Na parkovišti u nákupního centra Avion před koncertním pódiem tančí davy lidí. Od malých dětí až po dospělé. Všichni mají jedno společné. Na těle každého jsou vidět zářivé barvy, pocházející z barevného prášku, který po sobě lidé vzájemně sypou. Za necelou půlhodinu vyběhnou na pěti kilometrovou trasu třetího ročníku Rainbow Run, tedy běhu mezi barvami. "Přišly sem asi tři tisíce lidí," libuje si organizátor závodu Roman Fučík. Podle něj je nejdůležitější, že si lidé akci skvěle užívají.

Po dobrých zkušenostech z loňského ročníku se na běh vrátil třeba Brňan Michal Klofáč. "Loni, když se akce konala na výstavišti, to bylo úžasné. Běžel jsem tehdy s mámou, protože kamarádi už měli jiný program. Ale jelikož se mi běh moc líbil, řekl jsem si, že musím jít letos zase. Poběží se mnou přítelkyně a bratr," netají nadšení muž. Těší se i na koncertní vystoupení, která nastanou po závodě. Nejvíce vyhlíží koncert kapely Nebe.

Dvacátý ročník Mezinárodního policejního mistrovství v jezdectví se konal v brněnské Panské Líše. Nechyběl ani doprovodný program s policejními ukázkami.
Koně bojovali s ohněm, vodou i davem. Na policejním mistrovství

Na koncert chce zůstat i další běžkyně, Radka Hurníčková, která s kamarádkou na běh v barvách přijela až z Oslavan na Brněnsku. "Je to náš první běžecký závod, přišly jsme sem ze zvědavosti," směje se žena. Na obličeji a těle už má několik barev z prášku.

Celá od barev je i Nikola Skálová, která posedává, jako mnoho jiných lidí, na nedalekém obrubníku. I pro ni je sobotní závod prvním v životě. "Už několikrát jsem začla běhat a trénovat, ale nikdy mi to dlouho nevydrželo. Proto jsem se přihlásila na tento běh. A mám sebou i malou motivaci, čtyřletou dceru. Poběží se mnou, chceme si dokázat, že trasu společně zvládneme. Akci si dcera užívá do syta, barvičky jsou lákavé," usmívá se žena.

Všichni účastníci běhu mají na sobě stejná trička s logem Rainbow Run. A všechna trička lidí netrpělivě postávajících nebo posedávájících v očekávání hlavního bodu programu, vyhození práškových barev do vzduchu a startu závodu, už jsou značně poprášená nejrůznějšími barvami. Někteří lidé vypadají jako chodící duha. "Barvy si kupují ve stáncích za padesát korun. Dají se pak z oblečení vyprat," říká Hana Bártová z organizačního týmu.

Zatímco někteří lidé jsou poprášení spíše decentně a hlavní barevnou smršť si nechávají až na společné vyhazování barev do vzduchu, jiní se jimi vzájemně ohazují. Třeba i Petra Zbořilová s přítelem. Na jejím krku visí zlatá medaile. "Tu jsem získala při jedné z dnešních doprovodných akcí. Byla jsem nejrychlejší závodnicí v běhu místním Tescem pro čokoládu. Tu jsem pak získala jako cenu. Na hlavním závodě se už ale spíše projdu, než poběžím," říká dívka.

Moderátoři pomalu svolávají účastníky k hlavnímu pódiu, aby všichni společně, jak sami říkají, zabarvili nebe. Lidé v rukách mačkají kelímky naplněné barevným práškem, který na povel vyhodí do vzduchu. "Tři, dva, jedna, teď!," křičí moderátoři.

A tisíce rukou se zvedají do výšky. Celá plocha před pódiem se halí barevným prachem. Lidé zvedají ruce do vzduchu a mávají jimi do rytmu písně We are the Champions. Pak se dav přesouvá ke startu. Legrace skončila, čeká je pět kilometrů.

Ilustrační foto.
Brno chce být kvetoucí sídlo. Vyzvalo další města v soutěži