Obchodní a kancelářské centrum, které má vyrůst nad novým brněnským nádražím, je příčinou dalších sporů týkajících se kontroverzního odsunu železničního uzlu. Správa železniční dopravní cesty totiž požaduje, aby se Brno podílelo na nákladech spojených s přepracováním projektu kvůli stavbě komerční budovy. Strana zelených se proti tomu bouří a chce, aby celou záležitost prošetřil ministr dopravy.

Podle Správy železniční dopravní cesty je třeba komerčnímu využití nádraží přizpůsobit projektovou dokumentaci přestavby železničního uzlu. Prodraží se i následná stavba nového nádraží. „Po vyčíslení těchto nákladů uplatníme požadavek na příspěvek u Statutárního města Brna,“ konstatovala Správa železniční dopravní cesty ve zprávě ze srpna loňského roku.

Podle Strany zelených je však takový přístup nepřijatelný a chtějí požádat ministra dopravy Gustava Slamečku, aby celou záležitost prošetřil. „Mělo by se tak vyjasnit, kdo bude investorem nákupního centra a kdo vlastně vznesl požadavek, aby toto nákupní centrum nad nádražím stálo,“ uvedl náměstek brněnského primátora za Stranu zelených Martin Ander. Podle něj totiž Brno o podobnou stavbu nikdy neprojevilo zájem. „Nevidíme tudíž důvod, proč bychom za ni měli platit,“ zdůraznil Ander.

Předčasné obavy

Brněnský primátor Roman Onderka se domnívá, že zelení jen vyvolávají zbytečnou paniku. „Správa železniční dopravní cesty nás zatím o žádné peníze oficiálně nepožádala. A i kdyby tak učinili, bude vše jen na naší dobré vůli. Město se totiž k ničemu nezavázalo,“ myslí si primátor.

Podle něj nemá Brno se stavbou nad nádražní budovou nic společného. „Město požadovalo, aby nádraží bylo zastřešené. To byl náš jediný požadavek. Obchodní centrum je jednoznačně záležitostí soukromého investora,“ upřesnil Onderka.

Správa železniční dopravní cesty navíc tvrdí, že po Brně bude požadovat zřejmě jen náklady spojené se začleněním autobusového nádraží do projektu železničního uzlu. Zastřešení nádraží ale správa řeší také, původní návrh totiž kritizovali odborníci. „Návrh, který vyhrál v architektonické soutěži, lidé často kritizovali. Střecha totiž kryla jen jednotlivá nástupiště,“ uvedl mluvčí správy Pavel Halla. Dodal, že nové zastřešení umožní i případnou stavbu komerční budovy nad nádražím. „Zatím však nevíme o žádném investorovi, který by takovou stavbu zaplatil,“ podotkl Halla.

Tajemný investor

Koncem roku 2008 ale jihomoravský krajský úřad zveřejnil dokumenty, podle nichž má nad nádražím vyrůst stavba zvaná Scarabeus. Stavba má mít podle návrhu architektonického ateliéru FA Parolli pět nadzemních a dvě podzemní podlaží. Sídlit v ní mají obchody a kanceláře.

Známá je však pouze architektonická kancelář, která stavbu navrhla. Kdo by ji měl zaplatit, není jasné. „Investora stavby bohužel stále nemohu prozradit. Až nastane čas, přihlásí se sám,“ uvedl autor návrhu Scarabea Petr Parolek.

Rekonstrukce brněnského železničního uzlu je jedním z nejdiskutova­nějších projektů posledních let a od referenda v roce 2004 se z něj stalo jedno z hlavních témat komunálních voleb. Podle primátora Onderky využívají i tentokrát zelení nádraž k politickému boji. „Vnímám to jako snahu o zviditelnění v předvolební kampani. Informací o projektu přestavby nádraží totiž mají zelení dostatek,“ poznamenal Onderka.

Tak jasně však situaci nevidí politilog Stanislav Balík z Masarykovy univerzity. „Jistěže v tom můžeme cítit příchuť předvolební kampaně. Je ovšem otázkou, zda problémy tohoto druhu snesou odklad a zda je možné počkat s jejich řešením až po volbách,“ tvrdí Balík.

Podle původních plánů, které schválila v roce 2002 vláda Miloše Zemana, měla stavba odsunutého nádraží začít v roce 2006 a skončit v roce 2015. Zatím se však pracuje pouze na odstavném nádraží, jehož stavba nesouvisí s tím, kde nakonec bude stát nový železniční uzel. Osobní nádraží dosud nezískalo ani územní rozhodnutí.