Studenti si tam můžou vybrat z devadesáti středních škol, gymnázií a odborných učilišť z celého Jihomoravského kraje. Důležitým kritériem je pro žáky obtížnost přijímacích zkoušek, vzdálenost školy od jejich bydliště nebo jestli získají praxi. „Dcera má poruchy učení, takže hledáme školu s individuálním přístupem," řekla Veronika Bednářová, která přišla na výstaviště se svou dcerou.

Při výběru střední školy by, podle ředitele Střední školy polytechnické Brno Andrzeje Bartośe, která veletrh pořádá, měli rodiče a žáci zvažovat hlavně uplatnění.

Zaměstnavatelé v Jihomoravském kraji podle Úřadu práce stojí nejvíc o stavbaře, kuchaře, číšníky nebo třeba pracovníky v cestovním ruchu. „Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory. Uplatní se i IT specialisté, grafici, strojírenští technici, pracovníci v marketingu nebo zdravotníci," uvedla mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková.

Chlapci se, podle Bartośe, ptají hlavně na obory, kde využijí počítače. Dívky chtějí být lékařky, právničky nebo kosmetičky. „Děti se bojí technických řemesel, ale už to dávno není jen práce rukama. Technologie postupuje a používáme vyspělé stroje," vysvětlil Batoś. Upozorňuje, že mnozí rodiče vybudují úspěšné firmy a pak je nemají komu předat.

Libuše Hojsáková z Odborného učiliště v Cvrčovicích zaznamenala zájem o rukodělné obory. „Žáci chtějí výuční list s maturitou, i když mají horší prospěch," upozornila Hojsáková. To jim zaručí lepší uplatnění.
Zatímco s výučním listem skončilo v říjnu v kraji na Úřadu práce sedmatřicet procent nezaměstnaných, vyučených s maturitou pouze pět procent.

Střední škola technická a gastronomická v Blansku láká budoucí číšníky. Právě ti jsou podle Úřadu práce v kraji jednou z nejžádanějších profesí. Nejhůř jsou na tom vyučení oděvníci, i když mají maturitu.

Při rozhodování dají děti i na své rodiče. „Radíme se, co je pro mě nejlepší volba," potvrdila třeba Tereza Patočková. Na veletrh se vypravila se svou spolužačkou Kristýnou Nevařilovou. „Kluky zajímají spíš řemesla, holky gympl," řekla Nevařilová.

Podle Kateřiny Jelínkové z Gymnázia Matyáše Lercha je zájem o gymnázia mezi oběma pohlavími zhruba stejný. „V Jihomoravském kraji studovalo v minulém školním roce na gymnáziích přes patnáct tisíc žáků," uvedla Jindřiška Svobodová z brněnské pobočky Českého statistického úřadu. Nezaměstnanost gymnazistů je nízká, což je ale dané tím, že většina z nich pokračuje na vysoké školy.

Technické obory podporuje i Jihomoravský kraj. Učňovským oborům pomáhá stipendii. „V prvním ročníku mohou učni dostat patnáct set, ve druhém dva tisíce a ve třetím dva a půl tisíce korun za pololetí," uvedla už dříve mluvčí kraje Denisa Kapitančiková.

Nezaměstnanost mezi absolventy v Brně od září klesla o dvě stě čtyřicet lidí. „Myslím, že to je především proto, že se nám daří absolventy škol zaměstnávat díky aktivní politiky zaměstnanosti," informoval pověřený ředitel Úřadu práce v Brně Josef Bürger.

Střední školy a uplatnění
* největší zájem je v Jihomoravském kraji podle říjnových dat Úřadu práce o pomocné pracovníky ve stavebnictví, číšníky obchodní zástupce nebo strážné a o technické profese napříč všemi obory
* lidé s výučním listem bez maturity tvořili třicet sedm procent nezaměstnaných v Jihomoravském kraji, nejvíce ze všech druhů vzdělání
* z celkového počtu uchazečů o zaměstnání tvořili absolventi 6,8 procent, to je o 0,7 procent víc než republikový průměr, oproti loňskému roku je nezaměstnaných absolventů zhruba o tisíc míň
* v loňském školním roce studovalo střední odborné školy přes třicet tisíc žáků, gymnázia zhruba polovina
*nejvíc žáků přijali z devátých tříd ve strojírenství, nejmíň v kožené výrobě a obuvnictví

ANEŽKA PŘIKRYLOVÁ
VERONIKA GECOVÁ