VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Výzkum: Víc než s jídlem mají lidé problém s pohybem

Brno /INFOGRAFIKA/ – Lidé se málo hýbou, proto jsou obézní, mají málo svalů a skrytý tuk obaluje jejich vnitřní orgány. Tak zní výsledky unikátního tříletého výzkumu Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně, které vědci představili v pondělí. Přitom třeba starším lidem by posílené svaly pomohly vyhnout se četným úrazům.

19.5.2014 1 AKTUALIZOVÁNO 19.5.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/ Vít Černý

S věkem výrazně ubývá svaloviny u žen i u mužů, ale váha neklesá. „Člověk se potom hůř pohybuje a ztrácí schopnost síly, aby ustál různé pády. Kvůli tomu si častěji přivodí nějaké zranění," vysvětlil vedoucí výzkumu Jan Cacek.

Vědci proto chtějí, aby se o významu pohybu více mluvilo. „Výdaje na léčbu těchto zranění u starších lidí jsou podobné jako výdaje na cukrovku. O té se ale mnohem víc mluví," poznamenala členka výzkumného týmu Dita Hlavoňová.

Podle výsledků se už třicetiletí muži se často pohybují v pásmu nadváhy. „Takzvaný body mass index, tedy poměr výšky a váhy, mají v normě muži pouze mezi osmnácti a devětadvaceti lety. Ti nad třicet let už mají průměrně mírnou nadváhu a s rostoucím věkem se tato hodnota zvyšuje. Nejobéznější jsou muži nad sedmdesátkou," vysvětlil Cacek.

Ženy si vedou lépe. Nadváha se častěji objevuje až po padesátce.

Důvody jsou zřejmé. „Lidé se totiž málo hýbou, sedí u počítačů a přibývají na váze. Proto se také ve větší míře projevují civilizační choroby," vysvětlil děkan fakulty Jiří Nykodým.

Účastníci navíc často přeceňovali své výkony. „Například v dotaznících respondenti uváděli, že chůzí stráví průměrně hodinu denně. Při běžné rychlosti by tak měli zvládnout doporučovaných deset tisíc kroků. To ale podle výsledků z následných měření není možné. Pokud by to skutečně ušli, museli by se velmi přejídat. Buď je tedy jejich pohyb málo intenzivní, nebo se přeceňují," domnívá se Cacek.Pro zvětšení klikněte

Výzkum se zaměřil i na chůzi. „Sledovali jsme, jak chodidlo došlapuje na podložku. Pro spoustu noh je bohužel typická propadlá klenba. Je to důsledek špatně zvolených bot a toho, že upadá význam pěší chůze. Oblíbenější je auto," vysvětlil proděkan pro vědu a výzkum Martin Zvonař. Dodal, že vědci už proto začali spolupracovat s výrobci obuvi.

Do tříletého výzkumu brněnských vědců se zapojilo téměř šest tisíc lidí z celé republiky ve věku osmnáct až pětaosmdesát let. Ti vyplňovali dotazníky. Dvanáct set z nich absolvovalo i podrobné vyšetření. „Většina lidí pocházela z jižní Moravy, a to kvůli poloze našeho pracoviště. Jezdili jsme ale měřit i do jiných krajů například na akce pro rodiny, kam zamíří větší množství lidí," vysvětlil Cacek.

Zúčastnila se i studentka Tereza Procházková. „Jsem za tu možnost vděčná. Dozvěděla jsem se hodně informací o svém těle. Za podobná vyšetření bych jinak zaplatila spoustu peněz," objasnila mladá žena.

Tým z fakulty sportovních studií doufá, že výsledky výzkumu neskončí někde ve skříni. Kromě již zahájené spolupráce s výrobci obuvi žádají o grantovou podporu pro česko-norský výzkum fyzické zdatnosti dospívajících. Chtějí také spolupracovat s lékaři a školami. „Právě ti mají velmi dobrou možnost ovlivnit chování lidí," řekl Cacek.

Třetí hodina tělocviku budí rozpory
Brno – Tři hodiny tělocviku týdně místo současných dvou chce zavést ministr školství Marcel Chládek. Brněnští vědci, kteří poslední tři roky zkoumali fyzickou zdatnost lidí v České republice, to vítají. Ředitelé škol jsou ale skeptičtější.
Podle proděkana pro vědu a výzkum fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně Martina Zvonaře je důležité i to, jak bude tělesná výchova koncipovaná. Současné školství se snaží vychovávat vrcholové sportovce. Podstatnější je, aby děti získaly kladný vztah k pohybu," domnívá se.
Zvonař zdůraznil, že výzkum brněnských vědců mapoval návyky dospělých. „Děti ale dělají hlavně to, co vidí u svých rodičů. Že se děti málo hýbou, se obecně ví. A tento problém je potřeba řešit. Pokud jim pohyb není vlastní po odchodu ze základní školy, těžko se to budou učit později. Nemyslím si, že to změní jedna hodina tělocviku navíc, ale spíš to pomůže, než uškodí," řekl.
Plán zavést třetí hodinu tělocviku vítá například ředitel základní školy v ulici Jana Babáka v Brně Ivo Pokorný. „Rozhodně by to nebylo špatné. Víme, že děti netráví tolik času venku jako dřív, takže to vnímám pozitivně," poznamenal.
Dodal však, že by tento krok s sebou přinesl i komplikace. „Tuto hodinu bychom museli zařadit do rozvrhu na úkor nějakého jiného předmětu. Znamenalo by to řešit otázku, který předmět o tu hodinovou dotaci zase ošidíme," vysvětlil Pokorný.
Podle ředitele základní školy v brněnské Vejrostově ulici Zdeňka Černoška je ale celý nápad nereálný. „Nedokážu si to organizačně vůbec představit. Museli bychom učit do večera, než by se všechny třídy stihli v tělocvičně prostřídat. Znamenalo by to také sehnat další učitele a nejsem si jistý, že to někdo zaplatí," sdělil.
Plán zavést v základních školách třetí hodinu tělesné výchovy je součástí rozsáhlejší strategie ministra školství Marcela Chládka týkající se výchovy dětí ke zdravému životnímu stylu. Chce také vymýtit ze škol nezdravé potraviny prodávané v automatech a podpořit školní jídelny. Plánuje i obnovení preventivních prohlídek.

Autor: Jana Vondrová

Měly by mít děti ve škole tři hodiny tělocviku?

ANO

68 %

NE

32 %

Hlasovalo: 62

Anketa byla ukončena

19.5.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Hořící cisterna s asfaltem: před příjezdem hasičů zkrotil plameny řidič auta

Ilustrační foto.
3

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Jubilejní ohňostroje: ekologové chtějí raději světelnou show

Brno /INFOGRAFIKA/ - Desítky tisíc lidí v ulicích o víkendu sledovaly oblohu nad hradem Špilberk. Letos naposledy zářila barvami při ohňostroji přehlídky Ignis Brunensis. „Závěrečný ohňostroj vidělo sto třicet tisíc lidí. Všech sedm ohňostrojů nad Brnem přilákalo přes milion diváků," informoval za pořadatele Ondřej Morávek. Ani po dvaceti letech se ale někteří lidé s existencí přehlídky nesmířili.

Farmářské trhy? Málo problematické. Loni inspektoři zjistili jen dva nedostatky

Jižní Morava /ANKETA/ – Místní produkty, čerstvé ovoce a zelenina, vonící pečivo. Jihomoravané na farmářských trzích hledají především kvalitní potraviny.

AKTUALIZOVÁNO

Zamaštěná dálnice blokovala provoz 7 hodin. Při nehodě se vysypaly prasečí kůže

Rousínov /FOTOGALERIE/ – Kovové výlisky a vepřové kůže v úterý po čtvrté hodině odpoledne zkomplikovaly provoz na dálnici D1 u Rousínova. Vysypaly se ze dvou nákladních aut, která se tam srazila.

Smuteční síň na Židenickém hřbitově nakonec nezbourají

Brno – Smuteční síň na židenickém hřbitově od brněnského architekta Ivana Rullera nakonec zbourání nepotká. Brněnští radní v úterý odvolali šest let staré rozhodnutí, podle kterého měly demoliční stroje síň srovnat se zemí. „Dotázali jsme se odborníků na architekturu a jejich posudky nám dokázaly vysokou architektonickou hodnotu síně. Připravíme plány na rekonstrukci budovy. V budoucnu bude znovu sloužit svému původnímu účelu," řekl náměstek primátora Martin Ander.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies