VYBERTE SI REGION

Židy vyhnal z Brna františkán. Před 555 lety

Brno - Jako blesk z čistého nebe zasáhl v roce 1454 vzkvétající brněnskou židovskou komunitu rozkaz českého krále Ladislava Pohrobka. Do svatého Martina, tedy do jedenáctého listopadu, měli všichni Židé vyklidit Brno. O jejich vyhnání, které začalo přesně před 555 lety, se zasloužil svými ohnivými kázáními hlavně františkánský mnich Jan Kapistran.

26.7.2009 2
SDÍLEJ:

Židovská brána.Foto: Archiv

Přitom ještě pár desítek let před tím město přijímalo vypovězené židovské uprchlíky z Německa a brněnští Židé svými písněmi a s tórami v rukou vítali krále Jana Lucemburského.

Po husitských válkách potvrdil král Zikmund brněnským Židům jejich privilegia a zvyklosti. Zároveň ale začalo sílit nepřátelství vůči židovským lichvářům a obchodníkům. „Půjčování peněz do zástavy na úrok bylo vedle obchodu hlavním zaměstnáním Židů ve středověku. To se jim v moravských královských městech stalo osudným. Měšťané, šlechta i král se jim zadlužili. A nejlepší způsob, jak se zbavit dluhu, je zbavit se věřitele,“ vysvětluje důvody vyhnání architekt Jaroslav Klenovský, který se stará o židovské památky na jižní Moravě.

Korunu antisemitskému smýšlení dlužníků na celé Moravě nasadilo plamenné kázání charismatického františkánského mnicha Jana Kapistrana. Ten do Brna přijel v létě roku 1451. „Byl to on, kdo se výrazně zasadil o jejich vyhnání z Brna, Znojma, Olomouce a Uničova. Jeho misie měla opravdu velký účinek,“ uvedla Hana Jordánková z Archivu města Brna.

Jednoho z největších kazatelů tehdejší doby poslal do Čech papež Mikuláš V. S dvanácti učedníky začal Kapistrán několikaletou pouť po Moravě a Čechách. Brno se stalo jeho první zastávkou. Při své pouti kritizoval Židy i protestanty. „Kázal na Petrově pod širým nebem a jeho řeč překládal z latiny světící olomoucký biskup Vilém z Kolína. Vliv na posluchače byl skutečně nevídaný, takový, že dokonce moravský podkomoří přešel z protestantství na katolickou víru,“ dokreslila Kapistránovu osobnost Dana Olivová z Muzea města Brna.

Vykázaní Židé museli Brno opustit během necelých čtyř měsíců. Tehdy jich žilo ve městě osm stovek, celé Brno mělo necelých osm tisíc obyvatel. Bydleli hlavně v dolní části dnešní Masarykovy ulice, ve Františkánské ulici a na Římském náměstí. V Brně museli nechat všechen majetek.

O peníze, které jim dlužili měšťané i šlechta, podle původního rozkazu krále přijít neměli. „Ale o úroky ano. Listinou z následujícího roku však král ustanovil, že brněnští měšťané nemusejí vracet Židům ani dluhy,“ poznamenal Klenovský. Třicet židovských domů, synagoga a hřbitov, připadlo městské radě, která je předala křesťanům.

Ze synagogy na dnešním Římském náměstí křesťané zřídili filiální kostelík farnosti svatého Jakuba. „Byl zbořený v šestnáctém století a na jeho základech nechali františkáni vystavět barokní kostel svaté Máří Magdalény,“ upřesnil Klenovský. Františkánský kostel stojí na rohu dnešní Masarykovy a dřívější Židovské ulice a Římského náměstí dodnes.

Vyhnaní brněnští Židé se usadili v několika jihomoravských městech, kde vznikly nové židovské obce. Například v Boskovicích, Rousínově, Slavkově, Dolních Kounicích, Ivančicích nebo Pohořelicích. Do Brna se mohli vrátit až v sedmnáctém století. Za vstup do města však platili daň a chodili do něj pouze takzvanou Židovskou branou v ústí Židovské ulice.

Nové sídlo si našli od poloviny sedmnáctého století v okolí Křenové ulice. Zpět do centra Brna je přivedl až revoluční rok 1848, kdy se jim podařilo získat plná občanská práva.

#nahled|http://g.denik.cz/50/4e/zidi_brno_planek_denik-630.jpg|http://g.denik.cz/50/4e/zidi_brno_planek.jpg|Brněnští židé sídlili ve středověku v okolí Masarykovy, tehdejší Židovské ulice.#

Autor: Hana Fasurová

26.7.2009 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Česká hlava pro brněnský tým. Mikroskop pomůže s léčbou rakoviny

Brno – Vynalezl mikroskop, který v budoucnu pomůže s nádorovou léčbou. Padesátiletý Radim Chmelík se svým týmem z Fakulty strojního inženýrství a CEITEC Vysokého učení technického v Brně obdržel minulý týden ocenění vědecké soutěže Česká hlava.

Kníničská Panna Marie? Řezbář ji vyřezal motorovou pilou

Brno /FOTOGALERIE/ – Zvuk motorové pily slyšeli v neděli dopoledne lidé z brněnských Kníniček. Před místní mateřskou školou totiž započal letošní advent v městské části. Jedním z největších lákadel programu byla řezbářská show, při níž řezbář vytvořil postavu Panny Marie.

Nehod motorkářů ubylo. Jsou lépe připravení, tvrdí odborník

Jižní Morava – Devět životů vyhaslo od začátku roku při nehodách motocyklů na silnicích v Jihomoravském kraji. Oproti loňsku je to o jednoho mrtvého méně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies