VYBERTE SI REGION

Židovská brána pomáhala chránit Brno

BRNO - Kamenný prstenec hradeb po staletí obepínal město Brno. Učinil z něj nedobytnou pevnost, kterou ani dvacetinásobná švédská přesila v roce 1645 nepřemohla.

12.11.2007
SDÍLEJ:

Místo brány je nyní na jejím místě ústí Masarykovy ulice vedoucí do středu města.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Pouze na pěti místech mohli Brňané a návštěvníci vstoupit branami do města. Do dnešních dnů se dochovala pouze jediná z nich, brána Měnínská. Na místě, kudy nyní vstupuje do historického centra Brna většina lidí, tedy u hlavního vlakového nádraží, stála až do devatenáctého století mohutná Židovská brána. Byla v ústí nynější Masarykovy ulice a zůstalo po ní jen pár kamenných soch v lapidáriu Muzea města Brna na Špilberku.

„Jednu z městských bran měšťané nazvali Židovskou. A to podle toho, že pouze touto branou mohli do města a své přilehlé čtvrti vstupovat Židé. U ní se také vybíralo takzvané židovské mýto,“ napsal v knize Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Karel Kuča. Podle něj získalo Brno hradby pravděpodobně již ve třicátých letech třináctého století.

„Písemné doklady o nich ale máme až z roku 1243,“ píše Kuča. Hradby byly vysoké asi deset metrů. O něco později město obehnala ještě jedna zeď a mohutný příkop. Měšťané hradby neustále zpevňovali a zdokonalovali. Ve čtrnáctém století proto přestavěli i Židovskou bránu. „Tehdy brána získala novou vnější i vnitřní věž a branku pro pěší,“ uvedla historička Milena Flodrová.

Brána se stala tak skoro nedobytnou. Na noc se brány zavíraly a znovu se otevíraly až s rozbřeskem. „To už před nimi netrpělivě postávali venkované, kteří přinášeli do města na trh zeleninu, ovoce, drůbež a jiné plody své práce,“ dodala Flodrová. Na počátku šestnáctého století Židovskou bránu upravil a hlavně vyzdobil brněnský kameník a stavitel Antonín Pilgram.

Za urputných bojů během třicetileté války sice Švédové bránu těžce poškodili, ale nezdolali. Soumrak nad celým hradebním okruhem i bránou začal v devatenáctém století. „V roce 1835 nahradila Židovskou bránu jednoduchá klasicistní Ferdinandova branka,“ uvedl historik umění Bohumil Samek. Ale i ta po třiceti letech zmizela.

12.11.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

O Seniorbus je enormní zájem. Na jízdu lidé čekají i šest týdnů

Brno /FOTOGALERIE/ – Seniorbus, který usnadňuje cestování brněnským seniorům či lidem s postižením, jezdí už půl roku. Měsíčně přepraví okolo devíti stovek lidí. „U pětaosmdesáti procent cestujících jde o seniory, zbylých patnáct tvoří lidé se zdravotním postižením," vyčíslila mluvčí brněnského dopravního podniku Barbora Lukšová.

Učí děti zpívat, celému souboru ušila kroje

Bílovice nad Svitavou - Osmnáctým rokem zpívají děti koledy ve folklorním souboru Bystrouška pod vedením Bohuslavy Hamákové. Letos se zpěvem a tancem připojí k akci Česko zpívá koledy pořádané Deníkem po celé republice. Společně s pěveckým sborem Bach a divadelním spolkem Bota rozezní Bystrouška své hlasy v Bílovicích nad Svitavou na Brněnsku potřetí.

Odejde Zbrojovce snajpr? Útočník Škoda je v kurzu

Brno - Na podzim nastřílel deset branek, vyšvihl se do čela pořadí kanonýrů vedle renomovaného Davida Lafaty. Brněnský fotbalista Michal Škoda se v zimním přestupovém období patrně stane horkým zbožím. Už kolem něj také někteří zájemci krouží. „Mám nějaké informace od manažera, ale spíš čekám na něco konkrétního, zatím je to jen oťukávání, což moc neřeším," odvětil Deníku Rovnost útočník Zbrojovky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies