VYBERTE SI REGION

Brněnskou přehradu ovládla vášeň

BRNO - Přes sto šedesát tisíc lidí shlédlo další soutěžní ohňostroj, hasiči hledali muže, který skočil do vody.

28.5.2007
SDÍLEJ:

Diváci se mohli kochat i netradičními efekty.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Prská to, má to červenou, zelenou, žlutou nebo modrou barvu, stojí to miliony, trvá to pár minut a přesto to přiláká desítky tisíc lidí ze všech koutů města pod Špilberkem. Co je to? Odpověď je jednoduchá. Grandiozní pyromuzikálové představení Ignis Brunensis.

Je sobota 26. května, krátce po sedmé večer. Lidé, kteří přijíždějí posilovými spoji na zastávku Přístaviště, se rázem ocitají jakoby vjiném světě. Průvody lidí, hlasitá hudba a všudypřítomné blikající žárovky připomínají Las Vegas. Přesto je to stále okolí Brněnské přehrady. Byť se na pár dní proměnila vlunapark.

„Lidí je tady jako na Václaváku a atrakcí jak o Matějské pouti,“ shrnuje podívanou sedmapadesátiletý Jan Kadlec. Khladině vodního díla přijel se svou rodinou až od Tišnova. „Dorazili jsme o trochu dřív, aby se děti vydováděly. Jak tak ale koukám na ty ceny za atrakce, zřejmě přijdou zkrátka,“ hodnotí Kadlec vstupné na kolotoče. Jízda na elektrickém vláčku stojí třicet korun, centrifuga, která vytřese zkaždého druhého duši, je za šedesát. I tak je většina atrakcí plných a na některé se dokonce stojí fronta.

Čím víc se blíží čas, kdy nad hladinou přehrady vyprskne do vzduchu první rachejtle, tím více davy houstnou. Pár minut před desátou večer připomíná cesta kbřehům prvomájový průvod. Některé lidi znervózní tmavá obloha a sílící vítr. „Snad to ještě hodinku vydrží, nevzala jsem si ani deštník, ani pláštěnku,“ strachuje se žena zavěšená do muže skšiltovkou. Ten se jen učitelsky podívá nad sebe a uklidňuje ji. „Nejsou slyšet hromy, bouřka je ještě daleko,“ říká vysoký muž.

Neapolská vášeň

Úderem půl jedenácté začíná to, kvůli čemu přišla na Brněnskou přehradu téměř polovina Brňanů. Podle odhadů pořadatelů sleduje druhý soutěžní ohňostroj přes sto šedesát tisíc lidí. Nebe nad hladinou přehrady ovládají na dvaadvacet minut italští ohňostrůjci ze skupiny Panzera. Jejich světelná show se jmenuje Neapolská vášeň. Při ohňostroji se jakoby zastavuje klokot, který až do první světlice ovládal tisíce lidí.

Hned po skončení ohňostrojů začíná dění u vodního díla opět dostávat pořádné grády. Tramvaje do centra Brna se plní jedna za druhou a kpřehradě míří první vozy záchranářů. Dramatický zásah mají chvíli po půlnoci také policisté a hasiči přivolaní na hráz vodního díla. Z hráze prý totiž skočil neznámý sebevrah. „Místo dvě hodiny prohledávali potápěči, ale nikoho nenašli. Zřejmě se nejednalo o planý poplach, je možné, že tělo teprve vyplave samo,“ uvažuje operační důstojník jihomoravských hasičů.

Jeho obavy uklidňuje následující den mluvčí brněnských strážníků Denisa Kapitančiková. „Žádné tělo jsme nenašli. Mohlo se také stát, že si někdo ze záchranářů vystřelil a mohl to být jen žert,“ tvrdí Kapitančiková.

Podle záznamů strážníků ale odjíždělo vpoutech zokolí jezera několik lidí. Většinou to byli výtržníci nebo opilci. „V neděli ráno volal strážníky na pomoc čtyřiatřicetiletý muž, kterého zmlátila dvojice mladíků. Strážníci útočníky našli za několik minut podle popisu oběti. Osmadvacetiletý mladík a jeho o čtyři roky mladší komplic putovali do rukou policie,“ popisuje Kapitančiková jeden zněkolika případů.

Dračí lodě

O poznání méně návštěvníků než ohňová show přilákal letošní druhý ročník Českého poháru Dračích lodí. Podle organizátorů shlédlo sobotní závodění zhruba dva tisíce platících lidí.

Přesto je víkendová akce vmnoha ohledech rekordní. „Závodu se zúčastnilo třiačtyřicet posádek, což je dvojnásob než loni,“ říká místopředseda kanoistického oddílu TJ Lodní sporty Brno Zdeněk Janeček. Závody ve čtyřech kategoriích mají suverénního vítěze. „Stal se jím Moravian Dragons zPřerova,“ doplňuje Janeček

Přes dva tisíce let stará tradice pádlování na dračích lodích pochází ze starověké Číny. Lodě odvozené od boha vod – draka, jsou přes dvanáct metrů dlouhé a pojmou dvacet pádlujících. Na konečných dvaadvacet členů posádky je pak doplní kormidelník na zádi lodi a bubeník sedící na vysoké stolici vpředu, který údery do koženého bubnu udává rytmus pádlování. Přídě a zádě lodí zdobí vyřezávaná dračí hlava a ocas.

Autor: Pavel Mokrý

28.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Nejvíce potíží v rozjezdech mají revizoři mezi druhou a třetí ranní

Brno – Až devět set lidí dokáží zkontrolovat revizoři brněnského dopravního podniku při rozsáhlém zátahu v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. Podobné akce dělají přibližně dva až třikrát měsíčně. Naposledy jízdenky cestujících kontrolovali v noci na neděli.

Divočina v lomu Hády. Studentka navrhla les místo odkladiště

Brno – Jako malá chodívala s rodiči na procházky přírodou. Záliba spolu s touhou měnit svět okolo sebe nakonec rozhodla při výběru oboru studia. Díky tomu se nyní sedmadvacetiletá Pavla Kratochvílová dostala k zahradní a krajinářské architektuře na Mendelově univerzitě. V závěru studia zvítězila v soutěži diplomových prací s tématy životního prostředí. Jako tu nejlepší z dvaceti přihlášených ji ocenila odborná porota minulý měsíc.

Trať mezi Brnem a Prahou? V zisku budeme do dvou měsíců, říká Jančura

Brno /ROZHOVOR/ – Pět let uplynulo od doby, kdy žluté vlaky společnosti RegioJet podnikatele Radima Jančury začaly dělat konkurenci Českým drahám na trati mezi Prahou a Ostravou. Nyní vyjedou i mezi Prahou a Brnem. „Než rozhodnutí Správy železniční dopravní cesty o našem začátku přišlo, trnuli jsme, protože politická moc Českých drah je velká. Ale právo bylo na naší straně," říká o svém vítězství nad státním dopravcem Jančura.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies