VYBERTE SI REGION

Výstava ukazuje historii sídlišť. Chce paneláky představit v lepším světě

Brno - V plánu máte dojem volného impresionistického obrazu. Těmito slovy kdysi uvedl své pocity z návrhu sídliště Lesná Bohuslav Fuchs. Podle původních plánů v něm mělo najít nový domov přes dvacet tisíc lidí. Panelové domy se však nikdy zcela nezaplnily. Příběh tohoto a dalších čtyř velkých sídlišť v Brně přibližuje od úterka nová výstava u Galerie Vaňkovka. Ukazuje, jak sídliště vznikala i jak se postupně měnili jejich obyvatelé.

16.1.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Autor: DENÍK/Attila Racek

Na celé jižní Moravě bydlelo podle dostupných údajů ještě před pěti lety v panelových domech přes 230 tisíc lidí. I tak o nich lidé často mluví opovržlivě.

Nejen shluky krabic

Autoři výstavy chtějí paneláky představit v lepším světle. „Ukazujeme, že všechna sídliště nejsou stejná, že to nutně nemusejí být monotónní shluky krabic vyprojektované anonymním týmem v projekčním ústavu," vysvětlila hlavní autorka výstavy Lucie Skřivánková z Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.

Expozice mimo jiné ukazuje, jak se sídliště postupně proměnila. Změn si všimla i Jitka Vlčková, která už patnáct let bydlí na Vinohradech. „Výrazně se třeba zlepšila občanská vybavenost. Dlouhou dobu hyzdila vzhled sídliště stará nedostavěná budova. Pak z ní udělali obchodní dům," popsala žena.Pro zvětšení klikněte.

Zaznamenala také, že konkrétně na Vinohradech se obyvatelé hodně střídají. „V poslední době se sem stěhují spíše rodiny s malými dětmi. To dříve nebylo," doplnila.

Že volné budovy na sídlištích nezůstávají dlouho neobsazené, potvrzuje i odborník na brněnská sídliště Maxmilián Wittman. „Pokud tam nějaký obchod zkrachuje, prostor po něm nezůstane dlouho volný a přijde nový nájemce," poznamenal Wittman.

Za posledních více než třicet let se výrazně proměnila skladba obyvatel sídlištních bytů. „V roce 1980 byly třeba na sídlišti v Bohunicích a Starém Lískovci nadprůměrné podíly tříčlenných a čtyřčlenných domácností. Tvořily téměř šedesát procent. Jak však obyvatelé stárnuli, přibylo bytů, které obývá třeba jen jeden nebo dva lidé," poznamenala Skřivanová.

Ještě výraznější nárůst bytů s menším počtem obyvatel je od roku 1970 v Juliánově. Jednočlenné domácnosti tvoří téměř třetinu. Nejstarší brněnské panelové sídliště si ovšem už od devadesátých let udržuje populaci kolem tří tisíc obyvatel. „Takto dlouhá doba stagnace není u sídlišť obvyklá. Může ovšem souviset s vysokým podílem nájemních bytů, kterých je kolem sedmašedesáti procent," vysvětlila Skřivánková.

Staví se podobně

Za socialismu výstavba sídlišť podléhala dlouhodobým plánům. Investor byl stát a tlačilo se hlavně na to, aby domy rostly co nejrychleji a nejlevněji. „Zajímavé je, že dnes, kdy stavbu sídlišť zajišťují soukromí investoři, tlak na to, aby výstavba byla levná a rychlá zůstává. Stavba sídlišť ale už je v současnosti otázka poptávky a nabídky," zdůraznil brněnský architekt Lukáš Pecka.

Autoři nové výstavy se zaměřili i na to, jak stará sídliště vypadají v současnosti. „Na příkladech ukazujeme, co se s vybranými panelovými sídlišti děje dnes. Zda regenerační zásahy zlepšily obytné prostředí nebo naopak narušily kouzlo místa," doplnila Skřivánková.

První panelák? V Černých Polích

Brno - Brněnským prvenstvím se mohou pyšnit obyvatelé panelového domu ve Fišově ulici v Černých Polích. Žijí totiž v budově, která je historicky první panelový dům v Brně.

Projekt domu vznikl v roce 1955. „V následujících dvou letech stavaři dům vybudovali. Jeho autorem byli odborníci z Výzkumného ústavu výstavby, který sídlil v dnešním Zlíně," přiblížil ve své práci o brněnské panelové výstavbě architekt Lukáš Pecka.

V novém domě ve Fišově ulici čekalo na nájemníky čtyřiatřicet bytových jednotek. „Výstavbu zkomplikovala výroba a dodávky panelů. Ty se vyráběly v Hrušovanech a Kuřimi," doplnil Pecka.

Druhý panelový dům v Brně postavili v roce 1961 blízko železniční tratě v Křídlovické ulici podle návrhu architekta Františka Zounka.

Tyto domy ale nebyly součástí sídlišť. První brněnské panelové sídliště Juliánov Vyrostlo až v roce 1962. „V té době se začaly objevovat snahy o polidštění prostoru sídlišť. Architekt Juliánova Pavel Krchňák oslovil sochaře Zdeňka Macháčka a vznikly sochy, které jsou zároveň prolézačkami pro děti," uvedl vedoucí oddělení dějin architektury Muzea města Brna Jindřich Chatrný.

Demograf Burjanek: Na sídlištích přibývá důchodců

Brno - Díky své socialistické minulosti má výstavba sídlišť u nás delší tradici než v západních zemích. „Tam navíc bývají sídliště domovem etnických menšin a dělají špatný dojem. U nás žije převážná část obyvatel poměrně spokojeně," říká brněnský demograf Aleš Burjanek.

Počet obyvatel sídlišť se postupně snižuje. Čím si to vysvětlujete?

Myslím si, že významná část obyvatel sídlištních bytů se přestěhovala na předměstí s nově postavenými rodinnými domy. To se týká zejména těch bohatších.

Na některých sídlištích dříve vůbec nežili lidé starší pětasedmdesáti let. Jaká je věková struktura obyvatel dnes?

Do nových sídlišť se za socialismu stěhovaly zejména mladé rodiny s malými dětmi. Sídliště mívala v počátečních fázích své existence anomální věkovou strukturu. Obecně vzato, dnes se lidé dožívají vyššího věku, takže podíly starých rostou, sídliště nevyjímaje.

Jaké jsou z vašeho pohledu největší demografické změny na sídlištích?

Kromě populačního stárnutí a odlivu části rodin na předměstí se na některých sídlištích proměnila či proměňuje etnická struktura. Pak jsou tu specifika některých měst. Například v Brně je na sídlištích více vysokoškoláků.

Dříve v panelácích žily celé rodiny. Dnes jsou velmi časté domácnosti pouze s jedním člověkem. Čím to je?

Dříve lidé žili častěji ve trojgeneračních domácnostech, což se dnes už tak nenosí. Samostatně v bytě žijí často starší lidé, to je jeden z důsledků stárnutí obyvatel. Dále rozvedení jedinci, ale také mladí lidé bez partnera, takzvaní singles, na začátku pracovní kariéry.

HANA FLORIANOVÁ
ELIŠKA GÁFRIKOVÁ

Autor: Redakce

16.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Berle i obinadla. Z Brna do Indie míří tuny zdravotnického materiálu

Brno - Téměř dvanáct tun zdravotnického materiálu v hodnotě necelých čtyř milionů korun odeslala ve středu brněnská Nadace sv. Františka z Assisi na pomoc malomocným v Indii. „Léčiva, doplňky stravy, obinadla nebo dezinfekce poputují do indického řeholního řádu, který založila Matka Tereza v Kalkatě," sdělil mluvčí nadace Petr Kříž.

Zdrogovaný muž na čtyřkolce ujížděl před policisty. Nakonec do nich naboural

Brno – Na honěnou si s policisty v úterý odpoledne asi chtěl hrát dvaatřicetiletý muž z Havířova. Hlídka se zastavila na semaforech v Brně na křižovatce ulic Cejl a Vranovská. V tom kolem nich zleva projel na červenou řidič na čtyřkolce a odbočil doprava. Policisté se zapnutým majákem vyrazili řidiče zastavit a zkontrolovat. „Ten nejdřív nereagoval a ujížděl, po několika metrech ale přibrzdil u kraje silnice. Když zastavila i hlídka, muž na čtyřkolce prudce vytočil kola a snažil se policejní auto objet. Při manévru ovšem do auta narazil," popsala pokus o ujetí policejní mluvčí Andrea Cejnková.

Němci debatují o regulaci nenávisti na internetu

Po sérii útoků v Mnichově, Würzburgu, Ansbachu a Reutlingenu německá společnost debatuje o možnosti cenzury sociálních sítí. Budou v budoucnu cenzurovány diskuse na největší sociální síti světa Facebook v celé Unii?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.