VYBERTE SI REGION

Město nejvíc znečišťují textilka a cementárna

Brno - Životnímu prostředí v Brně nejvíce škodí textilní podniky, výroba cementu a kupodivu i zpracování odpadu.

19.1.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační: Brno-leteckyFoto: Archiv DENÍKU

Vyplývá to ze zprávy sdružení Arnika, které každoročně vydává seznam největších znečišťovatelů. Podle nyní zveřejněného žebříčku za rok 2007 unikají v Brně z průmyslových areálů do přírody hlavně rakovinotvorné látky, rtuť a skleníkové plyny.

Vedoucím skupiny pracovníků, která se v Arnice zabývá odpady a toxickými látkami, je Jindřich Petrlík. Podle něj je jednou z firem nejvíce škodících životnímu prostředí v Brně Nová Mosilana. „Vypouští velké množství rakovinotvorné látky tetrachloretylenu,“ uvedl Petrlík, podle kterého patří Jihomoravský kraj k průměrně zatíženým.

Nová Mosilana, která patří i k největším znečišťovatelům v České republice, má problémy kvůli látce na čištění textilií. „V roce 2007 jsme snížili použití této látky na třicet procent. I přesto je ale pro určitou část výroby nenahraditelná,“ podotkl předseda představenstva Nové Mosilany Jiří Urban. Tetrachloretylen se sice rychle rozpouští, velmi nebezpečný je ale pro blízké okolí.

Prvenství ve znečišťování prostředí oxidem uhelnatým, skleníkovými plyny a rtutí si připsala společnost Českomoravský cement z Mokré­Horákova na Brněnsku. „Za zvyšování emisí může vyšší poptávka po cementu. Škodlivé plyny vznikají hlavně spalováním a při rozkladu vápence,“ vysvětlil vznik škodlivin mluvčí podniku Lukáš Volša, podle kterého cementárna do snižování emisí hodně investuje.

Také spalovny

Velkým brněnským znečišťovatelem jsou také spalovny. „Jde hlavně o toxické látky v popílku. Spalovna je teď v rekonstrukci a třídicí linka zajistí od roku 2010 mnohem menší znečištění,“ zdůraznil Mojmír Vlašín z ekologického institutu Veronica.

Překvapivé je často vysoké umístění čistírny odpadních vod v Modřicích, která se dokonce objevuje i v celorepublikovém žebříčku. A to kvůli tomu, že vypouští rakovinotvorné těžké kovy, kyanidy a rtuť.

Podle Arniky však za to čistírna nemůže. „Látky se měří tam, kde čistírna vypouští vodu. Ve výsledcích se tak zobrazí látky, které čistírna nedokáže vyčistit,“ dodal Petrlík.

Za škodlivé látky, kterými čistírna prostředí zamořuje, jsou podle generálního ředitele Brněnských vodáren a kanalizací Miroslava Nováčka zodpovědné průmyslové podniky. „Modřice čistí odpadní vody celé brněnské aglomerace. I když je technologie čistírny jednou z nejmodernějších v republice, nedokáže odstranit například těžké kovy, které do odpadních vod vypouštějí různá průmyslová odvětví,“ vysvětlil znečištění Nováček.

Dohlíží kraj

Na to, jak se firmy snaží vypouštění škodlivých látek snížit, dohlíží Jihomoravský kraj. „Kontrolujeme a hodnotíme dodržování limitů. Podniku, kterému se to nedaří, pak nabízíme pomoc. Může si také požádat o dotace na zavedení ekologičtějších postupů,“ řekl radní zodpovědný za otázky životního prostředí Ivo Polák.

Pokud podniky limity nedodržují, udělí jim kraj pokutu. „Podniky se v poslední době zlepšily. Za rok 2007 jsme udělili mnohem méně pokut za znečištění životního prostředí než v předcházejících letech,“ zdůraznil Polák.

Podle mluvčí Arniky Zory Kasikové firmy do ekologické výroby v poslední době investují mnohem častěji. Arnika totiž vyhodnocuje údaje, které firmy musí zaslat do Integrovaného registru znečišťování. „Pokud hodnoty škodlivých látek přesahují limity, udělat to musejí. Žádná z firem se v našem žebříčku logicky objevovat nechce. A proto máme dobré zkušenosti s jejich ekologickou politikou. Prostě se zlepšují,“ podotkla Kasiková.

Tabulka největších brněnských znečišťovatelů životního prostředí

Největší brněnští znečišťovatelé ovzduší

Autor: Vendula Jičínská

19.1.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Průměrná mzda na jihu Moravy vzrostla o pět procent na 26 413 korun

Brno - Průměrná mzda v Jihomoravském kraji vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně o pět procent na 26.413 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 1261 korun. Reálný růst mezd s ohledem na inflaci dosáhl 4,5 procenta. Vyplývá to z informací, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Německý dům? S portrétem Adolfa Hitlera, ukazuje také nová kniha

Brno – Když v roce 1900 vyšla série fantaskních pohlednic o tom, jak bude Brno vypadat za sto let, byla na nich spousta vzducholodí a snových vynálezů, ale Německý dům stál stále na Lažanského – dnešním Moravském náměstí. Nakonec se tato budova v Brně dočkala čtyřiapadesáti let. Poté ji město na přání mnoha Čechů zbouralo. Historii Německého domu a s ním spřízněných spolků představuje nová kniha, jejíž křest je ve čtvrtek v Moravském zemském muzeu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies