VYBERTE SI REGION

Zájem o práci zdravotní sestry ubývá. Nemocnice čekají na čerstvé absolventy

Jižní Morava – Do zdravotnictví přibylo loni 1500 nových nelékařských pracovníků, tedy i všeobecných sester a zdravotnických asistentů. Před dvaceti lety to bylo 5500. To je propad až o sedmdesát procent. Také jihomoravské nemocnice řeší úbytek zájemců o práci zdravotní sestry.

1.4.2015
SDÍLEJ:

ilustrační fotoFoto: Deník/archiv

Problémy aktuálně řeší i Fakultní nemocnice Brno. „Chybí nám asi čtyřicet všeobecných sester, ale kvůli odchodům na mateřskou nebo do důchodu. Všechny nemocnice jsou teď však v období, kdy čekají, až vyjdou čerství absolventi, kteří budou hledat práci," vysvětlila náměstkyně pro nelékařské zdravotnické pracovníky Erna Mičudová.

Méně žadatelů na pozici zdravotní sestry zaznamenala loni také nemocnice v Tišnově na Brněnsku. „Pracovníci nám ale zatím naštěstí nechybí," dodal ředitel Bořek Semrád.

Naopak výjimkou v trendu je vyškovská nemocnice, kde mají plný stav. Úbytek zdravotnického personálu v poslední době nezaznamenali ani v Nemocnici Kyjov na Hodonínsku. „Myslím si, že je současná situace vyhovující. Nemáme ani mnoho čekatelů, a ani volná místa. Chybí nám spíš profese jako například ergoterapeut," informoval statutární zástupce ředitelky kyjovské nemocnice Petr Svoboda.

Nedostatek sester: nízký plat, náročná práce

Jižní Morava - Před dvaceti lety oblíbené povolání, dnes profese označovaná jako velká dřina za malý plat. Zdravotních sester v jihomoravských nemocnicích ubývá. Vlivem prodlouženého vzdělávání a špatně placené práce studium ošetřovatelství není tak populární jako v minulosti. Některé nemocnice hlásí až sedmdesátiprocentní propad zájmu absolventů oproti porevolučnímu období.

Podle krajského náměstka pro zdravotnictví Marka Šlapala už není možné obsáhnout vzdělání sestry na středoškolské úrovni. „Nejde tam zajistit dostatečný rozsah odbornosti s individuální odpovědností za poskytovanou péči," upozornil Šlapal.

Podle něj totiž zdravotní sestry nyní mají na starost i činnosti, o které se dřív staral jen lékař. „A proto se jejich vzdělávání v minulosti posunulo výš," připomněl Šlapal. V roce 2004 tak přestala sestrám stačit střední škola, teď musí uspět i na vyšší odborné nebo vysoké škole.

To ale znamená minimálně o tři roky delší dobu studia. I proto hodně sester školu nedokončí. Předloni například do českého zdravotnictví přibylo patnáct set nových nelékařských pracovníků, před dvaceti lety to bylo 5500, tedy téměř čtyřikrát víc.

Cizinci nepomohou

Za menší oblíbenost oboru zdravotnický asistent či diplomovaná všeobecná sestra můžou podle odborníků i nízké platy. Sestry v kraji v průměru dostávají okolo pětadvaceti tisíc, nástupní plat je však mnohem nižší. „O práci u nás klesá zájem také u slovenských sester, což ostatně platí také o lékařích. S některými zájemci jsem jednala a vím, že na Slovensku mají lepší mzdy. A o personálu z Rakouska se nemusíme ani bavit, tam jezdí zase lidé od nás," řekla ředitelka břeclavské nemocnice Janka Bambasová.

Zdravotní sestry v nemocnicích ale fakticky chybět nemohou. Personální vyhláška totiž stanovuje počet nelékařských zdravotních pracovníků na počet lůžek a poskytovatel je musí zajistit.

Systém fungování zdravotních sester je tak podle zástupců jihomoravských nemocnic zatím neřešitelný problém. „V praxi jsou sestry přetížené a zavalené administrativou," podotkla hlavní sestra vyškovské nemocnice Jitka Moravcová.

Přestože je ve Vyškově střední zdravotnická škola, která vzdělává studenty v oboru zdravotnický asistent, nemocnice její absolventy zaměstnává jen v omezené míře. „Zdravotnický asistent totiž nemá kompetence všeobecné sestry. Může pracovat pouze pod jejím odborným dohledem," nastínila Moravcová další problém.Pro zvětšení klikněte.

V podobné pozici jako zdravotní sestry jsou ale podle brněnského ekonoma Michala Kozuba i jiné obory. „Zdravotní sestra zkrátka není povolání, po kterém lidé touží. Na tyto pozice chybí uchazeči, stejně jako třeba na technických oborech," upozornil.

Situaci zdravotních sester má změnit nový zákon, který je zatím v připomínkovém řízení. Pokud projde, zruší dosavadní pojetí odborného dohledu a zavede zákonnou dobu na zapracování. Také ponechá jen jednu úroveň vzdělávání. Nově taky nebude tolik různých nelékařských povolání, jako třeba nutriční asistent nebo ošetřovatel.

Ředitel zdravotnické školy: Na pracáku absolventi nekončí

Znojmo - Přes tři sta budoucích zdravotnických asistentů a diplomovaných všeobecných sester vychovává znojemská střední a vyšší odborná zdravotnická škola. „Stovka našich absolventů pracuje v Rakousku," pochvaluje si ředitel školy Karel Pigl.

Je o zdravotnickou školu mezi studenty zájem?

Přes 230 jich máme na čtyřletém maturitním oboru zdravotnický asistent a asi sto na denním tříletém pomaturitním studiu v oboru diplomovaná všeobecná sestra. Složení vychází z reformy zdravotnického školství před deseti lety, která přesunula plnohodnotnou zdravotní sestru až na vyšší odbornou školu. V ročníku jsme měli dřív tři třídy, teď vzhledem k demografickému poklesu naplníme dvě.

Čím se obory liší?

Sestra má vyšší specializaci a oprávnění k různým úkonům bez odborného dohledu. Je to evropský trend, který na plně kvalifikované sestry přenáší část kompetencí, mimo jiné také kvůli klesajícímu počtu lékařů.

Jak změnu v systému hodnotíte?

Nemocnice dlouho nemohly přijít na to, jak zařadit zdravotnické asistenty. Poslední roky tomu ale přichází na chuť, protože je můžou platit méně než sestry.

Sledujete, jak se vaši žáci uplatní v praxi?

Na úřadu práce máme nyní asi tři absolventy, ti navíc spíš čekají, až se uvolní místo poblíž jejich bydliště. Další pracují v Rakousku.

Víte kolik?

Za posledních deset let si doklady vyžádalo kolem stovky lidí. Jsme jen pár kilometrů od rakouských hranic, proto se tam našim žákům snažíme zjistit praxi už při studiu.

Sedm let je moc, tvrdí studentka

Brno - Dvaadvacetiletou Barboru Vápeníkovou, která studuje na Vyšší odborné škole zdravotnické v Brně, povolání sestry baví. Vždy o něm snila, chce totiž pomáhat lidem. Jen ne v České republice.

Vadí jí rozdílné chování ke zdravotním sestrám. Jak lékařů, tak pacientů. „Způsob, jakým s nimi jednají třeba v Rakousku a v České republice, je hodně odlišný. V zahraničí si jich váží a tomu odpovídá i plat, který je klidně dvojnásobný než u nás. Naposledy na mě například pacientka křičela jen proto, že jsem jí chtěla pomoct," vzpomíná Vápeníková.

Pro srovnání, nástupní plat zdravotní sestry v České republice je zhruba patnáct tisíc korun, v rakouské Vídni v přepočtu i třicet tisíc.

Obor všeobecná zdravotní sestra Vápeníková studuje už sedmý rok. Nejdřív na střední, teď na vyšší odborné škole. Od začátku s ní ve třídě zůstalo jen několik spolužaček. „Sedm let je hodně. Řada mých kamarádek to nevydržela a studium ukončila už po střední škole," přibližuje praktikantka.

Vyšší vzdělání je podle ní potřeba jen kvůli papírování. „Kolegyně jsou jím úplně zavalené. Administrativu přitom dřív měli na starost doktoři. Teď zrovna mám praxi v Masarykově onkologickém ústavu a tam je třeba běžné nosit si do práce notebook. Pro některé starší sestry je to problém," upozorňuje dívka, která si praxi vyzkoušela také ve Vojenské nemocnici, úrazovce nebo ve Fakultní nemocnici Brno.

Z dosavadních zkušeností hodnotí vzdělání sester nad rámec střední školy jako zbytečnost. „Mnoho let toto povolání mohly dělat zdravotní sestry i bez titulu a stačilo to," uzavírá.

Autor: Veronika Gecová

1.4.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Mikuláš rozdával dobroty odvážným dětem na náměstí Svobody

Brno – Děti v centru Brna po roce opět přivítaly Mikuláše spolu s jejich pomocníky anděly a čerty, kteří dorazili na náměstí Svobody v pondělí krátce po setmění. „Akce začala na Zelném trhu, kde byl velký sraz Mikulášů. Odtud se spolu vydali na náměstí Svobody, kde farář Tomáš Koumal dětem vysvětlil třeba to, proč si svatého Mikuláše připomínáme," řekla mluvčí brněnského turistického informačního centra Gabriela Peringerová.

Na Orlí v nákupní galerii vyrostl Strom splněných přání

Brno – Malá Rozálie z Domova svaté Markéty pro matky a děti v tísni si přeje letos k Vánocům mluvícího medvídka. Splnit přání jí a dalším třiašedesáti dětem z tohoto domova mohou zájemci prostřednictvím Stromu splněných přání v Obchodní Galerii Orlí. „Lidé, kteří přicházejí do galerie, mohou přáníčko ze stromu vzít a zakoupit na jeho základě dárky dětem z rodin, které si je nemohou dovolit. Dárky pak přinesou zpět pod stromeček," uvedla vedoucí domova Monika Žewucká.

Sjezdovka u přehrady: pozemek stále chybí

Brno - Lyžařská sjezdovka snadno dostupná z Brna a sportovní vyžití pro děti a mládež versus snaha zachovat lesní porost v už tak přetížené rekreační oblasti v době boje se suchem. Podnikatel Pavel Trčala plánující vybudovat lyžařský areál na kopci Chochola nad Roklí u Brněnské přehrady a majitel pozemku Lesy České republiky ani více než rok od představení záměru nenašli společnou řeč. Brňané se tak sjezdovky u přehrady zatím nedočkají. Trčala se snaží získat podporu Brna i kraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies