VYBERTE SI REGION

Zážitek z jídla podtrhuje moderní servis

Brno – V restauraci A la carte šéfuje kuchyni Ital, který vařil v hotelu oceněném dvěma prestižními hvězdami nejznámějšího gastronomického průvodce světa.

11.5.2008
SDÍLEJ:

Restaurant A la carte.Foto: DENÍK/Ondřej Surý

Ten dělá to a ten zas tohle. A někdy dělá ten to, co by ještě před lety nedělal. A naopak. Podobný osud má i šéfkuchař restaurantu A la carte, Gianfranco Badin. Kdyby se jako švec držel svého kopyta, asi by nyní maloval obrazy. Umělecké nadání však vložil místo na plátno na talíř. V restauraci sídlící v brněnském hotelu Voroněž.

Šéfkuchař Baldin získal coby kuchař v jednom alpském hotelu michelinovu hvězdičku. To je prestižní kulinářské ocenění. A protože jsou hvězdy Michelin v současné době „in“, pořídil si proto hotel Voroněž „michelinového“ kuchaře. Extra třída to však není. Přesvědčil se o tom testovací tým brněnského Deníku Rovnost spolu s šéfkuchařem restaurantu Boulevard Ivem Ševčíkem. Kuchařem, který je zároveň členem Asociace kuchařů a cukrářů České republiky.

V době testování podniku je restaurant úplně prázdný. Prostřené stoly jsou osiřelé. U baru stojí jeden číšník a jeden vrchní. Testovacího týmu se ujme číšník a posadí ho ke stolu pro dva. A hned nese čtyřstránkový jídelníček. Nabídka je pestrá, ale gurmána neoslní. „Zajímavé je, že jsou v něm přílohy zvlášť. Na tak nóbl restauraci by měl mít šéf kuchyně zakomponované přílohy už v pokrmech. Dělá to ucelenou kompozici. Když si totiž někdo dá například jehněčí kotletky zabalené v alpské slanince a k tomu si objedná americké brambory, všechno akorát zkazí,“ říká Ševčík.

Hody s „michelinským“ puncem začínají předkrmem. Paštika z králičího masa obalená ve slanince s cibulovou marmeládou zní zajímavě. Ještě lépe vypadá jídlo na moderním talíři. „Předkrm byl malinko nedochucený a z paštiky odpadávala slanina,“ vytýká kuchař z Boulevardu jemné nedostatky. S estetickým dojmem je navýsost spokojený. „Má to šmrnc a barevně je pokrm vyladěný,“ pochvaluje.

Hostina začíná jemně ogrilovanou vepřovou panenkou. Podle jídelníčku má vonět po provensálských bylinkách. „Aby maso vonělo, musí být naložené delší dobu. Moderní kuchyně mají dobré chladící boxy, takže minimálně čtyřiadvacet hodin před podáváním steaku musí v marinádě ležet,“ upozorňuje Ševčík, kterému se vůně a chuť bylinek zdá příliš slabá. Plátky panenky leží na dušené cuketě a jídlo má slabou příchuť kurkumy. To je vzácné koření, kterému se také někdy říká japonský šafrán.

K masu si testovací tým objednal grilovanou zeleninu. „Snad poprvé po dobu testování restaurací jím tak fantasticky upravenou přílohu. Jinde jsem dostal jen ohřátou mraženou směs. V A la carte je perfektní. Ogrilovaná a šťavnatá,“ hodnotí. Přestože je s pokrmem vcelku spokojený, čekal by od restaurace s michelinským kuchařem o něco víc. Například víc nápaditosti ve skladbě pokrmu a jeho výraznější chuť.

Druhým jídlem, které je na stole necelou půlhodinku od objednávky, jsou křehká kuřecí prsíčka na pomerančích a zázvoru. Stejně jako vepřová panenka nestačila prsíčka v omáčce uležet. „Maso je sice křehké, ale kdyby ho šéfkuchař naložil do rozmixovaných pomerančů a zázvoru, zkřehlo by ještě víc,“ přemítá Ševčík. Pomeranče jsou totiž kyselé a právě kyselost podle něj zahajuje v naloženém mase biologické reakce. „Vůně projde dovnitř, šťáva zůstane a maso se skoro rozpadá,“ dodává.

Gurmánské hodování zakončí sladká tečka. Terinka z lesních plodů na růžovém víně. Vychlazené ovoce v želatině vypadá jako fialová bábovička. Dezert leží uprostřed velkého hranatého talíře, který připomíná barevný rám nějakého obrazu. „Servis v A la carte má moderní design. Což k zážitkové gastronomii nepochybně patří,“ podotýká Ševčík.

Celkové hodnocení je obtížné. A musí se vzít ze dvou pohledů. Tím prvním je poměr kvality a ceny, který je velice příznivý. Kulinářský zážitek může prožít i člověk nepříliš vysokou cifrou na výplatní pásce. Druhým pohledem je fakt, že gurmáni zřejmě čekají od A la carte o něco víc. Například nápaditější nabídku jídel, která je poměrně mdlá.

Autor: Pavel Mokrý

11.5.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ideální teplota pro výrobu čokolády? Patnáct až dvacet stupňů

Kuřim /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Žena v bílém oblečení s čepicí na hlavě obsluhuje stroj, ve kterém se čokoláda nahřívá, aby se z pevných kuliček stala tekutina pro nalévání do forem. K přístroji si musí vylézt na štafle, odkud kousky belgické čokolády sype dovnitř. Hmota se musí neustále míchat. Další zaměstnankyně obsluhuje stroj s mnoha tryskami, ze kterých neustále v intervalech asi třiceti sekund vytéká čokoláda. Umisťuje pod ně formy a poté dává na váhu. Ve formě je podle velikosti vždy několik stejných tvarů. Třeba stromky se vyrábí po dvou, zato malá autíčka po patnácti. Výrobě čokolád ve firmě Fikar se věnuje další díl seriálu Rovnosti nazvaného Za zavřenými dveřmi.

AKTUALIZOVÁNO

Doprava na Zvonařce zkolabovala. Autobusy se opožďovaly i o hodinu

Brno – I desítky minut v kolonách. S takovým zdržením museli počítat řidiči, kteří ve středu odpoledne projížděli ulicemi Zvonařka a Plotní. Kvůli vážné dopravní nehodě a jejímu následnému vyšetřování doprava v ulicích zkolabovala. Auta, autobusy i tramvaje linky 12 uvízly v kolonách. Situace se zlepšila až před půl sedmou hodinou večer.

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies