VYBERTE SI REGION

Zoo chtěli před osmdesáti lety. Do koutku lákali na lvici Mínu

Brno – Na lední medvědy nebo tygra sumaterského láká brněnská zoologická zahrada. Nejprve ale lidé chodili do zookoutku v Tyršově sadu v Kounicově ulici. V roce 1937 ho otevřel Spolek pro zřízení zoo, od jehož založení v tomto týdnu uplynulo osmdesát let.

29.11.2015
SDÍLEJ:

Zookoutek v Tyršových sadech otevřel v roce 1937 Spolek pro zřízení zoo.Foto: archiv Zoo Brno

Tvůrci chtěli projektem Brňany přesvědčit, že tak velké město potřebuje pořádnou zahradu. „Zookoutek sloužil i jako opatrovna pro zraněná zvířata," řekl šéfredaktor časopisu Zooreport Eduard Stuchlík.

První zvířata, například daňky, bažanty a srnky, darovali lidé. Hlavním lákadlem se ale stala až opice Fricko. „Zookoutek však potkaly i nešťastné události. Amazonského papouška napadl drobný parazit. Protože neměli znalce, léčby se ujal ředitel. Použil postřik proti hmyzu a papoušek uhynul," popsal Stuchlík.

Původní projekt fungoval díky darům a dobrovolné práci členů spolku. Vstupné lidé nejprve neplatili, později stálo jednu korunu, ale bylo možné přispět i větší částkou.

Proti zookoutku od prvních dní vystupovali členové brněnského Spolku na ochranu zvířat. Tvrdili, že zvířata v Tyršově sadu zbytečně trpí hladem. „Byli ale prostě zaujatí proti chovu v zajetí," poznamenal odborník.

Z pražské zoo poté přivezli lvici Mínu, která strávila asi dva měsíce v bedně, než pro ni zřídili klec. I ta ale byla velmi malá. „Kauza zesílila tlak na uzavření, ale nebyla rozhodující. Bez lvice by však zookoutek nejspíš přežil déle," vyjádřil názor Stuchlík. V roce 1941 pak koutek z rozhodnutí protektorátních úřadů zrušili.

Novou zoologickou zahradu na Mniší hoře lidé poprvé navštívili v srpnu 1953. „V den otevření chyběly pokladny a vstupné se vybíralo do klobouku," uvedl bývalý mluvčí zahrady Petr Urbánek.

VERONIKA PAPOUŠKOVÁ

Autor: Redakce

29.11.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Nemocní z léčebny se přestěhují do Úrazové nemocnice. V březnu

Brno – Pětadvacet lidí z Léčebny dlouhodobě nemocných na Červeném kopci přesídlí vedení města do Úrazové nemocnice v Brně. Současné budovy totiž podle náměstka primátora Petra Hladíka nevyhovují dnešním potřebám. „Pacienti si zaslouží prostředí, které odpovídá jednadvacátému století," vysvětlil.

Ideální teplota pro výrobu čokolády? Patnáct až dvacet stupňů

Kuřim /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Žena v bílém oblečení s čepicí na hlavě obsluhuje stroj, ve kterém se čokoláda nahřívá, aby se z pevných kuliček stala tekutina pro nalévání do forem. K přístroji si musí vylézt na štafle, odkud kousky belgické čokolády sype dovnitř. Hmota se musí neustále míchat. Další zaměstnankyně obsluhuje stroj s mnoha tryskami, ze kterých neustále v intervalech asi třiceti sekund vytéká čokoláda. Umisťuje pod ně formy a poté dává na váhu. Ve formě je podle velikosti vždy několik stejných tvarů. Třeba stromky se vyrábí po dvou, zato malá autíčka po patnácti. Výrobě čokolád ve firmě Fikar se věnuje další díl seriálu Rovnosti nazvaného Za zavřenými dveřmi.

AKTUALIZOVÁNO

Doprava na Zvonařce zkolabovala. Autobusy se opožďovaly i o hodinu

Brno – I desítky minut v kolonách. S takovým zdržením museli počítat řidiči, kteří ve středu odpoledne projížděli ulicemi Zvonařka a Plotní. Kvůli vážné dopravní nehodě a jejímu následnému vyšetřování doprava v ulicích zkolabovala. Auta, autobusy i tramvaje linky 12 uvízly v kolonách. Situace se zlepšila až před půl sedmou hodinou večer.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies