VYBERTE SI REGION

Zelí jako víno. V Pohořelicích koštovali přes sto vzorků kysaného

Pohořelice /REPORTÁŽ/ – Tři muži se sklánějí nad jednou sklenicí. Čuchají k jejímu obsahu a kroutí obličeje ve výrazu nespokojenosti. Neuspokojuje je ani chuť. Cosi píší do připravených listů a sklenici nechávají odnést. Znamená to špatnou zprávu pro člověka, který se rozhodl s další stovkou lidí změřit síly ve vlastnoruční výrobě kysaného zelí. Je sobota odpoledne a porotci tradičního Pohořelického ZeloFestu jsou nesmlouvaví.

31.1.2015 1
SDÍLEJ:
Fotogalerie
23 fotografií
V Pohořelicích koštovali přes sto vzorků kysaného zelí.

V Pohořelicích koštovali přes sto vzorků kysaného zelí.Foto: DENÍK/Attila Racek

Že se děje něco neobvyklého, je pár minut po druhé odpoledne znát už v okolí radnice, v jejímž sále se ZeloFest koná. Míří k ní lidé po dvojicích i ve skupinách, další skupinky postávají před vchodem. Že je na slavnosti plně věnované zelí, je jasné každému, kdo do něj vkročí. Už v předsálí se šatnou se totiž line charakteristická vůně. „Voní to tu opravdu hezky. I když asi vůni zelí nemusí mít každý v oblibě," usmívá se Tomáš Červený. Na akci je poprvé, nalákali jej pohořeličtí příbuzní.

Právě ještě v předsálí si lidé mohou koupit občerstvení, včetně levného segedínského guláše. Naproti bufetu se pak usídlil malý stánek s kozími sýry.

Přímo v sále vítá všechny příchozí jeden z pořadatelů Tomáš Hubáček. „Přispějte dobrovolně. A ochutnejte," lá­ká.

Kromě velké sklenice s penězi jsou na stole před ním také desítky talířů s pečivem. „Všechno je ze zelí. Základ jsou zelňáky. Tedy něco jako bramboráky, ale ze zelí. Vyrábějí je manželky i manželky příznivců. Je v nich samozřejmě kvůli nám chlapům i uzené," usmívá se.

Vedle zelňáků ale na talířcích lákají pohled jedlíků také třeba zelné pirožky či štrúdl. Nebo kotel se zelnou polévkou. Tu věnovalo učiliště ve Cvrčovicích, stejně jako dort pro vítěze ve tvaru hlávky zelí.

Hubáček nabízí také ochutnat víno a při pohárku se rozpovídává o vzniku akce. „Všechno začalo, když se čtyři fotři pohádali, kdo má nejlepší kysané zelí. První košt byl v hospodě pod televizí se dvanácti vzorky. A pak to bylo stále větší a větší. Teď je tu tisíc lidí," trochu přehání.

Jeho slova mírní další z pořadatelů Miroslav Lukeš. „Je tu kolem tří set lidí. A 110 vzorků. Bývá jich ale 130, měli jsme i 160," vypočítává.

V sále mezitím předvádějí umění malé mažoretky, dětský folklórní soubor Rozmarýnek či soubor tanců country Novoveská Štístka. Jedna jeho část je ovšem věnovaná stolům. U pěti z nich sedí porotci. Sklenice zelí jim na stůl přenáší z velkých železných polic jedna z pořadatelek.

Porotci hodnotí zelí podobně, jako se hodnotí víno. Sklenici nejdříve zkontrolují pohledem, pak k ní čuchnou a potom vidličkou naberou malý vzorek k ochutnání. „Co s tím? Barva a vůně je dobrá, v chuti je ale cítit něco jako olej," říká předseda jednoho ze stolů Lubomír Panáček. S kolegy se shoduje na hodnotě 17,5 bodu.

To je o dost méně v porovnání s takzvaným nultým vzorkem, který vznik smícháním deseti sklenic kysaného zelí a všichni porotci v sále se shodli na 18,4 bodech. „Do finále, kde hodnotí předsedové, postupují všechny vzorky, které jsou lepší, než nulový," podotýká Panáček.

To už ale na stole přistává další sklenice. Bohužel. „To je úplně měkké," rozpačitě prohrabuje zelnou hmotu porotkyně Dana Hlavinková.

Předseda Panáček špatný dojem potvrzuje. „Má to všechny chutě, jen ne zelí. Celkový dojem je špatný," vynáší ortel kolem pouhých patnácti bodů.

Další ze vzorků je na tom o mnoho lépe. „Dal bych trochu více soli, ale je to dobré. A přicházím mu na chuť čím dál tím víc," hodnotí třetí z porotců u tohoto stolu Jiří Gončár. Zelí nakonec jako jedno z mála do finále postupuje. „Loni byly vzorky o něco lepší," konstatuje Panáček.

Ne všichni ale koštují zelí. Hodně návštěvníků si povídá u piva nebo vína a u toho sledují kulturní vystoupení. Dětské soubory právě nahrazuje krojovaná cimbálová muzika Ponava a hodnocení vzorků pomalu končí.

Že se lidé dobře baví je znát také na talířích se specialitami ze zelí. Talíř tam totiž zůstává už jen jediný. „Dámy, dejte si, je poslední a další nebude," volá Hubáček.

A dodává, že hlavní je v tento den zábava. „Je potřeba vše hodit za hlavu a bavit se. Atmosféra tu je fantastická," směje se.

Autor: Petr Jeřábek

31.1.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jozef Minár.

Dřív podnikavý člověk se vyhýbá společnosti, popsala znalkyně následky týrání

Zimní stadion za Lužánkami - z archivu
AKTUALIZOVÁNO
23 14

Návrat hokeje za Lužánky? Ve hvězdách. Původní zimní stadion vznikl před 70 lety

Ohromila porotu v Hollywoodu. Zpěvačka natočila klip na Brněnské přehradě

Brno /VIDEO/ - Hladinu Brněnské přehrady si jako kulisu ke svému zpěvu vybrala Kateřina Kolčavová. Na konci loňského roku zde natočila videoklip ke své první písničce Don't say no. „Natáčení bylo náročné, ale i tak si chci jednou zahrát ve filmu," říká sedmnáctiletá zpěvačka, která získala loni a předloni několik ocenění na Mistrovství světa v interpretačním umění v americkém Hollywoodu.

Zpronevěra 141 milionů: Placení faktur jsem nekontroloval, řekl exnáměstek Jonáš

Brno – Před krajským soudem ve čtvrtek opět stanul bývalý náměstek brněnského primátora Radomír Jonáš. Obžalovaný je společně s Janem Čermákem a Miroslavem Brožíkem ze zpronevěry za více než 141 milionů korun a porušení povinnosti při správě podniku Na Panence v roce 2010 a 2011. Obžalovaným, kteří tvrdí, že jsou nevinní, hrozí i deset let ve vězení.

Nová hala za Lužánkami? O aréně rozhodneme podle studie, povídá Zábranský

Brno - Zimní stadion, na kterém začínal s hokejem, slaví sedmdesáté výročí od svého otevření. Majitel a kouč Komety Libor Zábranský mluví o legendárním místě za Lužánkami, kam by rád svůj klub vrátil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies