VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Židovská brána pomáhala chránit Brno

BRNO - Kamenný prstenec hradeb po staletí obepínal město Brno. Učinil z něj nedobytnou pevnost, kterou ani dvacetinásobná švédská přesila v roce 1645 nepřemohla.

12.11.2007
SDÍLEJ:

Místo brány je nyní na jejím místě ústí Masarykovy ulice vedoucí do středu města.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Pouze na pěti místech mohli Brňané a návštěvníci vstoupit branami do města. Do dnešních dnů se dochovala pouze jediná z nich, brána Měnínská. Na místě, kudy nyní vstupuje do historického centra Brna většina lidí, tedy u hlavního vlakového nádraží, stála až do devatenáctého století mohutná Židovská brána. Byla v ústí nynější Masarykovy ulice a zůstalo po ní jen pár kamenných soch v lapidáriu Muzea města Brna na Špilberku.

„Jednu z městských bran měšťané nazvali Židovskou. A to podle toho, že pouze touto branou mohli do města a své přilehlé čtvrti vstupovat Židé. U ní se také vybíralo takzvané židovské mýto,“ napsal v knize Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Karel Kuča. Podle něj získalo Brno hradby pravděpodobně již ve třicátých letech třináctého století.

„Písemné doklady o nich ale máme až z roku 1243,“ píše Kuča. Hradby byly vysoké asi deset metrů. O něco později město obehnala ještě jedna zeď a mohutný příkop. Měšťané hradby neustále zpevňovali a zdokonalovali. Ve čtrnáctém století proto přestavěli i Židovskou bránu. „Tehdy brána získala novou vnější i vnitřní věž a branku pro pěší,“ uvedla historička Milena Flodrová.

Brána se stala tak skoro nedobytnou. Na noc se brány zavíraly a znovu se otevíraly až s rozbřeskem. „To už před nimi netrpělivě postávali venkované, kteří přinášeli do města na trh zeleninu, ovoce, drůbež a jiné plody své práce,“ dodala Flodrová. Na počátku šestnáctého století Židovskou bránu upravil a hlavně vyzdobil brněnský kameník a stavitel Antonín Pilgram.

Za urputných bojů během třicetileté války sice Švédové bránu těžce poškodili, ale nezdolali. Soumrak nad celým hradebním okruhem i bránou začal v devatenáctém století. „V roce 1835 nahradila Židovskou bránu jednoduchá klasicistní Ferdinandova branka,“ uvedl historik umění Bohumil Samek. Ale i ta po třiceti letech zmizela.

12.11.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
1

Řezal se v obličeji a hrozil, že skočí z okna. Sebevraha zachránil vyjednavač

Počítačový scan mozku zasaženého Alzheimerovou chorobou. Ilustrační foto.

Alzheimera odhalí pětiminutový test. Pilotní projekt má dřív zachytit nemoc

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Brno /ANKETA/ - Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

AKTUALIZOVÁNO

Kometa mlčela i po mstě Pöpperleho, na Spartě padla 0:4

Praha, Brno – První díl trilogie se soupeři ze špičky extraligové tabulky hokejistům Komety nevyšel. Na ledě pražské Sparty v nedělním 48. extraligovém kole prohráli 0:4 a nenavázali na páteční domácí výhru proti Pardubicím.

Špílmachr Zavadil se vrátil do Teplic, kde se před rokem vážně zranil

Teplice - První zápas ligového jara v Teplicích byl pikantní pro brněnského kapitána Pavla Zavadila. Osmatřicetiletý fotbalista se vrátil do základní sestavy právě v místech, kde se jeho kariéra před necelým rokem málem zastavila nadobro. Zavadil v sobotu výrazně pomohl Zbrojovce k cenné remíze 1:1 a končit ani zdaleka nechce.

Kordis chystá elektronické jízdné pro celou jižní Moravu. Nejdřív už příští rok

Jižní Morava – Skoro čtyřiadvacet tisíc cestujících v brněnské hromadné dopravě už prostřednictvím platebních karet používá elektronické předplatní jízdenky, takzvané šalinkarty. Koordinátor jihomoravské dopravy Kordis usiluje o to, aby si elektronické jízdenky mohli pořizovat lidé v celém kraji. Nejdřív to ale bude až v příštím roce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies