S rozlehlými památkami ale mají spíš starosti. Miloslava Belcredi dostala po revoluci zámek v brněnské Líšni v dezolátním stavu. „Spojovací chodba byla zbořená, zámek vykradený," popisuje začátky Belcredi. Aby stavbu opravila, prodala většinu pozemků, které její rodina dostala zpět. Teď v zámku provozuje hotel. „Lidé nepochopí, že to nenese peníze," myslí si Belcredi.

Loni v zámku provozovatel zavřel restauraci, majitelům ještě dluží osm set tisíc korun. „Teď je tam nový nájemce, ale teprve se to rozjíždí," poznamenala Belcredi.

Že provozovat zámek není jen tak, upozorňuje i rodina Kinských. Do areálu ve Žďáru nad Sázavou za dvacet let investovala tři sta milionů korun. Kinští ve Žďáru také provozují obchodní dům. Právě peníze z podnikání využívají k udržování rozsáhlého zámku.

V současné době ve Žďáru chystají nový významný projekt rozvoje panství. Jeho cílem je rekonstrukce další části zámku a vytvoření centra, které bude zahrnovat expozici historie cisterciácké a barokní kultury a zároveň se zaměří na podporu rozvoje živého umění a turismu. „Víme, kolik jsme ochotní a schopní investovat. Bude to nepochybně v řádech desítek milionů korun z naší strany. Chceme žádat o dotaci," uvedl Constantin Norbert Kinský, který se společně se svým bratrem Charlesem Nikolasem stará o rodinný majetek. Když evropské peníze nedostanou, opravovat se nebude.

V zámku rodiny Kinských sídlí i základní malotřídní škola. Je tam už od roku 1801. Větší část objektu je nyní ve vlastnictví města, menší patří Kinským. „Ve škole je pět tříd, za tu jednu, která je v majetku Kinských, město platí nájem. Spolupráce byla vždy bezproblémová," sdělil ředitel Základní školy Švermova Jaroslav Ptáček. Pod toto zařízení malotřídka spadá.

Splněný sen

Někteří majitelé si koupí zámku splnili svůj sen. Mezi ně patří i Bohumil Vavříček, který před devíti lety za dva miliony korun pořídil zámek v Letovicích na Blanensku. Za tu dobu ho stihl skoro celý opravit. Všechny práce musí konzultovat s památkáři. „Občas se jim něco nelíbí, tak se musí plány upravit. Ale spolupráce je dobrá," řekl Vavříček. Několik roků už na opravy nečerpá žádné dotace. Jsou podle něj nízké, takže o ně ani nemá cenu žádat.

Památka si na běžný provoz dokáže sama vydělat ze vstupného a nájmu restaurace. „Za topení nic neplatím. V zimě zámek zamknu a vrátím se až na jaře. Jinak by částka byla astronomická," popisuje majitel.

Na rozdíl od Letovic majitel zámku v Krasonicích na Vysočině Tomáš Zezula dotace využívá. „Pustil jsem se do záchranného projektu. Devadesát procent na něj jde ze státního rozpočtu," uvedl Zezula. V Krasonicích bydlet neplánuje, zámek chce zpřístupnit lidem.

Žít na zámku dřív chtěla i studentka Martina Klusová. „Velmi rychle mě to přešlo, když jsem si představila to umývání oken a vytírání země. Najednou jsem byla ráda za dvoupokojový byt," řekla.

Podle realitního experta Jiřího Fajkuse se nedá jednoznačně říct, jestli je koupě zámku výhodná. „Každá stavba je specifická. Ale obecně to není velký hit," řekl Fajkus.

Čtěte také: Božek: Mám rád ticho, když poslední návštěvník opustí zámek