Čtvrteční setkání zahájil u Ústavního soudu, jehož personální obměnu dirigoval v uplynulých dvou letech. Před budovou v Joštově ulici jej přivítal předseda Pavel Rychetský, příjezd sledovalo několik desítek lidí. Prezidenta na návštěvě doprovází jeho kancléř Vratislav Mynář i hradní mluvčí Jiří Ovčáček.

Ve čtvrtek se setkal také s předsedou Nejvyššího soudu Pavlem Šámalem, předsedou Nejvyššího správního soudu Josefem Baxou i s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem.Témata hovorů se týkalo stavu soudnictví v České republice, potažmo v Brně.

V závěru dne se prezident setkal s představiteli nejvyšších justičních orgánů.

"Kde je vůle, je i cesta"

Případná Nejvyšší rada soudnictví by podle prezidenta Miloše Zemana mohla být stabilizačním prvkem justice, a to zvláště s ohledem na časté střídání ministrů spravedlnosti. Zeman doufá, že se dočká jejího zřízení, řekl po návštěvě soudů v Brně. Po novém modelu správy soudů dlouhodobě volají justiční špičky. Ministerstvo spravedlnosti se ale po nástupu Roberta Pelikána (ANO) ke změnám začalo stavět rezervovaně.

„Doufám, že to časem navrhne některý z ministrů spravedlnosti, ale může to být i poslanecká iniciativa napříč politickým spektrem," uvedl ve čtvrtek prezident. Kde je vůle, je i cesta, odpověděl na otázku, zda je v současné politické konstelaci zřízení rady reálné.

Zeman v Brně postupně navštívil Ústavní, Nejvyšší a Nejvyšší správní soud, stejně jako Nejvyšší státní zastupitelství. Předsedové soudů ocenili jeho zájem o justici. Zeman podle nich chápe význam soudnictví a zároveň také principy dělby moci ve státě.

Dělba moci podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského neznamená jen separaci, ale také spolupráci mezi jednotlivými složkami. Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal čtvrteční návštěvu prý chápe tak, že Zeman podpořil představitele soudů v jejich úsilí.

Zastánkyní nové formy samosprávy justice v podobě Nejvyšší rady soudnictví byla někdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková. Podle dřívějšího vyjádření jejího nástupce Pelikána ale že neexistuje jistota, že případná rada bude správu justice vykonávat lépe než ministerstvo. Rizika rady spatřují někteří kritici také v tom, že se soudnictví může uzavřít do sebe.

Naopak justiční špičky opakovaně uváděly, že ministerstvo spravedlnosti selhává při správě soudnictví a současný systém se vyčerpal. Nejvyšší rada soudnictví by teoreticky mohla převzít například některé personální kompetence, naopak finanční záležitosti a například stavební investice by zůstaly pod kontrolou ministerstva.

Ústavní soudce? Zvažoval Fialu i Kühna

Prezident Zeman při poslední nominaci ústavního soudce zvažoval kromě profesora brněnských práv Josefa Fialy také Zdeňka Kühna z Nejvyššího správního soudu. Pro Fialu se rozhodl například díky jeho erudici v oblasti insolvenčního práva, ale také kvůli vyšší akademické hodnosti. Kühn je zatím docentem.

Rozdíl byl velmi těsný, poznamenal ve čtvrtek v Brně Zeman. Další dva kandidáty mu vymluvili vrcholní představitelé justice, s nimiž své návrhy konzultoval.

Kühn má podle Zemana šanci vyniknout v mezinárodních právních institucích. Měl by tam skvělé uplatnění, uvedl prezident. Jeho názor podpořil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Ten na druhé straně ocenil Fialovy znalosti v oblasti občanského práva. Ústavní soud podle Rychetského čeká řada složitých otázek spjatých s aplikací nového občanského zákoníku.

O nominaci Fialy na ústavního soudce rozhodne Senát počátkem prosince. Fiala je vedoucím katedry občanského práva na Masarykově univerzitě v Brně. V týmu ústavních soudců by mohl nahradit Vladimíra Kůrku. Mandát posledního Klausova nominanta Kůrky končí 15. prosince.

Zeman se po svém nástupu do funkce začal intenzivně věnovat doplňování Ústavního soudu, což Rychetský ve čtvrtek postavil do kontrastu s počínáním exprezidenta Václava Klause. Ten totiž soud v posledních měsících svého funkčního období ponechával nekompletní.

Většinu Zemanových nominantů Senát potvrdil, naposledy tak mohl prezident v říjnu jmenovat Jaromíra Jirsu. Podporu pro své druhé funkční období nezískali Jiří Nykodým a Miloslav Výborný. V Senátu neuspěl ani Jan Sváček.