VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Psí uličky sloužily chodcům

BRNO - To nejtajemnější, co může město nabídnout chodci, který se rozhodl jej objevovat po západu slunce, jsou zapadlé uličky.

18.6.2007
SDÍLEJ:

Přestavba a posunutí uličky zrušilo její zalomení.Foto: DENÍK/Petr Preclík

Podivně lomené, nesmyslně zakroucené a často úzké tak, že se v nich lidé jdoucí proti sobě musejí vyhýbat. Vítejte v „psích“ uličkách.

„Psí uličky se jim říkalo s nadsázkou proto, že některé byly skutečně tak úzké, že se jimi protáhli tak možná psi,“ vysvětlila s úsměvem historička Milena Flodrová. Psí uličky jsou staré jako sama města. Vznikaly obvykle mezi dvěma bloky domů, když se jejich stavitelé rozhodli netisknout zdi těsně na sebe a nechat mezi nimi průchod. Podle Flodrové jsou ještě dnes k vidění ve vesnicích se starší zástavbou.

Krátké, smradlavé

Uličky měly dva účely: umožňovaly zkracovat si cestu mezi hlavními ulicemi města a současně z těchto ulic sváděly odpadní a dešťovou vodu do níže položených částí města.

„I když je kvalitní kanalizace dokázaná už v sumerských městech, ve středověku v Evropě zcela zanikla. Všechny splašky se slévaly do otevřených rigolů. Ty byly zdrojem nesnesitelného zápachu a zárodkem častých epidemií cholery a moru,“ potvrdil ředitel kanalizační sekce Brněnských kanalizací Marek Helcelet.

Jednou z mála dochovaných psích uliček v Brně je Průchodní ulice, která spojuje vchod do Staré radnice s Masarykovou ulicí. Ulička je ale značně pozměněná. Při přestavbách města počátkem dvacátého století byla přesunuta o dvanáct metrů dále od Zelného trhu a zmizelo její zalomení. „Velmi mě mrzí, že se něco takového v Brně nedochovalo. Podobnými průchody bloudím ve Znojmě, v Telči nebo i v Praze. Bohužel tady chybí kus duše města,“ myslí si studentka Gabriela Sochnová.

Splašky za hradby

Stavitelé brněnských psích uliček využívali sklonu města. Splašky z okolí dnešního náměstí Svobody byly sváděny na mírně skosený východní cíp náměstí a do Kobližné ulice. Pak byly malou brankou v hradbách nedaleko dnešního obchodního domu Centrum odváděny za město. „Brněnské ulice se začaly dláždit od čtrnáctého století, vykládání kamenem ale postupovalo pomalu. Za dešťů pak byly ulice často neschůdné a rozvodnění odpadních struh je proměnilo v jedinou velkou stoku,“ popisuje Helcelet.

Změna nastala až ve druhé polovině sedmnáctého století, kdy v Brně vznikly první vyzdívané příkopy. Skutečnou kanalizaci město získalo až v roce 1892, kdy začalo propojovat na třicet pět kilometrů už existujících stok.

18.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Nanejvýš dva posty. Kouč Habanec má o zbytku sestavy jasno

Brněnské podzemí. Ilustrační foto.

Nové trasy v podzemí mají zpoždění

Brněnská trať je rychlá a zábavná, řekl český šampion Kulhavý

Brno /FOTOGALERIE/ – Absolutní špička se představila o víkendu na brněnské trati nad Anthroposem. Na závěrečný podnik Českého poháru a zároveň Mistrovství České republiky dorazili i olympijský vítěz Jaroslav Kulhavý a Kateřina Nash, kteří vyhráli obě kategorie elite. „Areál v Brně se mi líbí, je to tady super,“ pochvaloval si Kulhavý, který obhájil domácí titul.

V autoškole neuspěje každý druhý. Na vině je i stres

Brno /ANKETA/ - Neuspěl. S tímto verdiktem odchází napoprvé od závěrečné zkoušky v autoškole víc než polovina Brňanů. Podle instruktorů je to kvůli stresu a neznalosti předpisů.

Memoriál Marka Těšíka v beachvolejbalu vyhráli nováčkové Starý a Hojgr

Brno /FOTOGALERIE/ – Sedmnáct dvojic zasáhlo do čtvrtého ročníku Memoriálu Marka Těšíka v beachvolejbalu. Na brněnských kurtech Sport Centra Srbská se nejvíc dařilo nováčkům turnaje Bořivoji Hojgrovi s Petrem Starým, kteří ve finále porazili 2:1 na sety Jakuba Šeráka s Tomášem Kubáskem.

Horu pojmenovali po Brně. Před šedesáti lety

Brno /FOTOGALERIE/ - Byla to trochu partyzánská akce. Když v roce 1957 vyjel do tehdejšího Sovětského svazu zájezd cestovní kanceláře, mezi účastníky bylo i devatenáct horolezců z Brna. Ti se po tajné domluvě s průvodci od zájezdu na dvanáct dní oddělili, aby s ruskými horolezci mohli lézt po Kavkaze. Zdolali několik štítů. V pondělí uplynulo šedesát let od chvíle, kdy vystoupili na do té doby bezejmenný vrchol. Pojmenovali jej Pik Brno. „Na vrchol jsme dosáhli v deset hodin dopoledne,“ říká člen výpravy Arnošt Mader (uprostřed).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení