VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zahradníci vypěstují salát v přepravkách

Brno - Jak si vypěstovat zdravou zeleninu, když člověk bydlí ve středu města, kde je volné půdy nedostatek? Vratislav Vozník přišel s řešením a rozhodl se založit jednu z prvních komunitních zahrad v Brně.

1.6.2013 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto. Foto: DENÍK/Matej Slávik

Jmenuje se Zahrada v pytli a vznikla tento měsíc. „Chceme si vypěstovat zdravou zeleninu, ale také je pro nás důležité setkávání s ostatními a společná náplň času," vysvětlil cíle vznikající komunity Vozník. Lidem se podařilo zdarma sehnat pronájem malého pozemku v Leitnerově ulici v centru města a patnáctitisícový grant od brněnského Ekologického institutu Veronica.

Pod tenkou vrstvou zeminy je na části zahrady beton. „Proto pěstujeme zeleninu v přepravkách, které jsou naplněné hlínou. Výsev do nádob je jednou z metod, jak se dá zahradničit i na městském betonu," vysvětlil Vozník. Do péče o pozemek je zatím zapojená desítka lidí a další zájemci se stále hlásí. Podle Vozníka se může přidat každý, kdo má zájem. U komunitní zahrady jde totiž hlavně o to, že se lidé potkají. Sklizeň totiž nedokáže pokrýt spotřebu všech lidí, kteří do komunity patří.

Nadšence inspirovala berlínská zahrada Prinzessinnengarten, která vznikla na opuštěné zabetonované ploše. Tam pěstují plodiny v pytlích, stejně jako to plánují dělat v Brně. „Výhodou tohoto způsobu je, že se kdykoliv můžeme přesunout na jiné místo," řekl Vozník. Do budoucna členové Zahrady v pytli uvažují o získání většího a lépe osvětleného pozemku. Kočovné zahrady v městech často využívají právě takzvané brownfieldy, tedy opuštěné průmyslové plochy.

Staré odrůdy

Zahradníci z města chtějí své potraviny produkovat ekologicky. Taky se zaměří na pěstování starých krajových odrůd. „Zasadíme třeba vojákové fazole. Na plodech je zvláštní kresba, která připomíná obrázek vojáka," uvedl Vozník.

Na zahradě ho společně s ostatními čeká ještě dost práce. Ve stinném koutě chce postavit posezení a chystá i opravy rozbitého plotu. „Místo něho můžeme do země zarazit dřevěné palety a naplnit je hlínou. Potom se dají v originálním plotu pěstovat bylinky," popsal nápad komunitní zahradník.

Na zahradu musí podle něj někdo chodit obden, aby se o ni staral. Úrodu pak nejspíš sklidí zároveň a rozdělí si ji, nebo snědí na společné akci.

Boj s divočinou

Podobnou komunitní zahradu založili i lidé v lokalitě Jižní centrum. Svůj projekt nazvali Zahrady soutoku. „Pozemek máme zapůjčený od rodiny, která na něm nehospodařila," vysvětlil organizátor Vít Kalvoda. Spolu s dalšími desíti lidmi začíná kultivovat pozemek, zakládá kompost a seká trávu.

Projekt je na počátku. „Zatím jsme uprostřed divočiny. Připravili jsme jen jeden záhon," popsal situaci Kalvoda. Plný rozjezd zahrady a nabírání členů plánuje na příští rok. „Určitě máme v plánu zahradničit ekologicky," podotkl.

Do budoucna plánuje i rozšíření. „Máme ještě jednu zahrádku na Kraví hoře. Ta nám už byla malá, proto jsme začali v Jižním centru. K pěstování chceme získat i místo v blízkém Komárově," uvedl Kalvoda.

Podle odbornice z Ekologického institutu Veronica Kateřiny Pařízkové se bude trend komunitního zahradničení ve městech rozšiřovat. „Zelenina ze supermarketu nemá téměř žádnou chuť. Byla hnojená pesticidy a často přicestovala z velké dálky," uvedla Pařízková. Podle ní navíc lidé už nemají chuť zůstávat o samotě v bytech. „Chtějí se setkávat a něco společně tvořit. Zahradničení je navíc zábava a lidé si u něho odpočinou," dodala Pařízková.

V zahraničí jsou komunitní zahrady rozšířené. Například ve Spojených státech amerických je do projektu Lidové zahrady zapojeno téměř dva tisíce komunit. V Česku je zatím o společné zahradničení největší zájem v Praze. Fungují tam areály Prazelenina, Kokoza a Ulitej záhon.

Autor: Kateřina Foltánková

1.6.2013 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

V Líšni našli padesátikilovou bombu. Pozůstatek z války pyrotechnik odpálil

Vizualizace plánovaného komunitního centra.
10 12

Teplárenské objekty ožívají. Mění se na centra i parky

Přes pět tisíc obyvatel bez teplé vody. V Bystrci vymění potrubní rozvody

Brno – Bez teplé vody bude od úterý do pátku mezi osmou hodinou ráno a šestou hodin večer přes pět tisíc obyvatel brněnské Bystrce. Brněnské teplárny odstaví výtopnu v Teyschlově ulici. Bez teplé vody tak bude celé sídliště Kamechy. 

Chcete lístky na Zbrojovku? Soutěžte s Deníkem Rovnost

Soutěžte s Deníkem Rovnost o vstupenky na domácí zápasy fotbalové Zbrojovky Brno v sezoně 2017/2018!

Půldruhého roku povinných reflexních prvků? Ubylo usmrcených chodců

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Povinnost nosit při chůzi po neosvětlených silnicích mimo obec reflexní prvky platí rok a půl. Smyslem novely zákona, která novou povinnosti zavedla, bylo zvýšit bezpečnost chodců. Jak se jí to podařilo, je vidět na číslech. Minulý rok bylo v Jihomoravském kraji devět usmrcených chodců, o šest méně než předloni. Stejný trend hlásí policie i celostátně. „Podíl na tom nepochybně mají i reflexní prvky,“ řekla Zuzana Ambrožová z oddělení BESIP Ministerstva dopravy.

Káňa: V ruce jsem měl dva měsíce dráty

Brno - Bojovník je zpět. Hokejista brněnské Komety Jan Káňa na ledě většinou jezdí s elánem a nevypustí žádný souboj. Svou aktivitu musel na delší čas utlumit. Přesně po pěti měsících od zranění zápěstí si pak zahrál přípravný zápas proti Jihlavě, který Brňané vyhráli 3:1. „Tréninků už bylo hodně, určitě chci hrát a budu se snažit s rukou pracovat, aby byla dobrá,“ slíbil pětadvacetiletý útočník.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení