VYBERTE SI REGION

Výuka jazyků v Brně: angličtina jednoznačně vítězí

Brno /INFOGRAFIKA, ROZHOVOR/ - Školy se snaží zájemce nalákat různými způsoby. Nabízejí netradiční metody, relaxační prostředí nebo třeba kurzy u klienta doma.

11.7.2009 4
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Martin Špelda

Požadavky zaměstnavatele, studium na vysoké škole nebo práce v zahraničí. To jsou nejčastější důvody, kvůli kterým se dospělí znovu sklánějí nad sešitem s anglickými slovíčky nebo okusují tužku nad testem z němčiny. Své služby jim v Brně nabízí už víc než sedm desítek jazykových škol.

Rok intenzivního pomaturitního studia oceňují hlavně středoškoláci, kterým se nepodařilo dostat na vysoké školy vysoké školy. „O kurzy mají zájem také mladí lidé, kteří chtějí vyrazit za hranice. Druhou skupinou zájemců sou manažeři a byznysmeni. Potřebují v branži držet krok,“ vysvětlila ředitelka brněnské jazykové školy Intkos Naďa Černá.

Podle lektorů jsou jazykové školy stále potřebné. „Vidím to například v pomaturitních kurzech. Žákům je devatenáct, za sebou mají několik let výuky cizího jazyka, ale používat jej neumí,“ podotkl lektor jazykové školy Miramare Rostislav Hubač.

Na odbyt jdou nejvíc kurzy angličtiny. „Hlásí se do nich devadesát procent lidí. Nemyslím, že její roli převezme třeba čínština, jak mnozí předpovídají. Na rozdíl od angličtiny je to příliš složitý jazyk,“ řekl Hubač.

Brněnská jazyková škola Miramare, ve které Hubač učí, nabízí kurzy v celkem třiatřiceti světových jazycích. Zájemci se tam mohou zapsat například do kurzů čínštiny, japonštiny, finštiny nebo rumunštiny a ruštiny. Školy, které se specializují na jiný jazyk než angličtinu, jsou v Brně spíš výjimkou. Patří mezi ně jazyková škola Alfirdaus v Masarykově ulici. „Nabízíme kurzy francouzštiny, angličtiny a češtinu pro cizince. Lidé sem ale většinou míří za arabštinou, kterou u nás vyučuje pět rodilých mluvčích,“ uvedl ředitel školy Bader Mea Eknaifith.

Návrat do školy nemusí v případě jazykových kurzů znamenat zároveň návrat do klasické školní třídy. Na jazykové školy doléhá ekonomická krize méně než na jiné firmy, o zákazníky ale soupeří nabídkou netradičních služeb. Firemní kurzy, individuální výuka, jazykové pobyty nebo konverzace s rodilým mluvčím patří k nabídce většiny větších jazykovek na Brněnsku. Výjimkou nejsou ani neobvyklé výukové metody.

„Používáme takzvanou sugestopedickou metodu. Za sedm dní se u nás člověk naučí víc, než v běžné škole za celý rok,“ zdůraznila ředitelka školy Intkos Černá. Účastníci intenzivního kurzu se tam na sedm dní ocitnou ve virtuálním příběhu. Pod dohledem lektora vyrazí třeba na výlet do severní Ameriky. V cizím jazyce pak přehrávají situace, které je na cestě mohou potkat. Za týden výuky v obývacím pokoji s barem a relaxačními křesly zaplatí necelých devět tisíc korun.

Neobvykle nízké ceny naopak nabízí Nadační fond Maják v brněnské Dusíkově ulici. Kurzy angličtiny tam organizují američtí misionáři Wesleyánské církve, s náboženstvím ale výuka nemá nic společného. „Jeden semestr stojí tisíc dvě stě korun. Každé úterý a čtvrtek navíc máme konverzační klub. Skupinkám o třech až pěti lidech se tu dvě hodiny věnují rodilí mluvčí. Přijít může kdokoliv a neplatí nic,“ uvedl ředitel Majáku David Magyar.

Cena kurzu je podle něj nízká i proto, že si z něj účastníci neodnesou žádný certifikát. Mnozí se do škol hlásí právě kvůli němu. „Certifikát vyžadují hlavně zaměstnavatelé. Mezinárodních firem přibývá,“ připomněl Hubač.

Zaměstnavatelé obvykle chtějí, aby pracovníci ovládali angličtinu a němčinu. „Takový požadavek je typický pro společnosti pro práci obchodních zástupců. Nároky na jazykové vybavení stoupají,“ uvedla Petra Drongová z personální agentury Anex. Souhlasí s ní i Jiří Macík z brněnského centra mezinárodní počítačové firmy AVG Technologies. „Angličtinu musí ovládat prakticky všichni uchazeči o místo,“ potvrdil.

Cizojazyčných školek je stále více

Zájem o výuku jazyků pořád roste. Do tajů cizí řeči se ale nesnaží proniknout jen dospělí. Věty v angličtině mohou Brňané stále častěji zaslechnout, třeba když kolem nich projdou děti z mateřské školy. Na dopolední procházce je často nedoprovází jen učitelka, ale také lektor. Přibývá totiž jazykových mateřských škol.

„Když jsme začínali, byly v Brně asi tři školky, které nabízely výuku cizího jazyka. Dnes jich je nejméně šest,“ odhadla situaci spolumajitelka Česko­anglické školky Pšeník Jana Huťová. Mateřinku s jazykovou výukou založila v roce 1993.

Školka v Pšeníku nepatří mezi tradiční cizojazyčné mateřinky. Děti tam slyší angličtinu stejně jako češtinu. „Mluvíme na ně oběma jazyky současně. Někdy na anglickou otázku odpoví česky, jindy si třeba deset minut povídáme jenom v angličtině,“ vysvětlila Huťová. Cizí řeč si podle ní žáčci osvojují pomaleji než děti z prostředí, kde se česky nemluví vůbec. Na angličtinu si tam ale zvyknou a nepřekvapí je, když je někdo osloví v jiném jazyce.

Výhradně anglicky s dětmi mluví například ve školce Ponny na Kraví hoře, která vznikla před sedmi lety. Dětem se tam věnují tři české učitelky, dvakrát týdně do školky přijde rodilá mluvčí. „Češtinu používáme jen v případě, že ve školce přivítáme nové dítě, které anglicky ještě nemluví,“ upřesnila ředitelka školky Ponny Lenka Mančič.

Chodí tam totiž také děti, jejichž rodiče pochází z Francie, Itálie nebo jiných evropských zemí. Ty česky nemluví vůbec. Ze školky později přechází do mezinárodních základních škol. „Měly jsme tu také dvě sestry z Nigérie,“ poznamenala Mančič.

Zatímco ostatní jazykové mateřinky v Brně se zaměřují na angličtinu, v královopolské Miniškolce Mary Poppins občas zazní i ruština. S výukou jazyků je to tam ale právě naopak. Tamní učitelky totiž pomáhají dětem cizinců zvládnout český jazyk.

„Odhadem patnáct procent našich školáků pochází ze zemí bývalého východního bloku. Chodí sem například Armén, Kyrgyzstánec, ale také Vietnamka. Rodiče většiny z nich pracují v nedalekém IBM,“ vysvětlila ředitelka miniškolky Eva Neužilová. S dětmi proto učitelky mluví převážně česky a někdy si pomohou anglickým nebo ruským slovem.
#nahled|http://g.denik.cz/50/e3/0711_infografika_jazyky_denik-630.jpg|http://g.denik.cz/50/e3/0711_infografika_jazyky.jpg|Výuka cizích jazyků v Brně.#
Manželka zakladatele unikátní výukové metody Sylive Nepustilová říká:

Máme vlastní učebnice i cédéčka


Vladimír Nepustil, jehož jméno nese jedna z největších jazykových škol v Brně, vystudoval psychologii a němčinu. Dlouhou dobu ale pracoval v kotelně. Podepsal totiž Chartu 77. „Právě v kotelně se zřejmě zrodil jeho nápad vytvořit vlastní metodu výuky jazyků,“ říká jeho manželka Sylvie Nepustilová.


Takzvaná Nepustilova metoda vznikla na počátku osmdesátých let. Účastníci kurzů Nepustilovy jazykové školy se podle jejích pravidel učí i dnes. V čem spočívá?

Můj manžel přemýšlel hlavně nad tím, jak osvojení jazyka zrychlit. Výukové postupy odvodil od způsobu, jakým se jazyk učí děti. Studenti proto nezačínají jen přítomným časem, používají hned od počátku všechny tři časy najednou. Další gramatika přijde na řadu potom. Lidé, kteří se pokládali za jazykový antitalent, najednou vidí rychlý pokrok. Většina z nich oceňuje hlavně to, že mají konečně jasno v gramatice.

Kdy začal podle svých postupů vyučovat?
První skripta pro němčinu sepsal v roce 1983. Na začátku k nám domů chodili na výuku asi čtyři lidé. Lekce měly ale měly velký úspěch, a tak v Komárově brzy vznikly týdenní kurzy. Postupně přibyli další lektoři. Třídy byly tehdy naplněné k prasknutí.

Dnes se ale Nepustilova metoda nepoužívá jen pro výuku němčiny.
Ve spolupráci s Janem Jílkem manžel své postupy přepracoval pro výuku angličtiny. Později vznikla také francouzská skripta. Manžel plánoval metodu přizpůsobit také pro výuku češtiny pro cizince. Bohužel to nestihl, v roce 1995 zemřel.

Převzaly jeho způsob výuky i jiné jazykové školy?
Tuším jen, že se podle podobných metod vyučuje spíš pokoutně. O kvalitě těchto kurzů mám ale pochybnosti. Nepustilova metoda totiž na lektory klade velké nároky. Vyžaduje nejen znalost jazyka, ale také hodně energie a trochu herectví. Lektor musí být neustále ve střehu, udržovat pozornost studenta.

Kolik školených lektorů podle Nepustilovy metody v současnosti učí?
V Brně jich vyučuje pětadvacet. Většina z nich se věnuje angličtině. Používáme vlastní učebnice, cédéčka. Školou už prošlo asi čtyřicet tisíc studentů.

Autor: Lucie Hrabcová

11.7.2009 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Bída na závěr chabého podzimu. Zbrojovka remizovala s Karvinou

Brno /FOTOGALERIE/ – Fotbalisté Zbrojovky v posledním podzimním utkání nejvyšší soutěže remizovali na domácím trávníku s Karvinou 1:1. Skórovali Jan Šisler a v nastavení Lukáš Vraštil.

EXKLUZIVNĚ

Kempný si zvyká na dril v NHL: I na rozbruslení před zápasem se jedou bomby

Chicago, Brno /ROZHOVOR/ - Nasedl na vysněný kolotoč nejprestižnější hokejové soutěže světa, z kterého ani na chvíli nesmí vyskočit. Bývalý obránce brněnské Komety Michal Kempný vstřebává první zápasové dávky v NHL. Zatím odehrál dvacet utkání a už si vyzkoušel i dril tří zápasů v pěti dnech.

AKTUALIZOVÁNO

Policie obvinila souzeného Íránce Zadeha z ovlivňování svědka

Brno – Policie v sobotu obvinila podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, který je souzený za daňové úniky, že se měl podílet na ovlivňování svědka. Nyní ještě probíhají výslechy. Po poledni to sdělil Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu. V současné době je na svobodě díky vysoké kauci, kterou složil na začátku roku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies