VYBERTE SI REGION

Ulička k místu posledního odpočinku

BRNO - Hřbitovní. Úzká ulička, která vedla z dnešního náměstí Svobody ke kostelu svatého Jakuba.

29.10.2007
SDÍLEJ:

Začátkem 20. století vznikla v místě Hřbitovní uličky současná Rašínova ulice.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Za své vzala stejně jako domy které ji lemovaly, při velké přestavbě středověkého Brna na město rozlehlých ulic a vysokých secesních domů na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Proč se jí ale říkalo tak neromanticky Hřbitovní ulička?

„Hřbitovní, nebo dokonce i Umrlčí ulička byla pojmenovaná potom, že skutečně vedla na hlavní městský hřbitov, který kdysi obklopoval kostel svatého Jakuba,“ objasnila historii malého kousku starého Brna historička Milena Flodrová. Kostel spolu se hřbitovem založili obyvatelé města již ve třináctém století. Ve stejné době si také u hřbitova začali stavět domy.

„Na konci devadesátých let dvacátého století jsme dělali archeologický výzkum při výstavbě Kooperativy. Podařilo se nám tyto domy, které lemovaly Hřbitovní uličku, objevit. Byly jednak dřevohlinité a jednak už i zděné,“ uvedl archeolog David Merta z Archaii Brno. První domy ale velmi záhy zanikly. V polovině čtrnáctého století se totiž až k nim rozrostl hřbitov, který byl u kostela svatého Jakuba.

„Myslíme si, že se tak snad stalo v důsledku morové epidemie, která zasáhla Brno v roce 1349. Přece jenom toto místo už je od vlastního hřbitova poměrně dost vzdálené,“ řekl Merta. Archeologové při výzkumu stavebního místa našli ostatky dvaadevadesáti lidí. Jak píše Karel Kuča ve své knize Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, ve čtrnáctém století se nerozšířil jen hřbitov kolem farního kostela.

„Měšťané vystavěli kolem Jakuba šest samostatných kaplí. Díky tomu zde vznikl naprosto ojedinělý urbanistický celek,“ uvedl Kuča. Bylo to místo zasvěcené smrti. Tu brali ve středověku jako pevnou součást koloběhu života. V jedné z kaplí také zřídili kostnici. První výraznou změnu do těchto míst Brna přineslo sedmnácté století. Bohatý rod Lichtenštejnů si nechal na hlavním náměstí vybudovat honosný palác. Jeho zadnímu traktu tak musela ustoupit část hřbitova.

Definitivní zánik místa posledního odpočinku pak přinesl verdikt císaře Josefa II. z roku 1784. Zmizel jak hřbitov, tak i šest kaplí. Postupně Brňané přestali nazývat úzkou uličku Hřbitovní a začali jí říkat Kostelní. Osud uličky se naplnil začátkem dvacátého století. Starou zástavbu zbourali a na jejím místě vyrostla široká třída, dnešní Rašínova ulice.

29.10.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Průměrná mzda na jihu Moravy vzrostla o pět procent na 26 413 korun

Brno - Průměrná mzda v Jihomoravském kraji vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně o pět procent na 26.413 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 1261 korun. Reálný růst mezd s ohledem na inflaci dosáhl 4,5 procenta. Vyplývá to z informací, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Německý dům? S portrétem Adolfa Hitlera, ukazuje také nová kniha

Brno – Když v roce 1900 vyšla série fantaskních pohlednic o tom, jak bude Brno vypadat za sto let, byla na nich spousta vzducholodí a snových vynálezů, ale Německý dům stál stále na Lažanského – dnešním Moravském náměstí. Nakonec se tato budova v Brně dočkala čtyřiapadesáti let. Poté ji město na přání mnoha Čechů zbouralo. Historii Německého domu a s ním spřízněných spolků představuje nová kniha, jejíž křest je ve čtvrtek v Moravském zemském muzeu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies