VYBERTE SI REGION

Psí uličky sloužily chodcům

BRNO - To nejtajemnější, co může město nabídnout chodci, který se rozhodl jej objevovat po západu slunce, jsou zapadlé uličky.

18.6.2007
SDÍLEJ:

Přestavba a posunutí uličky zrušilo její zalomení.Foto: DENÍK/Petr Preclík

Podivně lomené, nesmyslně zakroucené a často úzké tak, že se v nich lidé jdoucí proti sobě musejí vyhýbat. Vítejte v „psích“ uličkách.

„Psí uličky se jim říkalo s nadsázkou proto, že některé byly skutečně tak úzké, že se jimi protáhli tak možná psi,“ vysvětlila s úsměvem historička Milena Flodrová. Psí uličky jsou staré jako sama města. Vznikaly obvykle mezi dvěma bloky domů, když se jejich stavitelé rozhodli netisknout zdi těsně na sebe a nechat mezi nimi průchod. Podle Flodrové jsou ještě dnes k vidění ve vesnicích se starší zástavbou.

Krátké, smradlavé

Uličky měly dva účely: umožňovaly zkracovat si cestu mezi hlavními ulicemi města a současně z těchto ulic sváděly odpadní a dešťovou vodu do níže položených částí města.

„I když je kvalitní kanalizace dokázaná už v sumerských městech, ve středověku v Evropě zcela zanikla. Všechny splašky se slévaly do otevřených rigolů. Ty byly zdrojem nesnesitelného zápachu a zárodkem častých epidemií cholery a moru,“ potvrdil ředitel kanalizační sekce Brněnských kanalizací Marek Helcelet.

Jednou z mála dochovaných psích uliček v Brně je Průchodní ulice, která spojuje vchod do Staré radnice s Masarykovou ulicí. Ulička je ale značně pozměněná. Při přestavbách města počátkem dvacátého století byla přesunuta o dvanáct metrů dále od Zelného trhu a zmizelo její zalomení. „Velmi mě mrzí, že se něco takového v Brně nedochovalo. Podobnými průchody bloudím ve Znojmě, v Telči nebo i v Praze. Bohužel tady chybí kus duše města,“ myslí si studentka Gabriela Sochnová.

Splašky za hradby

Stavitelé brněnských psích uliček využívali sklonu města. Splašky z okolí dnešního náměstí Svobody byly sváděny na mírně skosený východní cíp náměstí a do Kobližné ulice. Pak byly malou brankou v hradbách nedaleko dnešního obchodního domu Centrum odváděny za město. „Brněnské ulice se začaly dláždit od čtrnáctého století, vykládání kamenem ale postupovalo pomalu. Za dešťů pak byly ulice často neschůdné a rozvodnění odpadních struh je proměnilo v jedinou velkou stoku,“ popisuje Helcelet.

Změna nastala až ve druhé polovině sedmnáctého století, kdy v Brně vznikly první vyzdívané příkopy. Skutečnou kanalizaci město získalo až v roce 1892, kdy začalo propojovat na třicet pět kilometrů už existujících stok.

18.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Politici nechápou, co je věda, jak funguje, říká nositel Nobelovy ceny za fyziku

Brno - Vědci se musí místo výzkumu věnovat papírování, kritizoval nositel Nobelovy ceny za fyziku Claude Cohen-Tannou-dji. „Moje děti se věnují vědě také a tráví šedesát procent času sepisováním zpráv," řekl ve čtvrtek fyzik publiku na VUT v Brně.

Betlémské světlo dorazilo do Brna. V neděli si pro něj lidé přijdou na Petrov

Brno – Jihomoravští skauti dovezli v sobotu večer do Brna Betlémské světlo. Do Evropy jej od osmdesátých let vozí letadlem z izraelského města.

Perníkový betlém? Snad nám ho děti na mši nesní, doufá žena organizující pečení

Vranovice – Zvedne vyzvánějící mobil a říká: „Pečení betlému? Není problém." Pětadvacetiletá Magdalena Vybíralová ve Vranovicích na Brněnskem organizuje vznik betlému, jenž bude celý z perníku.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies