VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lesk barokního Brna postupně zašel

BRNO - Honosné stavby. Velkolepé slavnosti. Náboženská procítěnost. Takový byl svět barokního Brna. Jeho hvězdná hodina nastala v roce 1645, kdy odolalo dvacetinásobné švédské přesile.

5.11.2007
SDÍLEJ:

Belcrediho palác je na obrázku třetí zlevaFoto: Archiv města Brna

Od této chvíle se stalo hlavním městem Markrabství moravského. Sídlily v něm nejvýznamnější úřady, zemský sněm a zemský soud. A hlavními členy těchto dvou institucí byli příslušníci vysoké šlechty, kteří si proto v Brně začali budovat honosné paláce. „Nejatraktivnějším místem pro výstavbu paláců bylo současné náměstí Svobody,“ píše v knize o Brněnských palácích historik umění Jiří Kroupa.

A nejvýznamnější částí tohoto náměstí se pak stala jeho západní strana. Jednou z honosných staveb byl palác na rohu Hřbitovní ulice a náměstí, směrem k nynější Běhounské ulici.

„V roce 1778 jej získal jako dědictví Antonio Belcredi, který původně pocházel z Lombardie. Byl to vzdělaný šlechtic a člen svobodných zednářů. Hrál významnou roli ve společenském životě v habsburské říši,“ napsal dále Kroupa. Belcredi nechal palác dvakrát upravit. Nejprve na sklonku osmnáctého století a podruhé na samém počátku století devatenáctého, u příležitosti návštěvy anglického lorda Feichettera.

Lord měl k dispozici čtyři nově zrenovované pokoje. Později v těchto místnostech bydlel hrabě Josef Auersperg, jeden ze spoluzakladatelů Františkova zemského muzea, nynějšího Moravského zemského muzea.

„Belcrediho palác byl jedním z míst v Brně, kde v té době vznikalo veřejné mínění. V průběhu devatenáctého století sice palác poněkud ztratil původní společenský význam, ale kulturní pozoruhodnost mu stále zůstávala. Sídlil v něm totiž jeden z prvních fotografických ateliérů v Brně,“ napsal na závěr v knize o brněnských palácích Kroupa.

Mraky se nad barokními paláci začaly stahovat v poslední třetině osmnáctého století. Vládu vysoké šlechty nahradili úředníci placení státem. Aristokracie už neměla zájem dál udržovat paláce ve městě a ty začaly pustnout.

„Jejich skutečným koncem bylo až dvacáté století. Nejdříve horečnatá stavební aktivita, která zlikvidovala až osmdesát procent plochy historického centra Brna, a potom i různá hesla o modernizaci, hygieně a zlepšení dopravní situace v Brně,“ uvedl historik umění Tomáš Jeřábek.

Někteří dokonce zastávali názor, že město se tak stane malebnějším. Počátkem dvacátého století musel ustoupit dnešní Rašínově ulici i Belcrediho palác.
„Mám Brno ráda. Ale chybí mi v něm takové ty křivolaké úzké uličky a romantická zákoutí,“ řekla studentka Jana Urbánková.

5.11.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Český reprezentant a bývalý hráč brněnské Komety Michal Kempný.

Proti Finsku už za českou reprezentaci naskočí i obránce Chicaga Kempný

Déšť. Ilustrační foto.

Pršet bude dál. Počasí se zlepší až o víkendu

Sebevrah skočil z mostu na D1. Náraz přežil, je ale těžce zraněný

Brněnsko – O sebevraždu skokem z mostu se ve středu v osm hodin večer pokusil starší muž na dálnici u Devíti křížů na Brněnsku. „Jednalo se o muže, který se narodil v roce 1962," uvedla mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová. Dodala, že auta místem projedou jedním pruhem a velké kolony se na místě netvoří.

Naše práce lidi hřeje, zní z výrobny kotlů. Ročně jich zhotoví 15 tisíc

Rapotice /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Všechno, co děláme, hřeje. Výstižné motto používá společnost Thermona v Rapoticích, které patří další díl seriálu Deníku Rovnost Za zavřenými dveřmi.

Šnečí tempo budování dálnic? Hlavně kvůli zpožděnému územnímu plánu, tvrdí

Jižní Morava – Hlavní příčinou současných průtahů při přípravě stavby nových dálnic a silnic první třídy v Jihomoravském kraji je zrušení schválených zásad územního rozvoje před téměř pěti lety. Shodují se na tom zástupci Ředitelství silnic a dálnic i poslanec a místopředseda sněmovního podvýboru pro dopravu Jaroslav Klaška.

Konec červených v noci na semaforech? Rozhodne analýza. Jedou kvůli bezpečnosti

Brno /ANKETA/ - Část řidičů i brněnských politiků chce prověřit celonoční provoz křižovatek řízených semafory. V Brně jich je čtyřiadvacet a zpomalují provoz. Semafory se nevypínají kvůli bezpečnosti.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies