VYBERTE SI REGION

Zouhar: Na krajské silnice musí přispět i ministerstvo

Jižní Morava /ROZHOVOR/ - Šéf jihomoravských silničářů Jan Zouhar má rád zasněženou zimu. Zároveň ale upozorňuje na škody, které po sobě zanechává, a na nedostatek peněz na opravy.

3.4.2011
SDÍLEJ:

Šéf jihomoravských silničářů Jan Zouhar.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Letošní zima opět dala zabrat jihomoravským silnicím. Nechala po sobě tisícovky výtluků a desítky kilometrů totálně zničených silnic. Silničáři kvůli tomu potřebují tři sta milionů korun, mají ale sotva polovinu. Ještě horší je bilance celkového stavu silniční sítě v kraji. Opravu potřebují dva tisíce z celkových čtyř tisíc kilometrů. Šest miliard, které by všechno vyřešily, ale ve státní kase chybí. Stejně jako v krajské. „Nemáme ani zlomek potřebných peněz. Je to smutné povídání,“ říká ředitel Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje Jan Zouhar.

Zima už definitivně skončila. Můžete ji z pohledu náročnosti údržby srovnat s tou minulou?
Zatím máme jen odhady, březen není spočítaný. Nicméně pokud porovnáme celou zimu a počítáme s tím, že v dubnu nepřijde nic mimořádného, je letošek díky mírnějšímu únoru a březnu pro nás lepší. Celkové náklady na zimní údržbu odhadujeme na 227 milionů korun. Oproti loňsku jsme ušetřili sedmadvacet milionů korun.

Na kolik vás přijde posypový materiál?
Z chemických materiálů používáme téměř výhradně sůl. Tuna i s uskladněním stojí 2200 korun. Letos jsme spotřebovali necelých šestnáct tun soli, loni devatenáct. Z inertních materiálů na silnice s menším významem používáme především písky. Tuna stojí asi čtyři sta korun, přičemž letos jsme jich spotřebovali třiatřicet.

Kde bývají na jižní Moravě v zimě největší problémy?
Na jihu kraje je logicky tepleji a problémy tam nejsou tak často. Když se ovšem občas situace obrátí a nepříznivé počasí naopak přijde od jihu, je to horší než na Vysočině. Tam jsou totiž lidé na sníh zvyklí. Nejnáročnější je zajištění velkých přechodů teplot a náledí. To je pro řidiče nejnebezpečnější. Sníh je na rozdíl od ledu vidět a problémy přináší, jen když zároveň fouká vítr a tvoří se závěje.

Kolik do boje se sněhem a ledem vyráží techniky?
Udržovanou síť máme rozdělenou do 105 okruhů. Na každý okruh máme jeden sypač a v záloze několik rezervních. Pětašedesát okruhů zajišťujeme našimi stroji, čtyřicet máme nasmlouváno s dodavateli. Pro kraj máme také navíc šest sněhových fréz.

Setkáváte se často s kritikou či nadávkami od nespokojených řidičů? Nebo naopak s pochvalou?
Stížností máme spoustu, ale spíše kvůli stavu silnic než sněhu. Nejen od řidičů, ale i od představitelů obcí, kteří samozřejmě chtějí, aby silnice v okolí byly v pořádku. Stížnosti v zimě padají především na hlavy dispečerů. Při kalamitě je stížností a dotazů opravdu hodně. Naštěstí ovšem převládají lidé, kteří situaci chápou a snaží se získat podrobnější informace. K tomu pomáhá i informační systém o stavu silnic na našich internetových stránkách. Samozřejmě jsou i lidé, kteří nám volají a stěžují si prakticky každý den.

Co bude s ušetřenými sedmadvaceti miliony za zimní údržbu? Využijete je jinde?
Ano. Využijeme je na opravy silnic po zimě. Radě Jihomoravského kraje jsme předložili plán údržby na letošní rok, v němž je i díky této úspoře vyčleněno na souvislé opravy osmdesát milionů korun. Je to celkem čtyřiatřicet kilometrů silnic, což bohužel ani zdaleka nepokrývá celkovou potřebu oprav.

Ta je jaká?
Stav silnic druhých a třetích tříd, které spravujeme, je takový, že opravu potřebují dva tisíce kilometrů. Tedy polovina všech silnic v naší správě.

Jaký máte vy osobně vztah ke sněhu? Dokážete si užívat krásu zimní krajiny?
Když napadne sníh i v našem kraji, je to to nejkrásnější, co může být. Zima bez sněhu mě osobně nebaví, je to nuda. Rád třeba vyrážím na běžky. Nejhezčí by ovšem bylo, kdybychom mohli zimu naplánovat tak od prosince do půlky února. Po zbytek roku ji nechali jen horským střediskům.

Je vůbec reálné doufat, že se opravených silnic dočkáme?
Ano, ovšem za předpokladu, že budou pokračovat programy podporované dotacemi z evropských fondů. Například letos v dubnu začneme za evropské peníze opravovat šestnáct úseků čtyřiapadesáti kilometrů silnic. To přijde asi na 600 milionů korun. Z vlastního rozpočtu opravit všechny silnice nemůžeme. Tedy alespoň dokud stát nezmění přerozdělování peněz krajům a neotevře se tím možnost dostávat více peněz z krajské kasy.

Kolik potřebujete?
Pro nejbližší dobu by stačilo, aby rozpočet umožnil prostou amortizaci silnic. To by stálo tři sta až pět set milionů korun ročně. Jenže žijeme v realitě roku 2011 a ani pro příští rok nemáme v tomto ohledu pozitivní signály. Jsme schopni zajistit jen prosté záplatování silnic a nejzákladnější údržbu.

Není pro stát lepší zaplatit najednou souvislé opravy silnic? Vždyť například výtluky vznikají právě tím, že se voda dostane do už poškozeného místa, a když zmrzne, tak jej dále rozšiřuje a silnici ničí víc a víc.
Ano. Lokální výspravy skutečně stav silnic nezlepší. Zalepený výtluk je jen další nerovnost na silnici. Výrazně pomohou jen souvislé opravy. Loni nám ministerstvo dopravy přispělo dvaašedesáti miliony, letos ovšem vzkázalo, že na žádost krajů o peníze reagovat nebude. Já i mí kolegové ze silničních správ v ostatních krajích jsme přesvědčení, že má ministerstvo své stanovisko přehodnotit. Na opravu kilometru silnice potřebujeme tři miliony a my můžeme dát jen sto tisíc. To je obrovský rozdíl.

Jaký máte pro letošní rok rozpočet?
Rozpočet kraje nám pro letošek na veškeré opravy a údržbu silnic druhých a třetích tříd určil 710 milionů korun. V porovnání s minulými roky je to méně. Například v roce 2008 jsme měli o 120 milionů více. Od roku 2009 výrazně pociťujeme dopad hospodářské krize. V krajském rozpočtu prostě nejsou peníze. Z těch, které dostáváme, dáváme navíc dvaadevadesát milionů na splácení úvěru na rekonstrukce silnic z roku 2005. Zbývá tedy jen 620 milionů. Propad máme i v penězích na silnice prvních tříd, jejichž údržbu zajišťujeme pro stát. Letos jsme na ně dostali třiaosmdesát milionů oproti sto padesáti milionům z loňska. S bídou tak zvládneme základní údržbu.

Vaše činnost je asi nejvíce vidět při zimní údržbě. Čím se zabýváte mimo zimu?
Nejdříve je to logicky úklid silnic po zimě. Na něm spolupracujeme i s městy. Nejzásadnější pak je už zmíněná údržba silnic a oprava poruch, které mohou ohrozit bezpečný provoz. Důležitá je také údržba značení. Především výstražné značky v žádném případě na silnicích nesmějí chybět. Od dubna udržujeme stromy a keře podél silnic. Opravujeme také mosty a svodidla.

Kdo má za úkol v létě či na podzim uklízet hlínu, která odpadává ze zemědělských traktorů a zasypává silnice?
Ze zákona je povinen to uklidit ten, kdo silnici znečistil. Nebo alespoň ji zřetelně označit. Ovšem podobnou povinnost máme i my jako správci. Náklady potom můžeme vymáhat po znečišťovateli. Máme silniční inspektory, kteří se podobné problémy snaží podchytit. Pokud na jejich upozornění viník silnici neuklidí, uděláme to my na jeho náklady. V řadě případů ovšem lze viníka určit jen těžko a my uklízíme na úkor běžné údržby.

Jak často se to děje? Stojí to hodně peněz?
Není to nijak dramatické. Větší problémy než traktory způsobí živelná katastrofa, povodeň či průtrž mračen, kdy se vše z polí splaví do příkopů u silnic či je úplně zaplaví. Pak nastanou problémy jako loni na Slavkovsku. Viníka živelné události samozřejmě zjistit nelze, a navíc na odstranění takových škod je potřeba více peněz. Za loňský rok jsme žádali ministerstvo dopravy o tři miliony korun, což je čtvrtina částky, kterou jsme na odstranění následků povodní zaplatili. V roce 2009 nám ministerstvo dalo také čtvrtinu, tedy deset milionů. Zbytek platíme ze svého rozpočtu.

Na jaře také kácíte stromy podél silnic a stáváte se terčem kritiky ekologů. Kolik stromů jste pokáceli letos a jak jste je vybírali?
Zásadně se omezujeme jen na kácení suchých a přestárlých stromů. Po zkušenostech z minulých let každé kácení předem projednáme na všech úředních úrovních a ve sporných případech žádáme o stanovisko i Českou inspekci životního prostředí. Jsme pod soustavným dohledem a spolupracujeme i s ekologickou organizací Arnika, která se ochraně stromů věnuje. Za tuto zimu jsme vykáceli přibližně patnáct set stromů podél celé silniční sítě na jižní Moravě. Dva tisíce stromů jsme zato vysázeli.

Jak vnímáte neexistenci velkých páteřních silnic v kraji jako R43, R55 či R52? Ubylo by vám starostí s méně významnými silnicemi?
To, že hlavní tahy doposud nestojí, má samozřejmě vliv na provoz všude jinde. Například silnici I/43 musíme stále nazývat silnicí smrti i přes veškerá bezpečnostní opatření, která se tam v minulých letech postavila. Silnice je pro tak velký provoz nevhodná a nebezpečná už tím, kudy vede. Postavení R43 má mimořádný význam pro celý region. Stejně tak se neobejdeme bez R55 a R52. Silnice v okolí jejich trasy jsou už nyní doslova ucpané tranzitní dopravou.

Jak vnímáte plány kraje zpoplatnit některé z úseků silnic druhých a třetích tříd?
Je to správná myšlenka. Zpoplatnění je správné v tom, že dokáže z menších silnic dostat kamiony a tranzitní dopravu na dostatečně kapacitní dálnice. Když kraj například navrhne zpoplatnit silnici z Hustopečí do Břeclavi, nebudou tam zajíždět kamiony tak jako teď. Raději pojedou po pohodlnější dálnici. Zaplatí ovšem státu, ne nám. Na zpoplatnění tedy kraje nezbohatnou.

Autor: Petr Jeřábek

3.4.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Betlémské světlo dorazilo do Brna. V neděli si pro něj lidé přijdou na Petrov

Brno – Jihomoravští skauti dovezli v sobotu večer do Brna Betlémské světlo. Do Evropy jej od osmdesátých let vozí letadlem z izraelského města.

Perníkový betlém? Snad nám ho děti na mši nesní, doufá žena organizující pečení

Vranovice – Zvedne vyzvánějící mobil a říká: „Pečení betlému? Není problém." Pětadvacetiletá Magdalena Vybíralová ve Vranovicích na Brněnskem organizuje vznik betlému, jenž bude celý z perníku.  

Vánoční dárky od obce? Obyvatelé dostanou kalendáře, plavenky nebo besídky

Nová Ves - Kromě Ježíška myslí na obyvatele obcí na Brněnsku také představitelé některých tamních radnic. Většinou lidé dostanou drobnosti vztahující se k obci a jejímu životu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies