VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ze zbytku Eiffelova viaduktu chtějí atrakci. Turisté se možná projdou po skle

Ivančice - Ivančice chtějí, aby se ze zachovaného zbytku tamního viaduktu stala turistická atrakce.

21.5.2016 1
SDÍLEJ:
Fotogalerie
7 fotografií

Ivančice chtějí, aby se ze zachovaného zbytku tamního viaduktu stala turistická atrakce. Foto: DENÍK/Attila Racek

Turista se prochází po mostě a pod nohama sleduje řeku Jihlavu z výšky dvaačtyřiceti metrů. Povrch mostu je totiž ze skla. I takový plán má vedení ivančické radnice s torzem viaduktu z devatenáctého století.

Po železném obrovi, který si kvůli podobné konstrukci s pařížskou dominantou vysloužil přezdívku Eiffelův, už dávno vlaky nejezdí. Rekonstrukci stavby plánují Ivančičtí na dvě etapy. „V první fázi je potřeba most otryskat a znovu natřít. Také je ho potřeba zabezpečit, protože jinak by se po něm člověk prošel do prázdného prostoru nad údolím," popsal práce starosta Milan Buček.

Eiffelův viadukt
• Viadukt postavili dělníci v letech 1868 - 1870.
• Spotřebovali přitom 1238 tun železa a 296 tun litiny.
• Po trati Střelice Hrušovany nad Jevišovkou začaly jezdit první vlaky 15. září 1870.
• Provoz na viaduktu skončil 9. listopadu 1978, stala se z něj technická památka. Most byl ve správě brněnského Technického muzea i drah.
• Od roku 1998 je ocelová konstrukce v majetku Ivančic, které její valnou část prodalo soukromé firmě. Zachovala se jen krajní pole mostovky.

Odhaduje, že nový vzhled vyjde městskou kasu na dva a půl milionu korun. „Dnes existuje spousta dotačních titulů na kdekterou rozhlednu, takže určitě budeme hledat i zdroj dotací pro tuto vyhlídku," ubezpečil.

V druhé fázi má most dostat novou mostovku, tedy část konstrukce, která nese zatížení. „Může být i skleněná, aby se turisté mohli procházet přímo nad údolím, ale je možné, že zvolíme jiný materiál," představil záměry Buček.

Tamní obyvatelka Kristýna Eibelová si myslí, že zabezpečení viaduktu je dobrý nápad. „Už teď tam chodí mladí. Když se viadukt trošku opraví, bude u něj aspoň bezpečněji," řekla Eibelová. Podle odhadu starosty může nová turistická dominanta údolí první návštěvníky uvítat už za tři roky.

Viadukt byl první na území Rakousko-Uherska, který dělníci vyrobili celý pouze ze železa. Vlaky po něm jezdily přes sto let, než ho na sklonku sedmdesátých let minulého století vystřídal nový most v těsném sousedství.

Po ukončení provozu se o památku staralo Technické muzeum v Brně, které ale nemělo dost peněz na její obnovu. V roce 1991 byl celý most v havarijním stavu, hrozila mu kompletní demontáž. Plány ale zastavilo ministerstvo kultury, které rozhodlo pouze o demontáži první části mostovky směrem k Moravskému Krumlovu.

Na konci devadesátých let přišla velká část mostu o památkovou ochranu a nový vlastník, Ivančice, ji prodaly na demontáž. Nyní nad údolím zůstalo jen jedno krajní pole mostovky s podpěrou.

Autor: Michal Rapco

21.5.2016 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
1

Kometa mlčela i po mstě Pöpperleho, na Spartě padla 0:4

Ilustrační foto.
1

Kordis chystá elektronické jízdné pro celou jižní Moravu. Nejdřív už příští rok

Divoká bitka. Před nádražím se poprala desítka lidí, měli i teleskopické obušky

Brno - Teleskopické obušky, dva lehce zranění mladíci a dva v policejní cele. Rvačku asi deseti lidí, ke které došlo na brněnském hlavním nádraží, šetří od pátečního večera policisté.

Verbíři se protančili na mezinárodní festival

Moravské Knínice /REPORTÁŽ/ – Co se stalo kdysi, v tem strážnickém lesi, zpívá dvojice vystupujících verbířů v doprovodu cimbálové muziky a sokolovna plná lidí v tichosti sleduje, jakými kroky ji o chvilku později překvapí dva mladí muži, jak píseň i jejich kroj napovídá, původem ze Strážnice. Ti vystupují na Soutěži o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, kterou pořádá v sobotu večer soubor Kyničan z Moravských Knínic.

První sex, sebepoškozování, jmenuje nejčastější dotazy dětí vedoucí linky důvěry

Brno - Zhruba šest set dětí loni na jižní Moravě uteklo z domu. Nejčastěji se jedná o mladistvé z výchovných ústavů a dětských domovů. Obrátit se se svými problémy mohou třeba na brněnskou Modrou linku důvěry.

V brněnské spalovně shoří odpad od tří milionů lidí. Po rozšíření o třetí kotel

Brno - Odpadky z celé Moravy ohřejí vodu na sprchování Brňanům. Představitelé brněnské spalovny se totiž chystají o polovinu zvýšit množství zlikvidovaného komunálního odpadu, který zařízení mění na teplo a elektrický proud. O navážení odpadu jednají s obcemi v sousedních krajích i v Moravskoslezském kraji.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies