VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Židy vyhnal z Brna františkán. Před 555 lety

Brno - Jako blesk z čistého nebe zasáhl v roce 1454 vzkvétající brněnskou židovskou komunitu rozkaz českého krále Ladislava Pohrobka. Do svatého Martina, tedy do jedenáctého listopadu, měli všichni Židé vyklidit Brno. O jejich vyhnání, které začalo přesně před 555 lety, se zasloužil svými ohnivými kázáními hlavně františkánský mnich Jan Kapistran.

26.7.2009 2
SDÍLEJ:

Židovská brána.Foto: Archiv

Přitom ještě pár desítek let před tím město přijímalo vypovězené židovské uprchlíky z Německa a brněnští Židé svými písněmi a s tórami v rukou vítali krále Jana Lucemburského.

Po husitských válkách potvrdil král Zikmund brněnským Židům jejich privilegia a zvyklosti. Zároveň ale začalo sílit nepřátelství vůči židovským lichvářům a obchodníkům. „Půjčování peněz do zástavy na úrok bylo vedle obchodu hlavním zaměstnáním Židů ve středověku. To se jim v moravských královských městech stalo osudným. Měšťané, šlechta i král se jim zadlužili. A nejlepší způsob, jak se zbavit dluhu, je zbavit se věřitele,“ vysvětluje důvody vyhnání architekt Jaroslav Klenovský, který se stará o židovské památky na jižní Moravě.

Korunu antisemitskému smýšlení dlužníků na celé Moravě nasadilo plamenné kázání charismatického františkánského mnicha Jana Kapistrana. Ten do Brna přijel v létě roku 1451. „Byl to on, kdo se výrazně zasadil o jejich vyhnání z Brna, Znojma, Olomouce a Uničova. Jeho misie měla opravdu velký účinek,“ uvedla Hana Jordánková z Archivu města Brna.

Jednoho z největších kazatelů tehdejší doby poslal do Čech papež Mikuláš V. S dvanácti učedníky začal Kapistrán několikaletou pouť po Moravě a Čechách. Brno se stalo jeho první zastávkou. Při své pouti kritizoval Židy i protestanty. „Kázal na Petrově pod širým nebem a jeho řeč překládal z latiny světící olomoucký biskup Vilém z Kolína. Vliv na posluchače byl skutečně nevídaný, takový, že dokonce moravský podkomoří přešel z protestantství na katolickou víru,“ dokreslila Kapistránovu osobnost Dana Olivová z Muzea města Brna.

Vykázaní Židé museli Brno opustit během necelých čtyř měsíců. Tehdy jich žilo ve městě osm stovek, celé Brno mělo necelých osm tisíc obyvatel. Bydleli hlavně v dolní části dnešní Masarykovy ulice, ve Františkánské ulici a na Římském náměstí. V Brně museli nechat všechen majetek.

O peníze, které jim dlužili měšťané i šlechta, podle původního rozkazu krále přijít neměli. „Ale o úroky ano. Listinou z následujícího roku však král ustanovil, že brněnští měšťané nemusejí vracet Židům ani dluhy,“ poznamenal Klenovský. Třicet židovských domů, synagoga a hřbitov, připadlo městské radě, která je předala křesťanům.

Ze synagogy na dnešním Římském náměstí křesťané zřídili filiální kostelík farnosti svatého Jakuba. „Byl zbořený v šestnáctém století a na jeho základech nechali františkáni vystavět barokní kostel svaté Máří Magdalény,“ upřesnil Klenovský. Františkánský kostel stojí na rohu dnešní Masarykovy a dřívější Židovské ulice a Římského náměstí dodnes.

Vyhnaní brněnští Židé se usadili v několika jihomoravských městech, kde vznikly nové židovské obce. Například v Boskovicích, Rousínově, Slavkově, Dolních Kounicích, Ivančicích nebo Pohořelicích. Do Brna se mohli vrátit až v sedmnáctém století. Za vstup do města však platili daň a chodili do něj pouze takzvanou Židovskou branou v ústí Židovské ulice.

Nové sídlo si našli od poloviny sedmnáctého století v okolí Křenové ulice. Zpět do centra Brna je přivedl až revoluční rok 1848, kdy se jim podařilo získat plná občanská práva.

#nahled|http://g.denik.cz/50/4e/zidi_brno_planek_denik-630.jpg|http://g.denik.cz/50/4e/zidi_brno_planek.jpg|Brněnští židé sídlili ve středověku v okolí Masarykovy, tehdejší Židovské ulice.#

Autor: Hana Fasurová

26.7.2009 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Benzin s příměsí nafty našli v pátek inspektoři České obchodní inspekce u vzorku z čerpací stanice v brněnské Kšírově ulici.
2 8

V Brně našli pančovaný benzin. Inspekce nechala zapečetit pistole

Ilustrační foto.
1

Od neděle platí letní čas, vlaky naberou zpoždění

OBRAZEM: V zoo vítali jaro. Děti svrhly Moranu a nazdobily Líto

Brno – Byla zima mezi náma a včil už je za horama. Hu, hu, hu, jaro už je tu. Děti, které v sobotu navštívily brněnskou zoologickou zahradu, společně vítaly jaro. Nejdříve se naučily říkanku a potom shodily připomínku zimy Moranu.

V Židenicích otevřeli nový psí výběh. Je největší v celém Brně

Brno /FOTOGALERIE/ – Majitelé psů v brněnských Židenicích mají jedno unikum. Největší psí výběh ve městě. Tamní radnice ho vybudovala na 5500 metrech čtverečních v meruňkovém sadu mezi Bělohorskou a Jedovnickou ulicí na svahu Bílé hory. „Psí výběh vznikl proto, aby dal možnost venčit psy i majitelům velkých plemen. Při hledání vhodného pozemku jsme narazili na tento a zjistili jsme, že zde kdysi býval meruňkový sad. To nás vedlo k myšlence obě funkce propojit a tak vlastně vznikl výběh v meruňkovém sadu," vysvětlil židenický místostarosta Petr Kunc.

Vrtulník kroužil kolem zříceniny hradu Obřany. Hledal zraněného člověka

Bílovice nad Svitavou – Zvuk rotorů se v sobotu před polednem rozléhal nedaleko Bílovic nad Svitavou u Brna. Ze zříceniny nedalekého hradu Obřany tam totiž spadla mladá žena. „Byla v nedostupném terénu a nemohli jsme ji najít, proto musel přiletět vrtulník s leteckými záchranáři," okomentoval mluvčí hasičů Petr Příkaský.

Požár rumunského kamionu uzavřel v noci dálnici

Domašov – Hořící kamion míjeli po své cestě kolem 170,5 kilometru dálnice D1 ve směru na Brno řidiči od páteční jedenácté hodiny večerní. Policie kvůli požáru nakonec dálnici uzavřela a auta musela jezdit odklonem přes Domašov.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies