VYBERTE SI REGION

Zlatá chuť jižní Moravy přitahuje zákazníky

Jižní Morava /AKTUALIZOVÁNO, INFOGRAFIKA/ – Majiteli brněnské cukrárny U Čtyř mamlasů Václavu Labskému mohou ostatní jihomoravští cukráři závidět. Se svými zákusky zvítězil ve všech třech dosavadních ročnících soutěže Zlatá chuť jižní Moravy. Ve své kategorii se letos klání o nejlepší potravinářský výrobek v kraji účastní znovu. Stejně jako třiasedmdesát dalších výrobců, kteří soutěží ve dvanácti kategoriích.

14.2.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: shutterstock.com

Porotci vybírali vítěze soutěže v pátek odpoledne v Mendelově univerzitě v Brně. „Jejich jména ale oznámíme až na březnovém veletrhu Salima,“ řekla porotkyně Olga Cwiková.

Přihlášené výrobky musely splňovat přísná kritéria pořádající Regionální agrární komory Jihomoravského kraje. „Oceňujeme například originalitu a původ výrobku. Dále jeho chuť, vzhled a vůni, nebo použité suroviny a technologii výroby,“ uvedl ředitel komory Jaromír Musil.

Rozhodčí si všímají také toho, jaký má hodnocený výrobek design obalu, jak působí na zdraví zákazníka a jak je dostupný na trhu. „Potraviny ochutnává a hodnotí odborná komise. Nejlepší z každé kategorie získá ocenění Potravinářský výrobek Jihomoravského kraje 2009 a právo používat ochrannou známkou Zlatá chuť jižní Moravy,“ vysvětlil princip soutěže Musil.

Kdo známku získá, může jí oceněný výrobek zdobit, jak dlouho chce. Musí ale vyznačit rok, ve kterém ocenění získal. „Kdo chce získat aktuální ocenění, musí se přihlásit znovu,“ řekl Musil.

Dobrá reklama

Oceněním se výrobci rádi chlubí. „Z ohlasů víme, že získání ochranné známky má pozitivní vliv na prodej výrobku. Výherci se navíc mohou prezentovat na různých výstavách, a tak oslovit nové zákazníky,“ řekl Musil.

Stejně mluví i jeden z úspěšných soutěžících z minulých let Jan Sedlák, který s manželkou Evou spoluvlastni kozí farmu v Šošůvce na Blanensku. Ocenění získal například za tvarohový kozí krém s medem a ořechy Janínek. „Skupina lidí, která se dívá na to, co jí, a ocení kvalitu výrobku, se neustále zvětšuje. Pro nás je výhra důležitá i z jiného hlediska. Museli jsme splnit přísná kritéria a prošli jsme výběrem. Ostatní tak vidí, že děláme svoji práci poctivě,“ prohlásil Sedlák.

Souhlasí s ním i brněnský cukrář Labský. „Dříve jsem těmto soutěžím moc nevěřil, ale musím přiznat, že úspěch opravdu přitahuje zákazníky,“ přiznal Labský. Letos se proto přihlásil dokonce se dvěma výrobky – Griliášovým řezem a letním zákuskem Zebra. „Griliášový řez děláme déle a hodí se na zahřátí v zimě. Opakem je řez se zakysanou smetanou Zebra, který je typický letní zákusek. Osvěží v horkém počasí,“ popsal Labský.

Vítězové soutěže Zlatá chuť jižní Moravy.

Vína mimo hru

V soutěži letos soupeří výrobky například v kategoriích masné, cukrářské nebo pekárenské potraviny. Další jsou třeba mléčné výrobky, ryby, nealkoholické a alkoholické nápoje. Nepočítá se do nich však víno. Jedinou podmínkou pro účast v soutěži je, aby potraviny pocházely z Jihomoravského kraje.

Ani účastníci, kteří splní kritéria, ale nezvítězí, neodejdou s prázdnou. „Dostanou čestné uznání a mohou přihlášené výrobky označit logem Chuť jižní Moravy,“ upřesnila jedna z pořadatelek Alžběta Jarošová z Ústavu technologie potravin Mendelovy univerzity.

Někteří zákazníci už si za tři roky na logo soutěže zvykli a potraviny si podle něj vybírají. „Raději si koupím kvalitní výrobek. Rozlišuji, jestli je od soukromého výrobce, nebo je to značka některého z obchodních domů,“ potvrdila například Brňanka Iveta Maťátková.

Držitel ocenění Zlatá chuť jižní Moravy 2008 František Janíček říká: Vítězíme díky kvalitnímu masu

Židlochovice /ROZHOVOR/ – Masné výrobky z uzenářství Janíček a Čupa v Židlochovicích na Brněnsku si ocenění Zlatá chuť jižní Moravy odnesly zatím ze všech ročníků soutěže. Podle spolumajitele Františka Janíčka má firma úspěch, protože používá kvalitní suroviny a vyhýbá se umělým přísadám.

S čím jste v soutěži Zlatá chuť jižní Moravy uspěli?

Zatím jsme vždy zvítězili v kategorii trvanlivých masných výrobků s Židlochovickým pršutem z kotlet. Loni jsme navíc uspěli i v dalších kategoriích s hotovým vepřovým gulášem a klobásou.

Jak vidíte svoje šance na výhru letos?

Do soutěže jsme přihlásili celkem deset výrobků ve čtyřech kategoriích. Největší naději na vítězství má podle mě naše specialita – salám Židlochovák, který má na povrchu ušlechtilou bílou plíseň. Něco takového vyrábí asi jen další dvě nebo tři firmy v Česku. Kvůli této novince jsme zřídili novou sušárnu. Výroba salámu totiž vyžaduje speciální teplotu a vlhkost a také zvýšená hygienická opatření.

Jak výhodná jsou pro vás vítězství v soutěži?

Díky nim jsme se zviditelnili. Byli jsme na několika výstavách a prodejních akcích, například na brněnském výstavišti. Pravidelně se každý rok také prezentujeme na velvyslanectví ve Vídni. Dozvědělo se o nás tak více zákazníků, někteří za našimi uzeninami jezdí i z Brna.

Co je tajemství vašeho úspěchu?

Všechny potraviny si připravujeme sami s použitím co nejmenšího nebo žádného množství umělých látek, takzvaných „éček“. Maso kupujeme od osvědčených chovatelů. Používáme hodně hovězí, které je sice dražší, ale zase zdravější než vepřové.

Cukrářka letos sází na větrník

Blansko – Cukrárnu Mája v Blansku Marie Pokojová otevřela už před osmnácti lety. Se svými zákusky se cukrářka dvakrát zúčastnila soutěže o nejlepší potravinářský výrobek jižní Moravy, ale vítězství jí vždy sebral brněnský konkurent Václav Labský. „Naše zákusky dostaly alespoň čestné uznání,“ říká blanenská cukrářka.

I přesto říká, že jí soutěž v podnikání pomohla. „Diplomy s čestným uznáním nám visí na zdi v cukrárně a lákají zákazníky. Více ocenění ani nepotřebuji, hlavně že naše zákusky lidem chutnají,“ směje se Pokojová.

V minulých letech se pokusila získat ocenění Zlatá chuť jižní Moravy s dortem Jadran a chlebíčkem se šlehačkou a ovocem. „Letos jsem zkusila štěstí s karamelovým větrníkem, který je u nás vyhlášený a už dlouho mi zákazníci říkají, že by si zasloužil nějaké ocenění,“ říká pětapadesátiletá cukrářka.

Přestože v regionální soutěži její laskominy zatím nezvítězily, v celorepublikové soutěži o nejlepší cukrárnu se v roce 2006 umístily na prvním místě. „Je vždy příjemné, když naši práci někdo ocení a rozhodně nám to udělalo velkou reklamu,“ pochvaluje si Pokojová.

Ve své práci se spoléhá na osvědčené druhy zákusků, které vyrábí tradičním způsobem. „Cukrárnu máme s rodinou už dlouho a naši zákazníci si zvykli na určitou kvalitu a chuť našich dezertů, kterou nechceme měnit,“ říká rozhodně Pokojová.

Svoje sladké zázraky tvoří vždy jen z tradičních surovin. „Nepoužívám žádné umělé náhrady. Z těch základních surovin jsou to jenom mouka, vejce, cukr a ořechy,“ říká cukrářka. Zákazníci si u ní pochutnávají hlavně na tradičních zákuscích. „Nejoblíbenější jsou likérové špičky, rakvičky a minizákusky,“ vyjmenovává Pokojová.

Je znát, že jsou Češi masožravci, říká porotkyně soutěže

Cinkání příborů a nezvyklý cvrkot na chodbách ruší jinak poklidné páteční dopoledne na Mendelově univerzitě v Brně. Sešli se tam porotci, odborníci na potraviny z celého Jihomoravského kraje, aby vybrali vítěze v soutěži o nejlepší potravinářský výrobek jižní Moravy za rok 2009 a dali jim ocenění Zlatá chuť.

Celý pavilon N a část pavilonu A se proměnily v degustátorský ráj. V oddělených místnostech hodnotí šestnáctičlenné týmy výrobky z různých kategorií. Například ovoce a zeleniny, ryby, alkoholické nápoje, pečivo a cukrářské výrobky.

K prvním jídlům zasedli porotci už o půl deváté ráno. Mají co dělat, aby vše včas stihli. „Připravili nám deset teplých hotových jídel. Právě se chystáme ohodnotit poslední vzorek,“ ukazuje chvíli před polednem na talíř s houskovým knedlíkem a kostkou hovězího masa předsedkyně poroty pro mražené a zeleninové výrobky Hana Zezulová.

Úloha porotců je náročná. „Nejhorší je ovoce a zelenina. Jak rozhodnout jestli je lepší jablko, nebo okurka?“ ptá se Zezulová.
I přesto má vytipovaného svého favorita. „Vždy mě potěší tuřanské zelí. Je výborné,“ pochvaluje si žena, která v komisi zasedá již počtvrté.

Všechny přihlášené výrobky jsou podle ní kvalitní. „Výrobci se stále zlepšují. Byli by sami proti sobě, kdyby k nám chodili s nekvalitním zbožím, myslí si Zezulová. Jedinou změnu ve srovnání s předchozími léty vidí v tom, že se soutěže zúčastnilo méně firem. Výjimka je kategorie masných výrobků, ve které je produktů i výrobků dost. „Češi jsou masožravci, a je to poznat,“ říká s úsměvem hlavní organizátorka za Mendelovu univerzitu Viera Šottníková.

Zvyšující se kvalitu potravin potvrzuje i předsedkyně komise pro alkoholické nápoje a hotové výrobky Olga Cwiková. „Líbí se mi, že výrobci se snaží zlepšovat své zboží a inovovat ho. Příjemně mě překvapilo třeba medové pivo,“ přibližuje Cwiková. I když ochutnala několik vzorků a také další alkoholické nápoje, domů šla střízlivá. „Každý vzorek byl jen na jedno dvě loknutí. Nemohli jsme se opít, “ vysvětluje.

Chybí přesný popis

Spokojení porotci odcházeli také z degustace pekárenského a cukrárenského zboží. Jedinou chybu viděli v nedostatečném popisu surovin, ze kterých se zákusky a pečivo vyrábí. „Je důležité uvést přesně, odkud mouka a další věci jsou. Jedno z měřítek jsou totiž i použité materiály, které mají pocházet pokud možno z jižní Moravy,“ popisuje jedna z porotkyň Květa Mitysková.

Dalšími kritérii jsou například vzhled, barva, vůně, chuť, konzistence a také vliv výrobku na zdraví zákazníka. „Porotci hodnotí potravinu na stupnici od nuly do desíti. Desítka je nejvíc. Zhodnocení je rychlé, takže nemají ani moc času ovlivňovat se navzájem,“ vysvětluje systém Mitysková. I přesto se ozývá od stolů tichý šepot.

O tom, kdo zvítězil, už mají porotci jasno. Výrobci si budou muset počkat až na potravinářský veletrh Salima, který bude v březnu.

KATERINA NENKOVÁ A HELENA ČTVRTEČKOVÁ

14.2.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Nemocní z léčebny se přestěhují do Úrazové nemocnice. V březnu

Brno – Pětadvacet lidí z Léčebny dlouhodobě nemocných na Červeném kopci přesídlí vedení města do Úrazové nemocnice v Brně. Současné budovy totiž podle náměstka primátora Petra Hladíka nevyhovují dnešním potřebám. „Pacienti si zaslouží prostředí, které odpovídá jednadvacátému století," vysvětlil.

Ideální teplota pro výrobu čokolády? Patnáct až dvacet stupňů

Kuřim /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Žena v bílém oblečení s čepicí na hlavě obsluhuje stroj, ve kterém se čokoláda nahřívá, aby se z pevných kuliček stala tekutina pro nalévání do forem. K přístroji si musí vylézt na štafle, odkud kousky belgické čokolády sype dovnitř. Hmota se musí neustále míchat. Další zaměstnankyně obsluhuje stroj s mnoha tryskami, ze kterých neustále v intervalech asi třiceti sekund vytéká čokoláda. Umisťuje pod ně formy a poté dává na váhu. Ve formě je podle velikosti vždy několik stejných tvarů. Třeba stromky se vyrábí po dvou, zato malá autíčka po patnácti. Výrobě čokolád ve firmě Fikar se věnuje další díl seriálu Rovnosti nazvaného Za zavřenými dveřmi.

AKTUALIZOVÁNO

Doprava na Zvonařce zkolabovala. Autobusy se opožďovaly i o hodinu

Brno – I desítky minut v kolonách. S takovým zdržením museli počítat řidiči, kteří ve středu odpoledne projížděli ulicemi Zvonařka a Plotní. Kvůli vážné dopravní nehodě a jejímu následnému vyšetřování doprava v ulicích zkolabovala. Auta, autobusy i tramvaje linky 12 uvízly v kolonách. Situace se zlepšila až před půl sedmou hodinou večer.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies