Část z nich, která vypadá jako neužitečný šrot, již leží ve dvou zelených plastových bednách vedle vyhloubené díry. Ve skutečnosti jde o vzácný nález. Historici z Moravského zemského muzea tu společně s amatérskými hledači odkrývají asi osmisetkilový motor z německého letadla Messerschmitt BF 109 K-H.

To se za Telnicí zřítilo na konci války v dubnu 1945 při bojích o Brno. Německý pilot podle historika Vlastimila Schildbergera z Moravského zemského muzea stačil z letadla vyskočit. „Německý stroj pravděpodobně sestřelilo sovětské letectvo,“ domnívá se Schildberger. Podle hledače a odborníka na stroje Messerschmitt Radovana Fraita ale stroj mohl mít jen poruchu. „Sověti si totiž nikdy nedělali na sestřelení tohoto letadla nároky a boje na frontě se neodehrávaly v přímém okolí Telnice,“ myslí si Frait.

V dubnu téhož roku se přitom nedaleko Telnice zřítil ještě jeden messerschmitt. Jeho pilot již nepřežil. Dodnes je pohřbený poblíž telnické benzinové pumpy. „Našli jsme jeho tělo ležet v příkopu, a tak jsme jej pohřbili,“ vzpomíná třiaosmdesátiletý telnický kronikář Ladislav Kořalník.

Ten dnes zápasu mužů s hlínou v jámě také tiše přihlíží. Právě díky němu se totiž historikům podařilo letos na jaře přesnou polohu motoru určit. V osmnácti letech zřícený stroj viděl. „S kamarádem jsme tehdy z místa odnesli vysílačku. Jsem nálezem motoru polichocený. Baví mě dívat se, jak se kluci baví,“ usmívá se pamětník při pohledu na dospělé muže, kteří co chvíli z jámy s nadšeným výkřikem vynášejí nové součástky. Budíky, rychloměry či velký chladič. „Ježišmarjá, to je nasavač na kompresor. Škoda, že se na něm nezachovala barva. Mohli jsme podle ní určit, ke které jednotce stroj patřil,“ líčí nadšeně Frait a v ruce drží neforemný kus plechu.

Historikové u motoru našli i cedulku s jeho výrobním číslem. Badatelé však doufají, že při výkopech narazí i na výrobní číslo celého letadla. Podle něj lze totiž určit totožnost pilota. „Trup pochopitelně odstranili hned po pádu letadla, takže to bude těžké. Navíc na sklonku války si již Němci nevedli evidence tak pečlivě,“ pochybuje ale historik Schildberger. Toho také překvapilo, jak mělko pod povrchem motor je. Kvůli své váze podle něj mohl být i šest metrů pod zemí.

Díra v zemi se pomalu zvětšuje a z osmisetkilového motoru je vidět čím dál větší kus. Kopání je náročné. Hledači a historikové se střídají v práci, zatímco brněnští novináři situaci intenzivně glosují a radí, jak kopat. Okolo jedné hodiny po obědě přijíždí traktor. S jeho pomocí badatelé vytáhnou objevený motor úplně. Traktor vyprošťuje motor pomocí ocelového lana nejprve jedním směrem. Pak přejíždí na druhou stranu a zkouší to opačně. A za pár sekund leží obrovský zrezlý kus stroje venku na poli. „Odtud poputuje do depozitářů muzea v Rebešovicích na Brněnsku. Máme již více zbytků válečných strojů. Uvažujeme proto, že v budoucnu uspořádáme výstavu o stopách války na jižní Moravě,“ přibližuje další historik z Moravského zemského muzea Jan Břečka. Klára Židková