VYBERTE SI REGION

Výstaviště oslaví 80 let obřím pavilonem P

Brno - Brno se připravuje na jednu z největších oslav letošního roku. Výstavišti, světoznámé architektonické i hospodářské chloubě města, bude totiž osmdesát let.

30.1.2008 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Archiv

A Veletrhy Brno si místo obřího dortu nadělí větší dárek: nový výstavní pavilon P za zhruba osm set milionů korun. Má být největší ve střední Evropě.

První návštěvník prošel branou areálu 26. května 1928. „Brno se pak postupně stalo hlavním středoevropským městem veletrhů. Abychom si tuto pozici udrželi, tak nový moderní pavilon potřebujeme,“ vysvětlil důvody investice generální ředitel Veletrhů Brno Jiří Škrla.

Nová hala má vyrůst vedle pavilonu Z příští rok. V červnu 2009 už uvítá návštěvníky Autosalonu. Pavilon by mohl nalákat další vystavovatele. A vyhovět těm stálým. Ti si stěžují, že výstaviště při stavebním, strojírenském a automobilovém veletrhu nestačí.

Nová hala má navíc podle plánů do roku 2020 zvednout roční obrat firmy asi o jednu a půl miliardy korun.
Pavilon P bude skutečně obří stavba. „Na délku má měřit dvě stě metrů, na šířku devadesát. Firmám nabídne výstavní plochu o velikosti dvou fotbalových hřišť,“ poznamenal Škrla.

Projekt vypracuje architekt Jaroslav Dokoupil, který už má za sebou výstavbu pavilonu V. Sto pětasedmdesát milionů zaplatí hlavní akcionáři, tedy město Brno a společnost Messe Düsseldorf. Zbytek z osmisetmilionového rozpočtu stavby si Veletrhy půjčí.

Odborníci výstavbu nové haly vítají. Upozorňují však, že existují i jiné možnosti rozvoje. „Veletrhy nejsou pouze o pavilonech, ale také o programu a zaměření. Některé výstavy jako třeba Invex už nelákají tolik, co dříve. Veletržní program by si zasloužil změnu,“ upozornil analytik serveru Finance.cz Lukáš Buřík.

Brněnské veletrhy ale i tak zůstávají ve střední Evropě jedinečné. „Lákají statisíce návštěvníků, kteří pak samozřejmě utrácejí v brněnských hotelích, restauracích a turistických památkách,“ vyzdvihl přínos průmyslových výstav Buřík. Do Brna díky nim pravidelně míří i nejvýznamnější politici České republiky a další významné osobnosti.

Rozšíření výstaviště podporují i zastupitelé města. „Je to dobrá investice, která udrží konkurenci města. Důležité bude také, aby se na veletrhy jednoduše dostali lidé z celého světa,“ uvedl brněnský primátor Roman Onderka.

Areál výstaviště významně formuje tvář Brna doma i v zahraničí. To potvrzuje i socioložka Barbora Vacková. „Veletrhy jsou image Brna. Vzhledem k tomu, že Brno nemá třeba tolik památek co Praha, je výstaviště důležité pro urdžení atraktivity města,“ myslí si Vacková.

Vedení Veletrhů Brno plánuje osmdesátiny výstaviště oslavit také ohňostroji a dalšími akcemi. Přesný program však zatím teprve vzniká.

Bobří farma, filmová studia à la Hollywood nebo fotbalový stadion. I tak mohl skončit prostor brněnského výstaviště, které dodnes lidé i odborníci považují za jedno z nejkrásněji umístěných výstavních ploch v Evropě. Výstaviště přitom vůbec nemuselo stát tam, kde před osmdesáti lety vyrostlo. „Rozhodovalo se mezi třemi lokalitami. Jednou bylo smetiště za Lužánkami, kde později vznikl fotbalový a plavecký stadion, druhou byl prostor u Vojenské nemocnice v Zábrdovicích. Nakonec zvítězilo údolí v Pisárkách,“ uvedl brněnský architekt Zdeněk Müller.

V následné architektonické soutěži uspěl návrh Pražana Josefa Kalouse a do dvou let vzniklo jedno z nejvýznamnějších funkcionalistických děl v Československu. „Jedním z nejkrásnějších objektů na výstavišti je pavilon A. I díky zvláštnímu druhu oblouků, takzvaným řetězovkám, které i dnes obdivují zahraniční odborníci. Je úžasné, že taková konstrukce vznikla v roce 1928,“ říká Müller. Mimo „áčka“ odborníci nejčastěji vyzdvihují jedinečnost pavilonů Z a G.

V květnu 1928 na novém brněnském výstavišti uspořádali historicky první akci, Výstavu soudobé kultury. Měla obrovský úspěch a navštívilo ji přes dva a půl milionu lidí.

Filmová studia?

Po skvělém začátku se však výstaviště dostalo během hospodářské krize do útlumu. „Naději na obrat k lepšímu přinesla firma Etafilm, která si pronajala část areálu, kde chtěla vybudovat filmové ateliéry, které měly konkurovat nejen Praze, ale i americkému Hollywoodu. Z mamutího podniku ale zůstaly jen mamutí dluhy,“ přiblížila Dita Brančíková z Veletrhů Brno.

Další ranou byla pro výstaviště druhá světová válka. Mnohé pavilony vyhořely, z některých zbyly jen trosky. „V rozbořených budovách si nezvaní návštěvníci brali vše, co se dalo nějak využít, někteří tam přespávali a jeden podnikavec si na výstavišti dokonce zřídil bobří farmu,“ uvedla Brančíková.

V poválečné době se objevily i názory, že by se mělo výstaviště zbořit. „Pár osvícených hlav se ale nakonec rozhodlo správně. A na obnově výstaviště spolupracovali při dobrovolných brigádách i Brňané,“ vzpomíná historička Milena Flodrová, která na brigádách jako studentka také pomáhala.

Větší a větší

V následujících desetiletích se původní výstavní plocha několikanásobně rozšířila. Co však zůstalo od roku 1956 dodnes stejné, je prostor před výstavištěm. Přesně před padesáti lety tam totiž sochař Vincenc Makovský umístil svou sochu Nový věk, která reprezentovala Československo na výstavě Expo 1958.

Výstaviště přitahuje umění i v současnosti. Například v roce 2004 natočil v pavilonu Z svůj unikátní videoklip italský zpěvák Riccardo Cocciante. Ten natáčely celkem čtyři tisíce komparsistů.

Podle historičky Flodrové mají Brňané k výstavišti osobitý vztah. S jeho možným vysvětlením přichází ředitel brněnského Domu umění Radomír Koryčánek. „Na výstavišti je mimořádná atmosféra. Necítíte se tam vůbec jako uprostřed veletržního paláce, ale jako ve městě. To vidím jako jeho obrovskou výhodu,“ prohlásil Koryčánek.

Michal Kárný a Petr Škarda

Autor: Redakce

30.1.2008 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Politici nechápou, co je věda, jak funguje, říká nositel Nobelovy ceny za fyziku

Brno - Vědci se musí místo výzkumu věnovat papírování, kritizoval nositel Nobelovy ceny za fyziku Claude Cohen-Tannou-dji. „Moje děti se věnují vědě také a tráví šedesát procent času sepisováním zpráv," řekl ve čtvrtek fyzik publiku na VUT v Brně.

Betlémské světlo dorazilo do Brna. V neděli si pro něj lidé přijdou na Petrov

Brno – Jihomoravští skauti dovezli v sobotu večer do Brna Betlémské světlo. Do Evropy jej od osmdesátých let vozí letadlem z izraelského města.

Perníkový betlém? Snad nám ho děti na mši nesní, doufá žena organizující pečení

Vranovice – Zvedne vyzvánějící mobil a říká: „Pečení betlému? Není problém." Pětadvacetiletá Magdalena Vybíralová ve Vranovicích na Brněnskem organizuje vznik betlému, jenž bude celý z perníku.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies