VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Znal je každý. Dnes na ně sedá prach

JIŽNÍ MORAVA - Josef Mahovský byl pyšný na svoji fabriku. Měl ji rád. V brněnské Zbrojovce prožil pětačtyřicet let.

14.11.2007
SDÍLEJ:

Zbrojovka BrnoFoto: DENÍK/Jiří Salik Sláma

Když potom přišla zpráva, že se světoznámý podnik ruší, zdálo se mu to nepochopitelné. „Ještě dnes je mi z toho do pláče,“ říká Josef Mahovský z Brna.
Zbrojovka Brno, továrna, kde se vyráběly statisíce loveckých a sportovních zbraní pro celý svět, skončila. Už víc než tři roky je v konkurzu a svým věřitelům dluží přes čtyři sta milionů korun. Stejný osud potkal na jižní Moravě po roce 1989 desítky zaběhlých, světově proslulých průmyslových značek. Zbrojovka, Mosilana, Znojmia, Maryša Rohatec, UP Bučovice a další. Dnes už si na ně nikdo nevzpomene. Některá loga jsou k vidění jen v muzeích nebo na zchátralých budovách.

Například na území Brna fungovalo do roku 1989 několik textilek. „Politická a ekonomická situace po revoluci ale jejich rozvoji nepřála. Zůstala torza. Existuje Nová Mosilana, v rukou Italů,“ uvedla etnografka a kurátorka sbírkového fondu textilek Petra Mertová.

Neslavný konec

Knihovny a ložnice z Uměleckého průmyslu Bučovice na Vyškovsku byly před léty v každé domácnosti. Největší výrobce nábytku v bývalém Československu skončil v roce 1995 likvidací. „Byl to obrovský podnik, který dával práci tisícovce lidí. Po ztrátě trhů na Východě nezvládl zajistit nová odbytiště, potom ho položila i specializace na úzký sortiment,“ vysvětlil bývalý ekonomický náměstek firmy Vojtěch Škodík.

Stejně to dopadlo i s kdysi tradičním výrobcem potahových látek. Značka Vlněna zanikla pár let po politickém převratu.
Spolu s textilními giganty se do problémů dostaly i oděvní podniky.

Kras: od roku 1949 až do srpna letošního roku tradiční značka pro konfekční oděvy. V roce 2001 byl na společnost vyhlášen konkurz. Letos v srpnu z poslední továrny v Boskovicích odešli všichni zaměstnanci, protože nedostali několik měsíců zaplaceno.

„Kras byl po OP Prostějov druhou nejznámější značkou pánské konfekce v republice. Když se řeklo Kras, bylo jasno,“ uvedla Marcela Hamerská. Ve firmě pracovala patnáct let.

Čokoláda ani ocet

Minulostí jsou i známé vánoční kolekce a čokoládové figurky z čokoládovny Maryša v Rohatci na Hodonínsku. Vánoční kolekce z Maryši přitom mívaly na stromečcích všechny rodiny v republice. V devadesátých letech ale firmu koupilo Nestlé, v roce 2002 ji zavřelo a přestěhovalo výrobu do Holešova.

Ve Znojmě skončila nejen výroba slavných znojemských okurek. Místní výrobce zavřel i Octárnu Znojmo. A odstěhoval ji do Bzence u Hodonína. „Výroba v Bzenci bude levnější,“ řekl jednatel společnosti, která octárnu ve Znojmě vlastní, Josef Pavel.

Nové podmínky každý neustál

BRNO - Bylo to těžké období. Změny po revoluci v roce 1989 přežily jenom některé firmy. „Jihomoravská ekonomika už má ale problémy za sebou,“ říká analytik společnosti Cyrrus Ondřej Moravanský.

Čím to, že po revoluci zaniklo tolik významných firem a značek?

Celkové ekonomické klima po revoluci bylo problematické. Ne každá firma zvládla přechod na nové tržní podmínky. Například z důvodu nezkušenosti či ztráty obchodních kontaktů. Bohužel, tyto problémy se nevyhnuly ani velkým zavedeným podnikům.

Jaký vliv to mělo nebo má na ekonomiku Jihomoravského kraje?

Důsledkem krachů podniků byla například zvýšená nezaměstnanost a celkový pokles ekonomické úrovně kraje. V současné době však již jsou tyto problémy v Jihomoravském kraji ekonomicky „zapomenuty“. Přece jen od revoluce uplynulo již téměř dvacet let.

Může ještě někdy vzniknout tak silná značka, jako byla například Zbrojovka?

Možné to je vždycky. Záleží na podnikatelském duchu a úsilí jednotlivých firem. Myslím, že na jižní Moravě je stále potenciál ve schopné pracovní síle, a to jak v tradičním strojírenství, tak například v relativně nových oborech typu IT. Budování silné značky je však dlouhodobá záležitost.

Některé světoznámé tuzemské značky ale přesto přežily. Například brněnský Zetor, který se potácel na pokraji zániku, zachránili slovenští investoři. Jsou další takové značky v kraji, které vydržely a zůstaly známé a úspěšné jako dřív?

Pod hlavičkou zahraničních společností se zachovalo několik firem, například První brněnská strojírna. Pokud přímo nedošlo k navázání tradice na dřívější firmy, můžeme alespoň říci, že kvalifikovaná pracovní síla pracuje v našem regionu pořád, třebaže v jiných společnostech.

 

 

 

 

 

14.11.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Kauzu podezřelých zakázek v domově důchodců znovu řeší brněnský soud

Brokový střelec David Kostelecký.

Kostelecký získal podruhé evropský titul v trapu, navázal na 15 let starý triumf

OBRAZEM: Lamy vikuňa v brněnské zoo mají nový přírůstek

Brno – Je na světě jen pár hodin, ale už zkoumá výběh a pije mléko od své matky. V brněnské zoo se ve čtvrtek odpoledne narodilo mládě lamy vikuňa.

AKTUALIZUJEME

Za dvojnásobnou vraždu dostal 20 let se zvýšenou ostrahou

Brno, Jihlava – Krajský soud v Brně rozhodl, že šestadvacetiletý Marek Č. z Jihlavy půjde za dvojnásobnou vraždu na 20 let do vězení se zvýšenou ostrahou.

Černá Hora: auta pojedou třicítkou, jedná se o objížďce pro kamiony

Brno, Černá Hora – Cestu z Brna na Svitavy po přetížené silnici I/43 zkomplikuje nově nejen uzavřený most v Černé Hoře na Blanensku. O situaci v této obci, kterou nyní denně jezdí tisíce automobilů, ve středu jednali zástupci policie, ředitelství silnic a dálnic a vedení Černé Hory. „V nejbližších dnech policie v obci sníží nejvyšší povolenou rychlost na třicet kilometrů v hodině,“ informoval o jednom z opatření mluvčí ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl.

AKTUALIZOVÁNO

V sezoně chci dát aspoň 12 gólů, řekl Michal Škoda v online rozhovoru Deníku

Brno /VIDEO/ – Zkusil si vysněné zahraniční angažmá, ale z norského Lilleströmu se fotbalista Michal Škoda vrátil zpět do Zbrojovky. Hostování na severu Evropy si představoval určitě jinak, ze třinácti utkání nastoupil pouze třikrát v základní sestavě a jedinou branku vstřelil hned při své premiéře.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení