VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zemědělská univerzita slaví devadesát let

Brno /FOTOGALERIE/ - Škola vyrábí vlastní víno a vaří nealkoholické pivo. Ma virtuální laboratoř nebo i speciální bioplynovou stanici, ve které vyrábí elektřinu.

25.7.2009 1
SDÍLEJ:

Před devadesáti lety vypadalo okolí hlavní budovy jinak než dnes. Stejně tak první učebny a sborovna. Mnohé se změnilo i ve výzkumném skleníku a speciální laboratoři. Přibyly taky desítky rostlin v arboretu nad bývalým fotbalovým stadionem za Lužánkami.Foto: MZLU

Píše se 24. červenec 1919 a na popud prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka právě vzniká první zemědělská vysoká škola v Československé republice. V sobotu to bylo přesně devadesát let, co existuje Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Za dobu její existence se na škole mnohé změnilo – její název, metody, studijní obory i cíle vědeckého výzkumu.

„Jižní Morava měla vždy jedno z nejlepších zemědělství ve střední Evropě. Proto škola vznikla tady,“ přiblížila důvod založení mluvčí univerzity Kateřina Brettschneiderová.

Podle historika vědy z Moravského zemského muzea Jiřího Sekeráka svou roli v založení školy sehrálo i působení šlechtitele a otce genetiky Johanna Gregora Mendela v Brně. „Svůj výzkum tehdy spojil s Hospodářskou společností. Ta byla významným akademickým centrem,“ uvedl Sekerák.

Změna názvu

Jméno zakladatele genetiky však škola nosí až od roku 1994. Do té doby se nazývala Vysoká škola zemědělská. Další změna jména ji podle všeho čeká na podzim. „Název zkrátíme jen na Mendelovu univerzitu,“ řekl rektor Jaroslav Hlušek. Škola má totiž se svým názvem problémy v zahraničí.

Lidé škole už desítky let však neřeknou jinak než hnojárna. „Neslyšíme to rádi. Protože většina oborů u nás již dlouho nemá s hnojem nic společného,“ zdůraznil prorektor Robert Pokluda.

Za devadesát let se zaměření univerzity výrazně rozšířilo. Původně měla škola pouze dvě fakulty, hospodářskou a lesnickou. Dnes jich má pět a k tomu Institut celoživotního vzdělávání. „Před devadesáti lety ve škole vyučovali pouze praktickým dovednostem. S rozvojem vědy se škála našich oborů zmnohonásobila,“ řekl Pokluda.

Proto je dnes součástí univerzity mnoho specializovaných výzkumných pracovišť. „Jsme pyšní na naši malou bioplynovou stanici. Tam navážíme biologický odpad a plyny, které se z něj uvolní, přeženeme přes turbínu. Tím vznikne elektrický proud,“ popsala chloubu univerzity Brettschneiderová. Vedle toho má škola i stanici na kontrolu několikatunových traktorů či laboratoř virtuální reality. Tu používá k vytváření trojrozměrných modelů krajiny.

Výzkum univerzity má mnoho cílů. Zjišťuje, jak vypěstovat zvláštní druhy rostlin na bioenergii nebo jak snížit hrozbu povodní. „Hledáme vhodné typy výsadby, která rychle vsákne vodu,“ uvedla mluvčí.

Podle rektora Hluška se škola také stará o deset tisíc hektarů lesa v okolí Brna. Každý rok vybírá z bílovického polesí vánoční strom na brněnské náměstí Svobody.

Vlastní pivo i víno

„Zajímavý je náš malý pivovar, kde vaříme nealkoholické pivo,“ řekl Hlušek. Na univerzitě zřídili Akademickou vinotéku, ve které nabízejí víno z vlastních vinic.

Dnes navštěvuje školu okolo desíti tisíc studentů a zájem se stále zvětšuje. Poslední rok se na ni hlásilo deset tisíc uchazečů, uspěly tři tisícovky. „Naše přijímací zkoušky jsou proto poměrně dost náročné,“ upozornila mluvčí. Studentům ale dávají zabrat i první čtyři semestry. „Měla jsem dojem, že některé věci v praxi nikdy nevyužiji. Mýlila jsem se,“ řekla studentka zootechniky Michaela Prauzová. Absolventi se ale nemusí obávat o své uplatnění v praxi. Poptávka po speciálních zemědělských oborech je totiž mnohonásobně vyšší než například před deseti lety.

Škola vychovala několik ministrů


Josef Lux, Jaroslav Pala, Jakub Šebesta. Kromě postu ministra zemědělství pojí tyto tři muže i jejich alma mater. Všichni totiž vystudovali Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu v Brně.

V posluchárnách tam sedávali i bývalý jihomoravský hejtman Stanislav Juránek nebo prezident agrární komory Jan Veleba. „Naši absolventi působí v mnoha oborech na velmi vysokých postech,“ pochlubil se rektor Jaroslav Hlušek.

Významných jmen by se v seznamu bývalých studentů našlo více. „O řadě z nich se však dozvídáme jen náhodou, většinou z médií,“ připustil mezery ve znalostech Hlušek. I proto letos univerzita založila Klub absolventů.

Zájem o studium na univerzitě roste. Stejně tak jako počet a zaměření oborů. Mezi nejoblíbenější patří technologie potravin, zootechnika, design nábytku, lesnictví nebo zahradní a krajinná architektura. „I když musíme přiznat, že poslední dobou se studenti moc nehrnou do rostlinolékařství a fytotechniky,“ podotkl Hlušek. Pro mnohé exoticky znějící název fytotechnika přitom znamená nauku o výživě rostlin a hnojení.

Škola studentům povolila i mezifakultní studium, díky kterému si mohou vybírat předměty z různých fakult univerzity. „Student lesnické a dřevařské fakulty tak může zároveň studovat vinařství na zahradnické fakultě,“ vysvětlil výhodu rektor, který zároveň upozornil, že takto získané informace zdaleka nevedou ke specializaci v oboru.

Univerzita se přizpůsobuje i aktuálním trendům. „Plánujeme založit nové studijní obory. Třeba cestovní ruch nebo hospodaření s přírodními zdroji tropických a subtropických oblastí. O to bude zájem,“ popsal rozšíření nabídky Hlušek. Podle něj škola vyučuje i několik oborů v angličtině. „Oceňují to nejen zahraniční, ale i domácí studenti,“ dodal.

Objev: Rakovinu zjistíme z krve


Náhoda. Ta pomohla vědcům z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity k unikátnímu objevu. Zjistili, že bílkovina metalothionein dokáže odhalit rakovinu. Z kapky lidské krve.

„Zkoumali jsme vliv těžkých kovů na rostliny i organismy. Ta bílkovina na sebe totiž umí vázat kovy. A pak nás napadlo, že to zkusíme na lidské krvi,“ popisuje jeden z největších objevů univerzity člen výzkumného týmu Vojtěch Adam.

Vědci s výzkumem, který usnadní odhalení rakoviny v lidském těle, ještě nejsou u konce. „Při testech se potvrdilo, že nemocní mají v krvi vyšší hladinu bílkoviny zvané metalothionein. A k zjištění stačí jen kapka krve,“ upozorňuje vědec Adam.

Vedoucím skupiny je docent René Kizek a výzkumu se věnuje už osm let. „Kromě profesní motivace máme každý i motivaci osobní. Mým nejbližším se zatím toto onemocnění vyhnulo, ale mezi kolegy jsem světlá výjimka,“ přiznal vědec. Dodal, že jeden z jeho spolupracovníků má s nádorovým onemocněním dokonce osobní zkušenost.

Díky objevu budou možná jednou odhalovat rakovinu pacientů i praktičtí lékaři. „Přáli bychom si, aby takové vyšetření bylo dostupné každému, ale zatím to není možné. S kolegy z Vysokého učení technického teprve vyvíjíme přístroj, který by analýzu zvládl,“ upřesnil Adam. Výhodou této metody je nízká cena a jednoduchost. „Věřím proto, že jednou se bude smět otestovat každý pacient třeba na preventivní prohlídce,“ uvedl Adam.
Ovšem výroba zařízení, které by krev takto analyzovalo, je drahá. „Takže bez sponzorů se neobejdeme,“ posteskl si.

Jestli vše půjde podle plánu, praktičtí lékaři by mohli testovat krev na nádorová onemocnění v řádu pěti až desíti let. „Jenže představy málokdy vycházejí, takže musíme být trpěliví a neztrácet víru,“ řekl.

KLÁRA ŽIDKOVÁ a zpravodajové Deníku

25.7.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Rodina uprchlíků z Kosova byla v Bělé-Jezové protiústavně, rozhodl soud

Nového průvodce, který lidem přiblíží osudy významných německých Brňanů, představili lidem při komentované prohlídce největšího brněnského hřbitova.
1 14

OBRAZEM: Osudy německých Brňanů? Lidé na hřbitově nahlédli do minulosti

Otec zavíral své děti do hladomorny, tvrdí obžaloba. Viní ho z týrání

Brno, Břeclavsko – Dvě nezletilé děti měl sedmačtyřicetiletý otec na Břeclavsku podle obžaloby zavírat do místnosti nazývané hladomorna. Policisté navíc sdělili, že v jeho počítači našli tisíce erotických fotografií s mladými chlapci. Případem se v úterý začal zabývat brněnský krajský soud.

Nejsmradlavější místo je u divadla v Tučkově ulici. Nejvíc lidem voní oříšky

Brno /FOTOGALERIE/ – Po čtyřech měsících zjišťování nejvoňavějších a nejsmradlavějších míst v Brně předali tvůrci čichové mapy v pondělí výsledky šetření náměstku primátora Martinu Anderovi. „Informace předá Kanceláři architekta města, která připraví řešení nejsmrdutějších problémů města," sdělil vedoucí projektu Martin Vérteši.

Světový den astmatu: Brňanům lékaři zdarma vyšetří plíce

Brno – Dušnost, sípání a inhalátor při ruce na každém kroku. Astmatiků je v České republice dvě stě padesát tisíc. Světový den nejčastějšího chronického onemocnění si ve středu připomenou i Brňané. Zájemcům v budově brněnského Českého rozhlasu v Beethovenově ulici odborníci zdarma vyšetří plíce a poučí je o prevenci a léčbě nemoci.

Stání u Tesca v Úzké ulici nově ohradí závory

Brno – Místo až u automatu dostanou řidiči parkovací lístek už u vjezdu na dvě další parkoviště v Brně. Stání u Tesca v Úzké ulici a před magistrátní budovou v Kounicově ulici budou ta, která nově dostanou závory. „Už dříve jsme rozhodli o umístění závor ke stání ve Veveří ulici naproti Vysokému učení technickému a v Benešově ulici proti hotelu Grand," doplnil náměstek primátora pro dopravu Matěj Hollan.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies