VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Wi-fi na jihu Moravy: převažují komerční sítě

Jižní Morava /AKTUALIZOVÁNO, INFOGRAFIKA, ANKETA/ – Život bez internetu už je dnes pro mnohé lidi nemyslitelný. Možnost rychlého připojení k celosvětové počítačové síti mají téměř všechny jihomoravské domácnosti. Ale vzít si notebook a surfovat webem přímo v městském parku či na náměstí? I to už je v některých jihomoravských městech možné.

12.11.2009 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Michal Mikulenka

Vážení čtenáři, hlasujte v pravidelné anketě v pravém sloupci. Konečné výsledky ankety, která skončí ve čtvrtek ve 20:00, najdete v pátečním vydání jihomoravských deníků Rovnost.

Připojit se do takzvané wi­fi sítě mají možnost například lidé v Blansku. „Máme volně přístupnou síť v parku před radnicí, v úřadech ji možné chytit není,“ uvedl Radim Bláha z blanenského městského úřadu.

V Brně problém

Podobnou službu se snaží zavést i brněnský magistrát. Zatím však naráží na problémy. „Náš plán pokrýt střed Brna volně přístupnou bezdrátovou sítí se zastavil kvůli právnímu sporu. Bezplatný internet by zkřížil zájmy firmám, kterým zákazníci za připojení platí. Zadarmo se lidé můžou připojit u některých radnic městských částí, například v Bystrci, kde signál přesahuje budovu úřadu,“ uvedl náměstek brněnského primátora Ladislav Macek.

Magistrát také vymýšlí jiný způsob, jak umožnit připojení k internetu v ulicích. „Chtěli jsme omezit přístup jen na některé stránky, například na portál města Brna nebo na stránky kulturního a turistického centra. O to ale lidé nemají zájem. Uvažujeme také o různých stanovištích a panelech s připojením na internet,“ dodal Macek. Ostatní okresní města řeší přístup k internetu většinou podobně. Nabízejí ho například v knihovnách a v informačních panelech.

Volně přístupný internet v ulicích zajišťují nejen města, ale i soukromé firmy. Většinou jako reklamu nebo doplňkovou službu pro zákazníky. „Wi­fi si u nás objednávají společnosti, které chtějí nabídnout něco navíc. I poskytovatelé těchto sítí umísťují v městech vysílače a prostřednictvím wi­fi o sobě dávají vědět,“ uvedl David Dolíhal z firmy, která bezdrátový internet zařizuje. Podle jeho zkušeností si obce ani města volně přístupný internet do ulic neobjednávají. „Chybí jim peníze,“ dodal Dolíhal.

Pokrytí: 90 % kraje

Pokrytí jižní Moravy komerčními bezdrátovými sítěmi, ke kterým se mohou lidé připojit za poplatek, se za poslední tři roky několikanásobně zvětšilo. „Signál wi­fi nyní lidé zachytí zhruba v devadesáti procentech jihomoravských měst a obcí,“ dodal Dolíhal. Ceny připojení se v průměru pohybují kolem pěti set korun měsíčně.

Počet jihomoravských domácností připojených k vysokorychlostnímu internetu tak i díky bezdrátovým sítím neustále stoupá. „Vloni mělo připojení přes čtyřicet procent domácností. Jižní Morava je v této statistice mezi ostatními kraji šestá,“ uvedl Martin Mana z Českého statistického úřadu.

Lidé stojí v knihovnách fronty. Kvůli půlhodině u počítače

Brno – Ač se čtyřsettisícové Brno a malé jihomoravské vesnice liší téměř ve všem, jedno mají společné. Když se chtějí lidé podívat na internet, mohou zajít do knihovny. Připojení je v nich standardní služba.

Většinou mají knihovny stolní počítače s internetem přes kabel. „Všechny jsou neustále obsazené a zájemců spíš přibývá. Proto má každý na surfování jen půl hodiny,“ řekla mluvčí Knihovny Jiřího Mahena v Brně Kateřina Pospíšilová.

Knihovna poskytuje i bezdrátové připojení v budově v Kobližné ulici. „O tuto službu mají zájem hlavně mladí lidé. Téměř pořád má někdo připojený notebook,“ uvedla Pospíšilová. Na rozdíl od přístupu k internetu na pevných počítačích je doba surfování přes wi­fi neomezená.

Bezdrátové připojení nabízí také Moravská zemská knihovna v Brně. Přístup k síti mají jen registrovaní čtenáři. Ti už si zvykli nosit si s sebou notebook. „Chceme se teď zaměřit na zrychlování připojení a na lepší rozmístění stolních počítačů,“ uvedl Petr Žabička z Moravské zemské knihovny. (ata)
Připojení mají i vesnické hospody

Jižní Morava – Internetovým kavárnám, které ve větších městech vznikaly koncem devadesátých let, začíná zvonit hrana. Stále více běžných restaurací a barů totiž svým hostům nabízí bezdrátové připojení pro jejich notebooky nebo mobilní telefony.

Internetovou kavárnu už tak nemusí vyhledávat například Vladimír Bílý z Adamova na Blanensku. „Wi­fi v mobilním telefonu využívám poměrně často. Většinou v kavárnách a restauracích. Majitelé se snaží jít s dobou a internet už si do lokálů pořizují,“ uvedl Bílý.

Bezdrátové připojení mají lidé k dispozici často i ve výletních vesnických hospodách. „Zavedli jsme wi­fi zhruba před půldruhým rokem. Moc nás nestálo a lidé ho přitom hodně využívají. Chodí k nám mladí z vesnice s notebookem, dají si k tomu pivo, takže to má úspěch,“ pochvaluje si Lubomír Kalousek z restaurace Tumperek v Rudici na Blanensku.

Některé internetové kavárny musejí vymýšlet, jak s novou konkurencí bojovat. O zákazníky přichází například kavárna v nákupním centru Olympia u Brna. Její šéf Tomáš Žilka se snaží hosty přilákat například na turnaje v počítačových hrách. „Hlavně o prázdninách k nám chodí hrát děti. Uvažujeme, že se budeme specializovat jako počítačová herna. Ale stálo by nás to hodně peněz,“ tvrdí Žilka. Jeho podniku ubylo hlavně českých zákazníků.

Například brněnská internetová kavárna Galaxy ale podobné problémy neřeší. „Fungujeme tady jako taková velká kancelář. Lidé si u nás můžou skenovat materiály, tisknout, kopírovat. Navíc wi­fi není v některých místech spolehlivé, hodně lidí jde raději tam, kde má jistotu,“ uvedla Zdena Loučková z kavárny Galaxy. (ata)
Infografika wifiny

Autor: Aneta Šedá

Využíváte bezdrátové připojení v ulicích?

Ano

33 %

Ne

67 %

Hlasovalo: 45

Anketa byla ukončena

12.11.2009 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Sto let republiky oslaví Brno výstavami

Brňané v Líšni v parku pod zastávkou Masarova v neděli slavnostně zahnali zimu.
20

OBRAZEM: Brňané zaháněli zimu a upalovali čarodějnice

Záchytné parkoviště? V Bílovicích jsou pro

Bílovice nad Svitavou - Už za několik let by lidé, kteří dojíždějí směrem ze severu do Brna, mohli odstavit auta na záchytném parkovišti v Bílovicích nad Svitavou a dál pokračovat vlakem. V centru města by nemuseli složitě hledat parkovací místo. „Záchytné parkoviště vítám. V blízkosti nádraží nedávno vzniklo padesát parkovacích míst a často je tam plno," uvedl starosta Miroslav Boháček.

AKTUALIZOVÁNO

Nehody na D1: šest vybouraných vozidel a šest zraněných

Brněnsko – Dvě hodiny zůstali v neděli na dálnici D1 stát řidiči, kteří se rozhodli pro noční cestu do Prahy nebo Brna. Na 169. kilometru ve směru na Prahu dodávka sjela do svodidel a otočila se na bok. Při havárii, která se stala před tři čtvrtě na čtyři ráno, se zranilo šest cizinců. Událost omezila provoz v obou směrech dálnice. „Na místo vyjeli hasiči z Rosic a Velké Bíteše, kteří raněné posádce poskytli první pomoc. Poté místo zásahu osvětlili a zajistili proti požáru," popsal postup hasičů jejich krajský mluvčí Jaroslav Mikoška.

Děti na internetu prodávají své nahé fotky a nabízí i sex, říká policistka

Jižní Morava /ROZHOVOR/ - Internetový fenomén Modrá velryba, který skrze sérii úkolů, jež mohou vést až k sebevraždám, ovlivňuje děti a teenagery, se objevil i v České republice. Tvrdí to policisté, konkrétní případy ale nechtějí zveřejnit. Medializace fenoménu, který mezi lidmi vyvolal velký ohlas, nebyl dobrý krok podle jihomoravské policejní koordinátorky prevence Zdeňky Procházkové. „Už je to moc nafouknuté. Podobná nebezpečí jsou na internetu pořád, jen se pokaždé jinak nazývají," tvrdí.

Brno v roce 2050? Podobu určí obyvatelé i akademici

Brno - V Brně je na 350 tisíc obyvatel. Za třicet let jich může být o 50 tisíc méně. Radní se rozhodli shromáždit data o obyvatelstvu, dopravě a dalších oblastech, aby pomocí nich vytvořili Strategii Brno 2050.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies