VYBERTE SI REGION

Zájem o zahrádky roste. Kvůli pěstování i grilu

Jižní Morava - Zájemců o volné místo pro obhospodařování pronajatých záhonů na jižní Moravě stále přibývá. Jednotlivá územní sdružení Českého zahrádkářského svazu zaznamenají týdně desítky žádostí o volnou parcelu. Zahrádkářské kolonie na jižní Moravě jsou však plné. Lidem tak nezbývá než zaplatit členský poplatek a čekat na uvolnění místa.

10.6.2012 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Shutterstock.com

Poptávka převyšuje nabídku, shodují se předsedové kolonií. „Chodí k nám stále více mladých rodin s malými dětmi. Chtějí zahrádku především k odpočinku a také na pěstování vlastní zeleniny," řekla předsedkyně brněnského sdružení zahrádkářů základní organizace Kraví hora I Pavlína Hlavinková.

Podle ní se nájemci kolonie dělí na dva typy. „Ti první věnují svůj čas pěstování zeleniny, ovoce a bylin. Někteří z nich mají dokonce i skleníky. Druhá skupina pak má na zahradě pár květin a prostor využívá spíše k oddychu," vysvětlila Hlavinková. Doplnila, že mezi mladými lidmi je v oblibě hlavně grilování.

Zahrádku v Blansku má například Jiří Kopka. „Hlavní výhodou je, že nemusíme kupovat drahé ovoce a zeleninu v obchodě, ale sami si je vypěstujeme. Musí se to ale umět. V době sucha totiž rostliny schnou, v zimě zmrzají, mohou je napadnout škůdci. Když hodně prší, neopylují je včelky. O to větší mám z vypěstovaných plodů radost. Člověk se navíc pohybuje v přírodě, kde je klid a prospívá to zdraví," řekl Kopka.

Blanenská výjimka

Přestože v celém kraji je o zahrádkaření velký zájem, na Blanensku je to podle Kopky naopak. „Mladí lidé se vracejí pozdě z práce a důchodcům zase ubývají síly. Ale myslím, že se blíží zvrat. Kvůli zvýšení daně z přidané hodnoty u potravin se totiž lidé k pěstování vrátí, aby ušetřili," uvedl Kopka.

Mnoha zahrádkářům vadí zvyšování nájemného parcel. „Mám zahrádku v Hodoníně, kterou jsem za vlastní peníze postavil a osadil. Nejenom že tam platím stále vyšší nájem, ale teď ji město nabízí i k prodeji, tak budu platit znova," řekl například Zdeněk Slezák s tím, že ještě před několika lety platil za metr čtvereční šedesát haléřů ročně. Dnes platí tři koruny.

Podle některých se důchodcům zahrádky nevyplatí. „Většina lidí v naší kolonii má okolo čtyř set až sedmi set metrů čtverečních, což ročně udělá až dva a půl tisíce korun na nájmu. Když má někdo důchod osm tisíc, pomalu je pro něj výhodnější nakoupit zeleninu v hypermarketu než ji pěstovat," zdůraznil Slezák.

Jedním z důvodů, proč nájem stoupá, je podle Mileny Broučkové z Vyškova ubývání kolonií. „Ve velkých městech na místě zahrádek vyrůstají bytové domy, obchodní centra nebo parky. Je pak jasné, že nájem zdražuje," řekla Broučková.

Vedení měst se hájí. Zahrádky prý mění na parky především proto, aby k zeleni měli přístup všichni lidé, nejenom nájemníci kolonie. „Já si ale myslím, že jsou zahrádky ve výsledku prospěšnější. Město nemusí platit za jejich údržbu, o zeleň se staráme my, a naopak mu za to ještě platíme nájem," upozornila Broučková.

Podle mluvčího brněnského magistrátu Pavla Žáry se zahrádky na území města většinou rušit nebudou. Až na pár výjimek. „Nový územní plán s koloniemi počítá. Do budoucna ale chceme navrhnout zrušení zahrádkářských míst, která mají vhodnější využití. Mezi nimi je například kolonie na Žlutém kopci," řekl Žára.

Lidé své záhony udržují v pořádku. „V osadním řádu se totiž píše, že nájemníci musí prostory udržovat čisté," podotkl předseda okresního výboru zahrádkářů Vyškov Jaroslav Kolečkář. Pokud to někdo poruší, svaz nabídne jeho místo někomu jinému. Zájemců je prý dost.

To potvrzuje i tajemnice Českého zahrádkářského svazu územního sdružení Brno-venkov Milada Jirkůvová. „Všechny zahrádky u nás jsou nejen obsazené, ale také perfektně udržované. Lidé, kteří na nich tráví volný čas, je přece nenechají v nepořádku," uvedla. Podle ní si hodně míst pronajímají lidé z Brna, kteří na zahrádky jezdí trávit víkendy.

Mojmír Vlašín s projektem stavby.

Ekolog z Ekologického institutu Veronica Mojmír Vlašín o malých pěstitelích říká:

Lidé někdy zbytečně přehnojují

Brno - Pěstování vlastního ovoce a zeleniny, práce na čerstvém vzduchu, která zlepšuje fyzickou kondici. Aktivní odpočinek. I to pro některé lidi znamená zahrádkaření. „Záleží ale na tom, jak se lidé k zahrádkám chovají. Někdy totiž můžou napáchat víc škody než užitku," upozorňuje Mojmír Vlašín z brněnského Ekologického institutu Veronica, který se věnuje především ochraně přírody a krajiny.

Má zahrádkaření pozitivní vliv na přírodu?

Záleží především na lidech a na tom, jak se k zahrádkám chovají. Obecně ale má pro přírodu velký význam. Zahrádky rozšiřují zelené plochy a zlepšují životní prostředí. Lidé často tvrdí, že jejich zahrádky jsou plícemi města.

Je naopak tato záliba v něčem škodlivá?

Člověk, který se snaží vypěstovat nějaké ovoce nebo zeleninu, často používá hodně různých hnojiv a pesticidů. Mnohdy víc, než je potřeba. Má to pak poměrně drastický vliv na kvalitu plodů. Takže je někdy ve výsledku lepší nakoupit v obchodě, kam dodávají velkopěstitelé. Ti hnojivem šetří, protože je drahé. V tomto ohledu jsou pak pro přírodu přínosnější zelené parky.

V čem?

Vzhledem k tomu, že zahrádkáři své kolonie obhánějí ostnatým drátem a brání tak vstupu ostatním lidem, nejsou plochy přístupné nikomu jinému. Proto jsou podle mého názoru parky přínosnější. Může do nich jít kdokoliv. Novým trendem je teď ovšem například zakládání přírodních zahrad, kde se chemie na zeleninu nepoužívá vůbec.

Co jsou přírodní zahrady?

Jsou to obyčejné zahrady ať už v koloniích, nebo u domů, které nabízí životní prostor živočichům, produkují čerstvé a zdravé potraviny. Mají pro přírodu největší přínos.

Jahody se dají vysadit i na balkoně

Jižní Morava - Pomyslný závod v prodeji vyhrávají ve většině brněnských zahradnictví sazenice paprik, rajčat, salátu nebo kedluben. Ty jsou každoročně nejprodávanějším zbožím. Dotahují se na ně ale byliny. Hodně lidí totiž vyhledává odolnější rostliny. A ty, které se dají pěstovat na balkoně.

Byliny jsou podle majitele jednoho z brněnských zahradnictví Miroslava Langra hitem letošní sezony. „Lidé je hodně chtějí. Nejvíce prodáváme především mátu, která se hodí při přípravě různých letních drinků, jako je třeba mojito. Hodně se prodává také bazalka, tymián nebo rozmarýn," doplnil Langr.

Kromě bylin chtějí Jihomoravané mnohem více než dříve pěstovat také vlastní zeleninu a ovoce. „Lidi už mají dost chemicky ošetřovaných potravin. Chodí k nám stále více zákazníků, kteří chtějí pěstovat ovoce a zeleninu nejen na zahrádkách, ale i na balkonech," řekl Langr. Dodal, že se proto více prodávají i ovocné stromky.

Vyhrává odolnost

Mnoho zákazníků vyhledává roubované plodiny. „Roubovaná zelenina je totiž mnohem odolnější. Není náchylná na různé plísně a déle vydrží. Lidé ji mohou pěstovat v horších podmínkách, třeba na balkonech nebo menších terasách," vysvětlila Lenka Švestková z brněnského zahradnictví Čtyřlístek.

Majitelka znojemského zahradnictví U Mikešů Kateřina Brabencová často prodává na balkony i sazenice jahod. „Maminky je berou dětem. Sází je do truhlíků, aby bylo přes léto po ruce vždy trochu čerstvého ovoce. Oblíbená jsou také malá cherry rajčata," doplnila Brabencová.

V jejím zahradnictví se teď hodně prodávají i sazenice letniček. Jak na balkony a terasy, tak i do venkovních truhlíků. „Nejprodávanější jsou muškáty, surfinie a voskovky. Lidé je často spolu kombinují," řekla Brabencová.

Zájem o letničky potvrdila i Švestková. „I přes desetikorunové zdražení květin máme všechno vyprodáno, lidé chtějí květiny opravdu hodně," uvedla Švestková.

Autor: Martina Koziolová

10.6.2012 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Odstřelená katedrála a další zločiny rudého ateismu

Měl to být nejviditelnější triumf komunistického ateismu nad náboženstvím. Přesně před 85 lety – 2. prosince 1931 – zbořil Stalinův sovětský režim pravoslavnou katedrálu Krista Spasitele v Moskvě.

V Králově Poli opraví nádraží. Náklady se vyšplhají na téměř dvě miliardy korun

Brno /FOTOGALERIE/ – Růžové oprýskané zdi a zanedbaná autobusová nástupiště nyní vítají cestující, kteří z vlaku vystoupí na nádraží v brněnském Králově Poli. Změnit se to má po roce 2020. Správce železnic chce opravit koleje i výpravní budovu, město okolí nádraží.

Kamery ve městech? Pozor na ztrátu soukromí, varuje expert

Jižní Morava - Pomáhají policistům v chytání zločinců, strážníkům v ochraně lidí před kapsáři a třeba i brněnskému dopravnímu podniku a Brněnským komunikacím při rychlém řešení kolapsů. Zároveň ale vyvolávají otázky ohledně možnosti jejich zneužití. Řeč je o kamerových systémech, které čeká modernizace ve většině velkých jihomoravských měst.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies