VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Židy vyhnal z Brna františkán. Před 555 lety

Brno - Jako blesk z čistého nebe zasáhl v roce 1454 vzkvétající brněnskou židovskou komunitu rozkaz českého krále Ladislava Pohrobka. Do svatého Martina, tedy do jedenáctého listopadu, měli všichni Židé vyklidit Brno. O jejich vyhnání, které začalo přesně před 555 lety, se zasloužil svými ohnivými kázáními hlavně františkánský mnich Jan Kapistran.

26.7.2009 2
SDÍLEJ:

Židovská brána.Foto: Archiv

Přitom ještě pár desítek let před tím město přijímalo vypovězené židovské uprchlíky z Německa a brněnští Židé svými písněmi a s tórami v rukou vítali krále Jana Lucemburského.

Po husitských válkách potvrdil král Zikmund brněnským Židům jejich privilegia a zvyklosti. Zároveň ale začalo sílit nepřátelství vůči židovským lichvářům a obchodníkům. „Půjčování peněz do zástavy na úrok bylo vedle obchodu hlavním zaměstnáním Židů ve středověku. To se jim v moravských královských městech stalo osudným. Měšťané, šlechta i král se jim zadlužili. A nejlepší způsob, jak se zbavit dluhu, je zbavit se věřitele,“ vysvětluje důvody vyhnání architekt Jaroslav Klenovský, který se stará o židovské památky na jižní Moravě.

Korunu antisemitskému smýšlení dlužníků na celé Moravě nasadilo plamenné kázání charismatického františkánského mnicha Jana Kapistrana. Ten do Brna přijel v létě roku 1451. „Byl to on, kdo se výrazně zasadil o jejich vyhnání z Brna, Znojma, Olomouce a Uničova. Jeho misie měla opravdu velký účinek,“ uvedla Hana Jordánková z Archivu města Brna.

Jednoho z největších kazatelů tehdejší doby poslal do Čech papež Mikuláš V. S dvanácti učedníky začal Kapistrán několikaletou pouť po Moravě a Čechách. Brno se stalo jeho první zastávkou. Při své pouti kritizoval Židy i protestanty. „Kázal na Petrově pod širým nebem a jeho řeč překládal z latiny světící olomoucký biskup Vilém z Kolína. Vliv na posluchače byl skutečně nevídaný, takový, že dokonce moravský podkomoří přešel z protestantství na katolickou víru,“ dokreslila Kapistránovu osobnost Dana Olivová z Muzea města Brna.

Vykázaní Židé museli Brno opustit během necelých čtyř měsíců. Tehdy jich žilo ve městě osm stovek, celé Brno mělo necelých osm tisíc obyvatel. Bydleli hlavně v dolní části dnešní Masarykovy ulice, ve Františkánské ulici a na Římském náměstí. V Brně museli nechat všechen majetek.

O peníze, které jim dlužili měšťané i šlechta, podle původního rozkazu krále přijít neměli. „Ale o úroky ano. Listinou z následujícího roku však král ustanovil, že brněnští měšťané nemusejí vracet Židům ani dluhy,“ poznamenal Klenovský. Třicet židovských domů, synagoga a hřbitov, připadlo městské radě, která je předala křesťanům.

Ze synagogy na dnešním Římském náměstí křesťané zřídili filiální kostelík farnosti svatého Jakuba. „Byl zbořený v šestnáctém století a na jeho základech nechali františkáni vystavět barokní kostel svaté Máří Magdalény,“ upřesnil Klenovský. Františkánský kostel stojí na rohu dnešní Masarykovy a dřívější Židovské ulice a Římského náměstí dodnes.

Vyhnaní brněnští Židé se usadili v několika jihomoravských městech, kde vznikly nové židovské obce. Například v Boskovicích, Rousínově, Slavkově, Dolních Kounicích, Ivančicích nebo Pohořelicích. Do Brna se mohli vrátit až v sedmnáctém století. Za vstup do města však platili daň a chodili do něj pouze takzvanou Židovskou branou v ústí Židovské ulice.

Nové sídlo si našli od poloviny sedmnáctého století v okolí Křenové ulice. Zpět do centra Brna je přivedl až revoluční rok 1848, kdy se jim podařilo získat plná občanská práva.

#nahled|http://g.denik.cz/50/4e/zidi_brno_planek_denik-630.jpg|http://g.denik.cz/50/4e/zidi_brno_planek.jpg|Brněnští židé sídlili ve středověku v okolí Masarykovy, tehdejší Židovské ulice.#

Autor: Hana Fasurová

26.7.2009 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
1

VIDEO: V tramvajích znělo jódlování, lidovky i zpěv v romštině

ční klinika NeoVize v brněnských Židenicích vznikla v roce 2008. Lékaři tam v současné době denně zvládnou kolem dvaceti operací či zákroků, většina z nich trvá přibližně čtvrt hodiny.

Léčba lidských očí: za některé pacienty vysazují lékaři strom

Brněnská mincovna vyrazí největší minci světa, zatím představili model

Brno – Dosud největší minci světa, australského zlatého Červeného klokana z roku 2012 o průměru osmdesáti centimetrů, čeká propad. Brněnská GSP mincovna připravuje ražbu české mince, která ho v prvenstvím předčí. „Bude nejen větší, plánujeme průměr devadesát a sto centimetrů, ale hlavně bude ražená, nikoliv litá, jako australská," vysvětlil Roman Diviš z mincovny.

Strážníci v Brně dopadli hledaného muže. Díky pivu

Brno – V poutech skončil muž, který si u brněnského hlavního nádraží dopřál pivo. Přitáhl totiž na sebe pozornost brněnských strážníků, kteří zjistili, že muže hledají republikoví policisté.

Janáčkova akademie slaví sedmdesát. Koncertem "kinoválů" a muzikálových hitů

Brno – Melodie z filmů Pelíšky či Tenkrát na západě, znělky z Hvězdných válek a Simpsonů. A také písně z muzikálů West Side Story, Hair nebo Flashdance. To vše zazní na slavnostním koncertě Vivat Academia!, který příští středu hostí Hudební scéna Městského divadla Brno.

Jsem idiot, kál se řidič kamionu. Opilý nemohl ani stát. Trestem je i vězení

Břeclav /VIDEO/ – Půl roku vězení, čtyřletý zákaz řízení a k tomu vyhoštění na stejnou dobu z České republiky. Takový trest si odnesl od břeclavského okresního soudu slovinský řidič kamionu Marjan Baht.  Čtyřicetiletého silně opilého muže zastavili na konci dubna na dálnici D2 u Břeclavi celníci, řidič nebyl schopen vstát ani chodit. Rozsudek je zatím nepravomocný.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies