VYBERTE SI REGION

Zatmění Slunce: mraky pomáhaly i zavazely

Brno /REPORTÁŽ, FOTOGALERIE/ - Lidem, kteří se v Brně rozhodli sledovat úterní zatmění slunce, komplikovaly situaci mraky a mráz.

3.1.2011 2
SDÍLEJ:

Pozorování zatmění Slunce na Špilberku.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Vážení čtenáři, máte vlastní fotografie dnešního zatmění Slunce a chcete je zveřejnit na webu Brněnského deníku Rovnost? Pošlete je na emailovou adresu webeditori.jm@denik.cz.

Sluneční kotouč byl vidět pouze první část zatmění, ve vrcholný okamžik se však Slunce schovalo za mraky a od té doby bylo vidět vždy jen na krátké chvilky. Mraky však pozorování současně i usnadňovaly, díky nim se totiž na Slunce dalo dívat i bez filtrů.

Hlavní základna pozorovatelů zatmění je na jihozápadním bastionu hradu Špilberk. Pár minut po osmé hodině ráno, kdy má měsíc pomalu začít zakrývat sluneční kotouč, stojí nad městem hlouček asi třiceti lidí.

Kromě zaměstnanců hvězdárny se na astronomický úkaz přišli podívat například studenti ze střední průmyslové školy Sokolská, kterým výuku zpestřila jejich učitelka fyziky Libuše Petrovská. „Vzala jsem sem třídu, která je do takových věcí celkem nadšená. Ostatní by si asi stěžovali třeba na to, že je zima, ale tihle to přivítali s nadšením,“ konstatuje učitelka.

Když se před půl devátou „ukousnuté“ Slunce vynoří z mraků, začnou všichni studenti opravdu nadšeně vytahovat skla, filtry z disket či speciální brýle. Jeden ze nich se snaží zatmění nafotit na mobil, před kterým šermuje kusem diskety, další se střídají u dalekohledu.

Ten sem přinesli zaměstnanci hvězdárny a kvůli ochraně očí je vybaven i speciálním filtrem. „Jsou to takové sluneční brýle pro dalekohled,“ říká s nadsázkou Jan Píšala z hvězdárny, který lidem před začátkem zatmění povídal o tom, co vlastně uvidí.

Zájem o astronomii

Ti, co na Špilberk přicházejí postupně, o tuto přednášku přijdou. Zaměstnanci hvězdárny jim však stále ochotně půjčují ochranná sklíčka a odpovídají na dotazy.

„Rychle, rychle, ať už to je,“ popohání dění na obloze netrpělivá pětiletá dvojčata Michal a Radim Juráškovi, kteří na Špilberk přišli se svými rodiči. Ti je na chvíli omluvili ze školky, aby se mohli podívat na první zatmění v životě.

Několikáté zatmění už naopak sleduje Blanka Tuscherová, která se při minulém velkém zatmění v roce 1999 vydala s rodinou do Rakouska. „Vždycky mě zajímala astronomie,“ vysvětluje Tuscherová.

Sledování zatmění je nakonec většinu času možné i bez filtrů. Slunce totiž stíní mraky, které se přes něj pořád honí. „Navíc tomu dodávají malebnosti,“ pochvaluje si ředitel hvězdárny Jiří Dušek.

Dvacet minut po deváté hodině mraků začíná být příliš. Ze Slunce je tou dobou viditelný už jen srpek. Vyvrcholení zatmění, při kterém Měsíc zakryje Slunce ze tří čtvrtin, si nakonec kvůli mrakům lidé neužijí. V 9.26, kdy má tento okamžik nastat, je Slunce zcela za mraky a zůstane tam až do konce zatmění.

Nejlepší výhled mají tou dobou například lidé na některých místech v jižních Čechách, kde se zcela vyjasnilo. „Kolegové tam ale zase neviděli začátek, protože bylo zataženo a někde dokonce sněžilo. Tak jsme si každý užili část,“ hodnotí Dušek.

Další podobně zajímavá podívaná čeká Brňany letos 15. července, kdy nastane úplné zatmění Měsíce. Šanci vidět další částečné zatmění Slunce budou mít lidé v Brně v letech 2015 a 2026. V roce 2726 pak bude z Brna dokonce úplné zatmění Slunce.

Autor: Zuzana Taušová

3.1.2011 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Dvacet let v UNESCO. Lednicko-valtický areál je světovou pýchou

Břeclavsko – Vzala přítele za ruku a společně vyrazili vstříc procházce parkem u zámku v Lednici na Břeclavsku. Studentka gymnázia Hana Sýkorová se stala jedním z mnoha set tisíců lidí, kteří si pro strávení volného času vybrali Lednicko-valtický areál. „O víkendu v létě bývá plno, ale v listopadovém pátečním dopoledni je to lepší," řekla studentka k obrovskému zájmu turistů o celý areál. Místo s rozlohou přesahující 280 kilometrů čtverečních za posledních dvacet let rozkvetlo. V prosinci 1996 se stalo součástí Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO – organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu.

Kempného přerod. V kádru Jestřábů vévodí statistice hitů

Chicago, Brno – Kariéru v NHL si staví trpělivě od základů. Hokejový obránce Michal Kempný při angažmá v brněnské Kometě či ruském Avangardu Omsk platil za ofenzivního beka. V dresu Chicaga Blackhawks za 22 zápasů získal dvě asistence a snaží se především odvést bezchybně práci směrem dozadu. „Kdyby se hnal za body, nebude to úplně ono. Má jinou úlohu než v Evropě. Soustředí se na obrannou černou práci. V současné chvíli je to správná cesta," pozoruje Štěpán Sokol, komentátor NHL na televizní stanici Nova Sport.

Souboj dopravců začíná. V neděli poprvé vyrazí z Brna do Prahy vlaky RegioJetu

Jižní Morava – Až bude Brňanka Alena Nepilová příště plánovat cestu do Prahy, bude se muset rozhodovat, s kým vůbec pojede. „Jezdím obvykle dvakrát měsíčně. Protože nemám ráda autobusy, byly pro mě vlaky Českých drah jasná volba. Teď ještě nevím, s kým budu jezdit. Určitě vyzkouším i nováčka," zauvažovala Nepilová. Už v neděli na trať mezi Prahou a Brnem totiž kromě Českých drah vyjede také soukromý dopravce RegioJet. Provozovat bude tři páry vlaků. Dva na trase mezi Prahou, Brnem a Bratislavou, jeden místo hlavního města Slovenska obslouží Hodonín a Staré Město na Uherskohradišťsku. Jeden pár přidají i České dráhy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies