I přesto, že se na jižní Moravě narodilo víc lidí než zemřelo, celkový přírůstek je způsobený hlavně stěhováním. Obyvatel v Jihomoravském kraji přibývá dlouhodobě. „Za první pololetí letošního roku se jejich počet zvýšil o víc než 1300 lidí," uvedl Karel Adam z brněnské pobočky Českého statistického úřadu.

Naopak na Vysočině žije o 278 lidí méně. „Ubývá přistěhovalých i usedlých cizinců. Klesá také počet narozených dětí. Průměrný věk prvorodiček se zvyšuje. Pokračuje tak stárnutí obyvatelstva. Zvyšuje se počet lidí starších pětašedesáti let a roste průměrný věk," řekla ředitelka Krajské správy Českého statistického úřadu v Jihlavě Jitka Číhalová

Podle odborníků se v Jihomoravském kraji nejvíc zvýšil počet lidí na Brněnsku. Naopak čtyři sta lidí se z Brna odstěhovalo. „Trendem je, že se lidé stěhují do vesnic. Jen ale do těch, které jsou blízko měst," vysvětlil sociolog Aleš Burjanek.

Potvrzuje to starosta Sokolnic Jiří Životský. Z obce, která má přes dva tisíce obyvatel, je to na kraj Brna jen pár kilometrů. „Počet lidí se tady každý rok zvyšuje. Za dvacet let to bylo o pět set," uvedl Životský. Novousedlíky podle něj v Sokolnicích láká hlavně větší klid a levnější pozemky. „Zájem o stavbu je tady obrovský. Zrovna teď připravujeme projektovou dokumentaci na osmdesát nových rodinných domů," sdělil starosta.

Mimo okolí větších měst takový zájem o bydlení na vesnici není. „Nevymíráme, ale ani se k nám nestěhují měšťáci," uvedl starosta Brumovic na Břeclavsku Antonín Košulič. V obci se počet obyvatel udržuje dlouhodobě kolem tisíce. Poblíž není žádné větší město.

Život na vesnici může vyhovovat rodinám s dětmi, mladým lidem už tolik ne. „Autobusy do města jezdí málo a nemáme tady ani obchod," nelíbí se středoškolské studentce Tereze Přibylové z Pustiměře na Vyškovsku. Stěžuje si také, že má na vesnici málo vrstevníků. Proto se chce v budoucnu přestěhovat do města. „Je mi jedno, jestli to bude Vyškov, nebo třeba Brno. Nějaký ten smog už skousnu," poznamenala.

Ani lidé v krajském městě nejsou se vším spokojení. „Služby jsou tady zaostalé. Chtěla jsem v jednom obchodě koupit pro dítě bavlněnou čepici a neměli ji. Ve stejné prodejně v Praze byly ale na výběr hned tři druhy," řekla Brňanka Hana Daňková.

Nedokáže si představit, že by žila na venkově. „Není tam práce a musela bych každý den dojíždět," uvedla čtyřicetiletá Daňková. Zdravotní sestra Hana Juránková je naopak s životem nedaleko od Brna spokojená. „Je tu krásná příroda. Lidé na jižní Moravě jsou přátelští a pohostinní. Ale občas mi připadá, že jsme tady na Moravě trochu odstrčení od Prahy," myslí si Juránková.

Obyvatel kraje přibylo před sedmi lety. Tehdy se Jihomoravský kraj rozšířil o pětadvacet vesnic, které se odpojily od Vysočiny. Lidé z těchto obcí často dojížděli za prací do Tišnova nebo do Brna. Na úřady přitom museli do vzdálenější Velké Bíteše. „Celkově je to teď lepší, ale objevil se problém, který jsme nečekali," sdělil místostarosta Dolních Louček Jiří Mašek. Nesnáze se týkají přechodu pro chodce v obci. „Když jsme spadali pod Žďársko, tak s ním nebyl problém. Na Brněnsku nám ho nechtějí povolit, protože prý nesplňuje parametry," řekl Mašek.

Vlkov na Velkomeziříčsku se k přesunu obcí nepřipojil. „Trochu problematická je u nás zdravotní péče, protože do brněnské nemocnice v Bohunicích to je od nás patnáct minut, zatímco Jihlava je vzdálená. A občas se stává, že v Brně lidem dávají najevo, že by si měli jezdit do svých nemocnic na Vysočině," vyjádřil se vlkovský starosta Aleš Trojánek. Poznamenal, že obec by v obou krajích zůstala pouze na okraji.

Výhody a nevýhody Kraje Vysočina ve srovnání s Jihomoravským krajem popsala Číhalová. „Řada mladých po studiu na vysoké škole zůstává ve městech, kde vystudovali, a není to jenom případ Brna. Naopak Vysočinu vyhledávají spíš starší ročníky, velký počet malých vesniček nabízí klidné užívání důchodu. Lidé dávají přednost klidnému bydlení na vesnicích v blízkosti větších center, do měst se moc nehrnou," uvedla Číhalová.

Na Vysočině podle ní klesá počet zaměstnaných a snižuje se míra ekonomické aktivity. Nejvyšší je u obyvatel ve věku čtyřicet až pětačtyřicet let. V kraji je také nízký počet zaměstnaných cizinců.

V posledních letech přibývá zaměstnaných cizinců z členských zemí Evropské unie. A to přesto, že mladí lidé o práci zájem mají. „Problém je v tom, že v našem městě ani v těch okolních jsem jako informatik nenašel nabídku, která by odpovídala mým dovednostem. Stejný problém mají i moji spolužáci z Jihlavy, se kterými jsem studoval v Brně. Všichni jsme po škole odešli do Brna nebo do Prahy," řekl Jihlavan Jan Dadák.

Ředitelka Krajské správy Českého statistického úřadu v JihlavěJitka Číhalováříká:

Problém Vysočiny? Málo práce

INGRID BALCÁRKOVÁ

Jihlava- Málo práce a odtržení některých obcí v roce 2005. To jsou hlavní důvody, proč Vysočina v minulých letech přišla o mnoho obyvatel. Upozorňuje na to ředitelka Krajské správy Českého statistického úřadu v Jihlavě Jitka Číhalová. „Brno láká hlavně mladé lidi. Je tam víc pracovních příležitostí a také vyšší platy. Na Vysočinu se naopak stěhují ti, kteří si chtějí užít klidný důchod," podotýká Číhalová.

V čem se Kraj Vysočina nejvíc změnil od svého vzniku v roce 2000?

Významná územní změna se kraje dotkla hlavně prvního ledna 2005, kdy pětadvacet obcí přešlo pod Jihomoravský kraj. Změna se týkala okresu Žďár nad Sázavou, odkud odešlo čtyřiadvacet obcí a Třebíčska, odkud odešla jedna. Kvůli tomu výměra kraje klesla téměř o třináct tisíc hektarů a počet obyvatel se snížil o víc než sedm tisíc.

V Jihomoravském kraji přibývá obyvatelstva stěhováním. Jak je na tom Vysočina? Stěhují se lidé i sem?

Počet obyvatel na Vysočině narůstal v období ekonomického růstu, tedy v letech 2005 až 2008. V té době do regionu víc lidí přicházelo, než odcházelo. V posledních letech však na Vysočině obyvatel ubývá. Je tu totiž málo pracovních příležitostí a to odvádí oby-vatele mimo kraj. Také se rodí méně dětí.

Z jakého okresu odchází nejvíc lidí?

Na Vysočině nejvíc obyvatel opouští Třebíčsko. Je tam totiž málo pracovních příležitostí a dlouhodobě vysoká nezaměstnanost. Naopak jediným okresem, ve kterém obyvatel přibývá, je Jihlava.

Jak je na tom Vysočina ve srovnání s Jihomoravským krajem, co se týká porodnosti či přistěhovalectví?

Do Jihomoravského kraje se stěhuje víc obyvatel. Hodně lidí tam míří hlavně za prací. Vysočina stěhováním naopak v posledních letech obyvatele ztrácí. Porodnost je také vyšší v Jihomoravském kraji.

Jaké mají oba kraje hlavní výhody a nevýhody?

Největší výhoda Brna je v tom, že láká zejména mladé lidi. Je tu více pracovních příležitostí a větší výdělky. Mnoho mladých navíc po studiu na vysoké škole zůstává ve městech, kde vystudovali. A netýká se to jen Brna. Naopak Vysočinu vyhledávají spíš starší lidé. Je tam mnoho vesnic, ve kterých si lidé mohou v klidu užívat důchod.

O kolik obyvatel Kraj Vysočina přišel od svého vzniku?

Na Vysočině v současnosti žije 512 tisíc obyvatel. Je to téměř stejný počet jako v roce 2000. Vysočina nejdřív oby-vatele ztrácela, v letech 2005 až 2008 ale počet obyvatel stoupal. Jednak se zvýšil počet lidí, kteří se přistěhovali, a jednak se rodilo hodně dětí. Od roku 2009 opět počet obyvatel klesá, takže se znovu dostal na hranici roku 2000.

Dá se odhadnout počet obyvatel na Vysočině v roce 2025?

V roce 2025 by počet obyvatel na Vysočině neměl nijak významně poklesnout, ale pro rok 2065 počítáme s poklesem o víc než sedmdesát tisíc lidí. Změní se přitom věková struktura obyvatel. Víc než třetina z nich totiž budou lidé starší pětašedesáti let. Proti současnému stavu je to jednou tolik.