VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zanedbaných dětí je víc. Kvůli krizi

Jižní Morava - Sociální pracovníci na jižní Moravě loni napočítali 149 týraných a 98 zanedbávaných dětí. Ty podle odborníků doplácí na následky hospodářské krize, která zasáhla i jejich rodiny.

9.8.2010 3
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Luboš Hájek

Školu fláká. Že už měsíc nosí nevyprané tričko asi nikomu nevadí. A tuhle měl šrámy přes celá záda, podíváte se na to? Podobných výzev ze škol, od lékařů nebo třeba sousedů prověřují pracovníci úřadů měst jižní Moravy každoročně stovky.

Z nejnovějších údajů, které Deníku Rovnost poskytl jihomoravský krajský úřad, vyplývá, že loni sociální pracovníci odhalili skoro 150 případů týrání dětí a necelou stovku případů závažného zanedbání péče. Podle odborníků se do tohoto čísla promítly i dopady hospodářské krize. „V pozadí je bohužel problém, se kterým mnoho udělat nemůžeme. A to je zhoršující se ekonomická situace rodin. Především lidé z vesnic jsou na tom s penězi opravdu špatně. Nezvládají zabezpečit nároky dětí,“ upozornila Jana Fadrná z odboru sociálních věcí blanenského městského úřadu.

Ohrožené jsou podle ní především sociálně slabé rodiny, které se zadlužily. Řada z nich má rychlé, ale nevýhodné půjčky. „Je to časovaná bomba, která do budoucna znamená obrovské existenční problémy. A ty se projeví i zanedbaností dětí. Běžně se například stává, že nám telefonují ze školy s poukazem na špatnou hygienu některého žáka,“ uvedla Fadrná.

Povinností úřadů je pak prošetřit i každé anonymní oznámení. Ne všechny případy se ale do statistik dostanou. Právě údaje o zanedbávaných dětech obce na jižní Moravě hlásily loni úplně poprvé. „Netušili jsme například, že do této kategorie spadá i záškoláctví. Takže v našem přehledu chybí. Jde přitom o výrazný fenomén. Za rok řešíme až padesát případů tohoto typu,“ podotkla Ilona Holcmanová z odboru sociálních věcí městského úřadu ve Znojmě.

Počet dětí týraných ale sleduje kraj každoročně a loňská bilance se od údajů z let předchozích téměř neliší. Sociální pracovníci potvrdili fyzické či duševní týrání nebo sexuální zneužití v celkem sto padesáti případech. Předloni jich v kraji zaznamenali o přibližně dvacet víc, v roce 2007 zas o něco méně. „Shromažďujeme data z celkem jedenadvaceti obcí s rozšířenou působností v kraji,“ podotkla Petra Šustrová ze sociálního odboru jihomoravského krajského úřadu.

A mezi obcemi bývají pravidelně velké rozdíly. Nejvyšší počty týraných dětí statistika přisuzuje Brnu. Ale překvapivě i menšímu obvodu Boskovic. „Problém je v tom, že každý úřad k vykazování přistupuje trochu jinak,“ upozornila Holcmanová.

Nejvyšší čísla
Boskovice – 32 týraných a 17 zanedbávaných dětí
Brno – 37 týraných a 10 zanedbávaných dětí
Šlapanice – 11 týraných a 5 zanedbávaných dětí
Moravský Krumlov – 11 týraných a 3 zanedbávané děti
Vyškov – 4 týrané a 15 zanedbávaných dětí
Slavkov u Brna – 4 týrané a 10 zanedbávaných dětí
Zdroj: Krajský úřad JMK

Někdo totiž do statistiky zahrne všechny případy a někdo jen ty nejzávažnější. „Jednoznačná pravidla pro vykazování údajů ale neexistují,“ upozornila znojemská sociální pracovnice Holcmanová. Na možné týrání či zanedbanou péči podle ní často nejdřív upozorní škola. Někdy na nesrovnalosti poukáží i příbuzní, sousedé či lékař. Nebo dokonce policie.

Týrání dětí se podle odborníků častěji než ženy dopouštějí muži, především nevlastní otcové. Výjimkou je sexuální zneužívání dětí. „V mnoha případech za ním stojí známý či kamarád. A někdy se dívka partnerovi poddá dobrovolné. U dětí mladších patnácti let jde však o zneužívání bez ohledu na jejich souhlas,“ zdůraznila Holcmanová.

V nejzávažnějších případech týrání končí vyšetřování trvalým odebráním potomka rodičům. Venku z rodiny se dítě může ocitnout i dočasně. „Většina z těch, které do našeho zařízení přicházejí, se tu ocitne kvůli problémům rodiny s bydlením. Pokud se situace vyřeší, vrací se zpět. V opačném případě musí odejít do dětského domova,“ vysvětlila Jana Novotná z křetínské Dětské ozdravovny na Blanensku.

Autor: Lucie Hrabcová

9.8.2010 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vizualizace plánovaného komunitního centra.
7 12

Teplárenské objekty ožívají. Mění se na centra i parky

Ilustrační foto.

Přes pět tisíc obyvatel bez teplé vody. V Bystrci vymění potrubní rozvody

Chcete lístky na Zbrojovku? Soutěžte s Deníkem Rovnost

Soutěžte s Deníkem Rovnost o vstupenky na domácí zápasy fotbalové Zbrojovky Brno v sezoně 2017/2018!

Půldruhého roku povinných reflexních prvků? Ubylo usmrcených chodců

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Povinnost nosit při chůzi po neosvětlených silnicích mimo obec reflexní prvky platí rok a půl. Smyslem novely zákona, která novou povinnosti zavedla, bylo zvýšit bezpečnost chodců. Jak se jí to podařilo, je vidět na číslech. Minulý rok bylo v Jihomoravském kraji devět usmrcených chodců, o šest méně než předloni. Stejný trend hlásí policie i celostátně. „Podíl na tom nepochybně mají i reflexní prvky,“ řekla Zuzana Ambrožová z oddělení BESIP Ministerstva dopravy.

Káňa: V ruce jsem měl dva měsíce dráty

Brno - Bojovník je zpět. Hokejista brněnské Komety Jan Káňa na ledě většinou jezdí s elánem a nevypustí žádný souboj. Svou aktivitu musel na delší čas utlumit. Přesně po pěti měsících od zranění zápěstí si pak zahrál přípravný zápas proti Jihlavě, který Brňané vyhráli 3:1. „Tréninků už bylo hodně, určitě chci hrát a budu se snažit s rukou pracovat, aby byla dobrá,“ slíbil pětadvacetiletý útočník.

Kvůli horku v kraji lekly tisíce ryb

Jižní Morava - Nekvalitní voda a tisíce uhynulých ryb. To je bilance letošního léta v rybnících nejen na Brněnsku. Kromě extrémních veder a nedostatku vody bojovali rybáři se zamořením nádrží sinicemi.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení