchod bez boje. „Do konce života na to nemohl zapomenout. Měl za to, že bychom se útoku ubránili," poznamenala jedenasedmdesátiletá žena.

10,4 miliardy korun uvolnila československá vláda na postavení hraničního opevnění. Jen od roku 1936 do roku 1938 byly prostavěny tři miliardy.

Z víc než tisíce pevností všech typů, které na jižní Moravě a kolem Vysočiny před druhou světovou válkou vznikly, jich je nyní funkčních jen zlomek. Většina chátrá. „Mnoho z bunkrů stojí na velmi špatně přístupných místech. Je nutné si uvědomit, že krajina v době jejich vzniku vypadala podstatně jinak a zatímco kdysi mohl bunkr stát zcela volně na louce, dnes může být ukrytý v hustém porostu, kam se člověk dostane leda s pilou," uvedl Roman Řezníček z brněnského technického muzea.

Armádě jsou pohraniční pevnosti k ničemu. Důvod, kvůli kterému vyrůstaly, už totiž pominul. „Stále ještě evidujeme 583 bunkrů lehkého opevnění a jeden těžký pevnostní srub. Zbytek jsme buď převedli nebo prodali lidem mimo armádu. Především vojenským nadšencům, kteří se o bunkry starají a renovují je," řekl mluvčí ministerstva obrany Jiří Caletka.

Dodal, že ministerstvo se chce nepotřebných staveb zbavovat i nadále. „Máme v plánu je prodávat, nebo bezúplatně převádět na lidi nebo společnosti, které o ně projeví zájem," poodhalil budoucnost opevnění Caletka.

Zároveň upozornil na problémy, se kterými se ministerstvo musí potýkat. Mají kořeny už v době, kdy opevnění na hranicích vznikalo. „Když se bunkry stavěly, nebyly většinou zapsané do katastrálních map a oficiálně zkolaudované. Hlavně kvůli utajení. Když se v současnosti dostávají do soukromých rukou, musíme nejdřív vyřešit tento problém," popsal komplikace mluvčí ministerstva obrany.

Za nacistické okupace německá armáda používala bunkry také jako pokusné cíle. „Zkoušela na nich různé typy zbraní a mnoho jich buď poničila, nebo zcela zlikvidovala," upozornil brněnský badatel Zdeněk Farkas.

Dodal, že co nezničili Němci, v padesátých letech dokonal podnik Kovošrot. „Jeho pracovníci z pevností vytrhávali ocelové pozorovací zvony, které pak končily v hutích. Mnoho bunkrů tím bohužel nenávratně poničili," poznamenal badatel.

Bunkry.

Z pevností, které přežily dodnes, jich dnes většina stojí opuštěných a zarůstá plevelem. Majitelé za ně přesto dál nesou odpovědnost. „Za pevnosti, které má armáda, jsou v současnosti odpovědné jednotlivé vojenské a ubytovací správy. Jinak jsou za ně zodpovědní majitelé, kteří si je odkoupili nebo na které jsme bunkry převedli. Pokud se v nich tedy například někdo zraní, musí to řešit s nimi," uvedl mluvčí ministerstva obrany Caletka.

Před volným vstupem do bunkrů a pevností ale odborníci lidi varují. Nikdy totiž člověk neví, co na něj uvnitř čeká. „Při průzkumu je nutné mít kromě baterky také plánek interiéru. Neznalý člověk totiž může velmi snadno spadnout například do schodišťové šachty nebo studny. Pomoci se pak nedovolá," varoval brněnský badatel Farkas.

Historici také upozorňují, že samy od sebe tyto stavby nezaniknou. Mají totiž zcela odlišnou konstrukci od klasických domů. „Jsou to betonové monolity, takže možnost, že by se například zhroutily, je nulová. Ty neudržované ale časem zcela zarostou a ztratí se v krajině," nastínil budoucnost opuštěných vojenských bunkrů Řezníček.

Mapa opevnění.

MAREK LAJTKEP, ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

Autor: Redakce

10.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pošta ruší svoje pobočky a předává je obcím. Letos už pět, přibývat budou další

Brněnsko - Šetří náklady, ale služby chtějí zachovat. V malých obcích Česká pošta nechává provoz na domluvených partnerech. Do projektu se zapojilo už osm obcí na Brněnsku.

Chovatelé představili netradiční mazlíčky. Lužánky zaplnilo 120 potkanů

Brno – Asi 120 potkanů zaplnilo v sobotu lužánecké centrum volného času. Nikdo z přítomných z nich ale nepanikařil. V čistých klecích a většinou odpočívající v jejich pelíšcích je tam na osmý ročník vánoční výstavy potkanů donesli jejich chovatelé.

Z aktivisty politik. Jestli jsem nezcvokl, musí posoudit ostatní, říká Hollan

Brno /ROZHOVOR NA KONCI TÝDNE/ - Už dva roky je bývalý občanský aktivista Matěj Hollan člen brněnské vládnoucí koalice. Zviditelnil se především kritikou bývalého primátora Romana Onderky. Teď ale sám musí řešit výtky a dokonce výzvy k rezignaci od bývalých představitelů města.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies