VYBERTE SI REGION

Zóny bez emisí? Města váhají

Jižní Morava – Zima v Jihomoravském kraji přináší lidem více nemocí a klouzajících silnic. A poslední roky také stále častěji smog. Povolený počet dnů, kdy může znečištění překročit stanovené limity, kraj obvykle překračuje už v březnu.

18.2.2013 22
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Milan Jaroš

Problémy má pomoci zmínit nařízení vlády, které obcím dalo pravidla k zavádění takzvaných nízkoemisních zón. Jihomoravská města s nimi ovšem zatím váhají.

Nařízení dovoluje obcím určit zóny, do nichž mohou vjet jen auta těch vyšších z celkem čtyř emisních skupin. Tedy šetrnější k životnímu prostředí.  „Ulehčují především městům s velmi silnou dopravou. A také obcím, přes které denně projíždí tisíce aut," uvedl mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík.

V Jihomoravském kraji se to týká především Brna. To v současnosti zkoumá, zda se mu zavedení zón vyplatí. „Jako součást projektu Civitas 2move2 necháváme zpracovat projekt, který nízkoemisní zóně ve městě navrhne," informoval vedoucí dopravního odboru brněnského magistrátu Vladimír Bielko.

Upozornil přitom, že Brňané si na případné nízkoemisní zóny počkají. „Zatím pracujeme na analýze stavu ovzduší ve městě a mapě znečištění. Také musíme vytvořit pravidla pro výjimky. A určit, kdo vydá plakety označující emise aut. Vše nakonec musí schvalovat brněnské zastupitelstvo. To vše může trvat tak čtyři roky," upozornil Bielko. Dodal, že se neodváží ani tipovat, kterých částí města se může nové nařízení týkat.

Auta do šrotu

Mezi Brňany jsou jak příznivci, tak odpůrci nového plánu. „Zavedení zón, kam mohou jenom ekologicky šetrná auta, určitě uvítám. Na některých místech Brna je občas opravdu špatný vzduch. Třeba na Úvoze, nebo na Zvonařce," řekl například  Miroslav Svoboda.

Naopak Pavel Kroupa je odpůrce nařízení. „Mám Felicii, která sotva dosáhne na vyšší emisní kategorii. Když mi s ní zakáží jezdit v určitých částech města, můžu ji dát tak leda do šrotu. Půl milionu na nové auto skutečně se svým platem dohromady v dohledné době nedám," rozčílil se Kroupa.

Ani politici, kteří mají při zavádění zón poslední slovo, nejsou jednotní. „Jako náměstek zodpovědný za tuto oblast jsem proti novince. Je to pouze trestání lidí za to, že nemají na nové auto. Navíc to s sebou přinese další administrativu. A tím tedy výdaje. Celkově předpokládám víc škody než užitku," upozornil první náměstek primátora Robert Kotzian.

Naopak pro zavedení zón je brněnský šéf opoziční Strany zelených  Martin Ander. „Na nutnost zavedení zón pravidelně upozorňuji na zastupitelstvu. Návrh samozřejmě musí být pečlivě odborně připravený, ale zcela jej odmítat je zpátečnické. Zóny fungují třeba v našem partnerském Stuttgartu," zdůraznil Ander.

Slova náměstka o trestání chudých řidičů odmítl. „Většina osobních aut by limity splňovala. Vyhláška má řešit především problém se starými nákladními automobily či autobusy. Navíc je ochrana lidského zdraví důležitější hodnota, než něčí právo jezdit starým autem," myslí si Ander.

Smog podle odborníků především oslabuje imunitu a může způsobit i chronické onemocnění dýchacích cest. „Nejvíce ohrožuje děti, staré lidi, těhotné ženy a nemocné," upozornil praktický lékař Tomáš Klobas.

Jistí se zavedením zón si nejsou ani v Boskovicích. „Už jsme o tom debatovali, ale zatím pouze v nezávazné rovině. Momentálně nedokáži říct, zda je zavedeme, či ne," uvedl starosta Boskovic Jaroslav Dohnálek.

V Břeclavi se obávají zavádět nízkoemisní zóny, dokud město nedostane obchvat. „Momentálně nemáme alternativu, kudy bychom auta, která by nesměla do centra, pouštěli. A dokud se to nezmění, nemůžeme zóny zavést," zdůraznil břeclavský místostarosta Luboš Krátký.

Vyškovská radnice v současnosti nepovažuje opatření za nutné. Ale do budoucna se jej nevzdává. „Možná v příštích letech k zavedení zón přistoupíme. Ale to je otázka dalšího vývoje intenzity dopravy a kvality ovzduší ve městě," podotkl vedoucí vyškovského odboru dopravy Petr Buchta.

Blansko možnost přímo odmítá. „Shodli jsme se na tom, že je to nevyzkoušená varianta. Navíc se zplodinami velký problém nemáme," vysvětlil tajemník městského úřadu Josef Kupčík.

Podobně nevnímá velkou dopravní zátěž místostarosta Hodonína Ladislav Ambrozek. „Zatížené jsou státní silnice nezasahující do centra. Ulehčuje nám obchvat. Zóny zřejmě nevyužijeme," řekl Ambrozek

Vedení Znojma pak možnost ulehčit od zplodin nechává chladným „Vedení radnice se zavedením nízkoemisních zón ještě nezabývalo, zatím tedy nemůžeme říct nic konkrétního," konstatovala mluvčí města Zuzana Pastrňáková.

nízkoemisní zóny

Brno – zadalo studii zavedení
Blansko – nechtějí
Boskovice – uvažují o nich
Břeclav – bez obchvatu nechtějí
Hodonín – nepotřebují
Vyškov – nepotřebují
Znojmo – nejednali

Autor: Petr Jeřábek, Redakce

ANKETA

Jste pro zákaz aut v centrech měst kvůli emisním limitům?

Ano

44 %

Ne

56 %

Hlasovalo: 63     Anketa byla ukončena

18.2.2013 VSTUP DO DISKUSE 22
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Mikuláš rozdával dobroty odvážným dětem na náměstí Svobody

Brno – Děti v centru Brna po roce opět přivítaly Mikuláše spolu s jejich pomocníky anděly a čerty, kteří dorazili na náměstí Svobody v pondělí krátce po setmění. „Akce začala na Zelném trhu, kde byl velký sraz Mikulášů. Odtud se spolu vydali na náměstí Svobody, kde farář Tomáš Koumal dětem vysvětlil třeba to, proč si svatého Mikuláše připomínáme," řekla mluvčí brněnského turistického informačního centra Gabriela Peringerová.

Na Orlí v nákupní galerii vyrostl Strom splněných přání

Brno – Malá Rozálie z Domova svaté Markéty pro matky a děti v tísni si přeje letos k Vánocům mluvícího medvídka. Splnit přání jí a dalším třiašedesáti dětem z tohoto domova mohou zájemci prostřednictvím Stromu splněných přání v Obchodní Galerii Orlí. „Lidé, kteří přicházejí do galerie, mohou přáníčko ze stromu vzít a zakoupit na jeho základě dárky dětem z rodin, které si je nemohou dovolit. Dárky pak přinesou zpět pod stromeček," uvedla vedoucí domova Monika Žewucká.

Sjezdovka u přehrady: pozemek stále chybí

Brno - Lyžařská sjezdovka snadno dostupná z Brna a sportovní vyžití pro děti a mládež versus snaha zachovat lesní porost v už tak přetížené rekreační oblasti v době boje se suchem. Podnikatel Pavel Trčala plánující vybudovat lyžařský areál na kopci Chochola nad Roklí u Brněnské přehrady a majitel pozemku Lesy České republiky ani více než rok od představení záměru nenašli společnou řeč. Brňané se tak sjezdovky u přehrady zatím nedočkají. Trčala se snaží získat podporu Brna i kraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies