Nejvíce jim vadila výměna 229 tabulí brněnského orientačního systému za dvojjazyčné. Cena? Půl druhého milionu korun. „Když to počítám, vychází cena jedné z cedulí na šest a půl tisíce korun. Přitom v Novém Lískovci jsme podobný systém udělali zhruba za třetinu ceny na kus,“ divila se zastupitelka zelených a starostka zmíněné městské části Jana Drápalová.

Ta navrhla daný bod ze zastupitelstva stáhnout. „Teď se to dělá nahonem. Peníze na projekt dá město ještě letos. Přitom je podle mne čas plán znovu prostudovat a hledat levnější řešení. Teď nevím, jak město zakázku přidělilo a jak došlo k ceně,“ řekla Drápalová.

Nižší ceny

Ceny informačních tabulí bývají skutečně nižší. Například společnost Urbania z Moravan u Brna nabízí na svých internetových stránkách toto zboží v cenách mezi necelou tisícikorunou a dvěma tisíci na kus. „Městům prodáváme levněji. Dodávali jsme ukazatele třeba do Františkových Lázní,“ uvedl jednatel společnosti Vladimír Otevřel.

Levnější varianta změn cedulí je podle něj jejich přelepení. „To je řádově za stovky korun. Na našich tabulích je děláme běžně,“ řekl. Cenu brněnských tabulí ale komentovat nechtěl. „Nevím, jak je náročná instalace, ani zda třeba město neplatí za autorská práva,“ podotkl Otevřel.

Podle Petry Kačírkové, ředitelky turistického informačního centra, které má cedule ve správě, cenu "vysoutěžilo" město už v roce 2007, kdy s projektem orientačního systému začalo. „Vyhrál ji architekt Petr Hrůša. Podle smlouvy pak veškeré změny musí jít přes jeho ateliér. Takže novou zakázku řeší dodatek ke smlouvě,“ řekla Kačírková.

Zda jsou ukazatele drahé kvůli materiálu či autorským právům architekta, to Kačírková nevěděla. Neřekl to ani Hrůša. V úterý odpoledne nebyl k zastižení a nereagoval ani na SMS.

Nákup kopírky

Podobně absurdní je podle opozice také nákup kopírky pro Turistické informační centrum. „Město nakupuje zařízení za šest set tisíc a jediné odůvodnění je, že se tak zlevní tištění propagačních materiálů. Kdy se investice vrátí, už jasné není,“ upozornil zastupitel Martin Ander.

Tomu vadí také nákup fotoaparátu s příslušenstvím za 176 tisíc. „To lze chápat pro profesionála, který dělá umělecké velkoformátové fotky. Ale ne pro potřebu zaměstnanců turistického centra,“ řekl Ander.

Ředitelka Kačírková ovšem investice brání. „Tiskárnu potřebujeme. Ta stará je rozbitá a tiskne třikrát dráž. A příliš drahé je i tisknout propagační materiály jinde. Naopak novou kopírku nabídneme i jiným brněnským organizacím. Investice se vrátí do pěti let,“ slíbila Kačírková.

Ještě rychleji se podle ní vyplatí nový fotoaparát. „Za tři roky se zaplatí. Nyní totiž musíme platit za autorská práva profesionálním fotografům, kteří mají vybavení například pro focení v podzemí. Právě za pět set fotek z podzemí pro náš web jsme zaplatili statisíce,“ upozornila Kačírková. Podle ní bude mít fotoaparát na starosti správce webu, který je zároveň i fotografem.

Stůl za pět milionů

Podle lídra lidovců Daniela Rychnovského je kontroverzní i nákup originálního psacího stolu pro vilu Tugendhat za pět a čtvrt milionu korun. „V situaci, kdy město má málo peněz a zároveň ve vile není jen původní vybavení, to je zbytečné,“ řekl Rychnovský.

Podle primátora Romana Onderky byly úterní debaty zbytečné. „Každý zastupitel má dost rozumu na to, aby posoudil, na co je vhodné peníze dát,“ konstatoval. Přestože si opozice vynutila oddělené hlasování o jednotlivých bodech, prošly všechny. Ty kontroverzní jen díky hlasům koaličních zastupitelů.