Když matematik Miloslav Druckmüller z brněnského Vysokého učení technického před dvěma roky vyfotil zatmění Slunce v Lýbii, jeho fotografie obletěla celý svět. Dokonce za ni získal i ocenění Astrofotograf roku. Letos chtěl první srpnový den úspěch zopakovat. Odjel proto s osmičlennou mezinárodní expedicí, v níž byli tři Češi, dva Němci a tři Slováci, doprostřed mongolské pouště Gobi. A několik dní se připravoval na osudný okamžik. Za pouhé dvě minuty úplného zatmění muselo všechno klapnout.

Počasí přitom po celou dobu příprav nedávalo moc velkou naději na úspěch. „Pořád pršelo a bylo tak škaredě, že by fotky vůbec nemohly vzniknout. Jen ten jeden den, kdy bylo zatmění, se dokonale vyjasnilo. Podmínky pro práci jsme tedy měli nakonec ideální,“ usmívá se Druckmüller. Právě díky optimálním podmínkám se expedici podařilo pořídit data, která možná předčí slavnou fotografii z roku 2006. „Měli jsme mnohem lepší vybavení, než minule. Používali jsme i speciální filtry. Pořízená data by tedy měla být mnohem rozsáhlejší a kvalitnější,“ vysvětluje brněnský matematik.

Přes poušť i hory

Ani předchozí zkušenosti a týdny příprav však nezabránily potížím a dramatickým situacím. Pozorovací místo bylo hluboko v poušti, 1100 kilometrů vzdušnou čarou od Ulánbátaru. Všechny citlivé přístroje a počítače tedy členové expedice museli převézt terénními auty přes poušť a hory. Po cestě spali v autech a často museli podkládat kola, aby vůbec dojeli na místo, kde jim Mongolci postavili tři jurty. Ty se na pět dní staly jejich azylem.

Ani po překonání několikadenní cesty a přesném nastavení přístrojů však vědci neměli vyhráno. Otáčivá plošina, kterou pro pořízení kvalitních záběrů nutně potřebovali, jen pár hodin před zatměním vypověděla službu. „Přes tábor se přehnalo malé tornádo a přineslo spoustu prachu a písku, který zanesl otáčecí mechanismus plošiny. Šest hodin před zatměním jsme tedy museli celou plošinu, kterou jsme před tím tři dny skládali, rozebrat. Pak vyčistit a zase složit,“ vzpomíná Druckmüller.
Počítače spoušteli čtyři minuty před zatměním. Nestihli ani jeden z plánovaných testů, které měly zaručit, že vše půjde tak, jak má. Všech osm přístrojů tedy provádělo měření bez předchozího zkoušení. „To, že se úplně všechno povedlo tak, jak mělo, považuji za zázrak,“ libuje si Druckmüller.

Hned po návratu do Ulánbátaru musel všechna data roztřídit a popsat. Teď už je brněnský matematik čtyři dny zpátky a hned začal pracovat na fotografii sluneční korony, kterou má brněnský Deník Rovnost jako první k dispozici. Korona je záře, která vzniká přímo kolem zastíněného kotouče slunce.

Nová fotografie

Pořízená data bude nyní několik týdnů zpracovávat pomocí počítačového programu, který sám vytvořil. „Dáme dohromady všechny informace, které máme z naší expedice, i z expedic z Ruska, Číny a severního pólu a vytvoříme dokonalý a přesný obraz sluneční korony,“ popisuje další postup Druckmüller. Potom obraz dá vědcům a fyzikům. Ti možná na jeho základě poupraví dosud platné fyzikální teorie.

Kateřina Slámová