Podivně lomené, nesmyslně zakroucené a často úzké tak, že se v nich lidé jdoucí proti sobě musejí vyhýbat. Vítejte v „psích“ uličkách.

„Psí uličky se jim říkalo s nadsázkou proto, že některé byly skutečně tak úzké, že se jimi protáhli tak možná psi,“ vysvětlila s úsměvem historička Milena Flodrová. Psí uličky jsou staré jako sama města. Vznikaly obvykle mezi dvěma bloky domů, když se jejich stavitelé rozhodli netisknout zdi těsně na sebe a nechat mezi nimi průchod. Podle Flodrové jsou ještě dnes k vidění ve vesnicích se starší zástavbou.

Krátké, smradlavé

Uličky měly dva účely: umožňovaly zkracovat si cestu mezi hlavními ulicemi města a současně z těchto ulic sváděly odpadní a dešťovou vodu do níže položených částí města.

„I když je kvalitní kanalizace dokázaná už v sumerských městech, ve středověku v Evropě zcela zanikla. Všechny splašky se slévaly do otevřených rigolů. Ty byly zdrojem nesnesitelného zápachu a zárodkem častých epidemií cholery a moru,“ potvrdil ředitel kanalizační sekce Brněnských kanalizací Marek Helcelet.

Jednou z mála dochovaných psích uliček v Brně je Průchodní ulice, která spojuje vchod do Staré radnice s Masarykovou ulicí. Ulička je ale značně pozměněná. Při přestavbách města počátkem dvacátého století byla přesunuta o dvanáct metrů dále od Zelného trhu a zmizelo její zalomení. „Velmi mě mrzí, že se něco takového v Brně nedochovalo. Podobnými průchody bloudím ve Znojmě, v Telči nebo i v Praze. Bohužel tady chybí kus duše města,“ myslí si studentka Gabriela Sochnová.

Splašky za hradby

Stavitelé brněnských psích uliček využívali sklonu města. Splašky z okolí dnešního náměstí Svobody byly sváděny na mírně skosený východní cíp náměstí a do Kobližné ulice. Pak byly malou brankou v hradbách nedaleko dnešního obchodního domu Centrum odváděny za město. „Brněnské ulice se začaly dláždit od čtrnáctého století, vykládání kamenem ale postupovalo pomalu. Za dešťů pak byly ulice často neschůdné a rozvodnění odpadních struh je proměnilo v jedinou velkou stoku,“ popisuje Helcelet.

Změna nastala až ve druhé polovině sedmnáctého století, kdy v Brně vznikly první vyzdívané příkopy. Skutečnou kanalizaci město získalo až v roce 1892, kdy začalo propojovat na třicet pět kilometrů už existujících stok.