VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zvěř ničí úrodu. Zemědělci přicházejí o miliony

Jižní Morava - Kvůli přemnoženým srnkám, divokým prasatům a bažantům ztrácejí pěstitelé na jižní Moravě výsledky své několikatýdenní práce.

9.8.2009 4
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Zdeněk Skalička

Zničená úroda a milionové škody způsobené zvěří, to je zlo, které jihomoravské zemědělce trápí každý rok. Kvůli přemnoženým srnkám, divokým prasatům a bažantům přicházejí i letos o výsledek několikatýdenních prací.

Se zvěří, která se na jeho pozemek chodí doslova napást, bojuje i Petr Kříž v Tvarožné na Brněnsku. „Srnky mi sem přichází i za bílého dne a užírají saláty. Už jsem kolem pozemku dával plot a nastavil i plašiče. Nic nepomáhá. Už si nevím rady,“ říká zoufale Kříž. Letos ho zvěř připravila o několik tisíc korun.

Zemědělec, který saláty, vypěstované na dvouhektarovém pozemku, dodává do brněnských hotelů, podle vlastních slov už pro ochranu úrody před srnkami vyzkoušel všechno. „Metrové pletivo srnčí hravě přeskočí a elektronické plašiče, které zvěř odhánějí pípáním, fungovaly dva dny. Pak si zvěř zvykla,“ postěžoval si Kříž.

S místními myslivci podle něj není žádná domluva. „Nechtějí se podílet ani na nějakém řešení, ani úhradě škody,“ dodal pěstitel, podle kterého nezbývá než škodící zvířata střílet.

Myslivecké sdružení v Tvarožné se však brání. „Podle zákona za škody na zemědělských pozemcích myslivci neodpovídají. Když není oplocený, taky se o něj nestaráme, protože se tam pěstuje zelenina,“ ohradil se člen místního spolku Miroslav Duda. Kříži vyčítá nedostatečnou snahu zvěř zastavit. „Má příliš nízký plůtek. Srny můžeme střílet až od září, ale nevidím v tom smysl,“ dodal myslivec.

Podle něj hlávka salátu, která je pro zvěř velmi přitažlivá, přiláká další, a odstřel současných kusů tak postrádá smysl. Škodám se podle jeho slov dá předejít jedině plotem. „Pokud pozemek dostatečně neohradí, nepůjde to nijak vyřešit,“ řekl Duda.

Podpořil ho i člen Českomoravské myslivecké jednoty Josef Hromas. „Pokud srny plot přeskočily, museli ho pěstitelé špatně postavit. Odstřel je těžká věc. Sdružení má plán chovu a lovu a musí se podle něj řídit. Honit jen tak zvěř nemůžou,“ vysvětlil Hromas.

Vyšší oplocení, které by Petru Křížovi uchránilo živobytí, však není zdaleka jednoduché zařídit. „Dvoumetrový plot už je stavba, na kterou musím mít povolení. Což vůbec není snadné získat,“ oponuje pěstitel. Další problém vidí v podmínkách, které vyžaduje pěstování salátu. „Nemůžete ho pěstovat stále na stejném místě. Jenže pevný plot nepřesunete,“ dodal Kříž. Řešení situace je tak pro něj zatím v nedohlednu, stejně jako výdělek. „Z hotelů mi volají, kdy dodám další salát. Ten je teď z velké části okousaný a prodávat ho nemůžu,“ mrzí Kříže.

Není sám. Podobné potíže mají i jeho kolegové po celé jižní Moravě. V řádech milionů korun odhadují škody například zemědělci na Blanensku. „Vzhledem k délce pozemků a přilehlým lesům je nemožné zabránit, aby zvěř na pole nechodila. Srnčí je na mnoha místech přemnožené a způsobuje značné škody,“ uvedla Marcela Pokorná z blanenské agrární komory.

Jednoduché to nemají ani zemědělci z Vyškovska. Místním pěstitelům největší potíže dělají divoká prasata. „Máme rozryté louky tak, že traktoristé odmítají orat. Už nepěstujeme brambory, které jsou pro zvěř lákavé, ale obilí. I tak máme letos úrodu třetinovou,“ řekl ředitel Zemědělského družstva Vyškov Ladislav Ševčík.

Podle vyjádření Luďka Králíčka z Českomoravské myslivecké jednoty mohou za současný stav hlavně sami pěstitelé. „Vytvářejí pro zvěř nejlepší podmínky a ta se pak také více množí. Pěstují na příliš velkých pozemcích a poskytují zvěři úkryt a potravu,“ oponoval Králíček. Situace by se podle něj vyřešila rozčleněním pozemků. „Nechceme omezit velikost lánů. Ale šířka jedné plodiny by neměla přesáhnout sto metrů. Pak není problém zvěř případně odchytit,“ vysvětlil odborník.

Autor: Marija Nobilisová

9.8.2009 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
1

Řezal se v obličeji a hrozil, že skočí z okna. Sebevraha zachránil vyjednavač

Počítačový scan mozku zasaženého Alzheimerovou chorobou. Ilustrační foto.

Alzheimera odhalí pětiminutový test. Pilotní projekt má dřív zachytit nemoc

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Brno /ANKETA/ - Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

AKTUALIZOVÁNO

Kometa mlčela i po mstě Pöpperleho, na Spartě padla 0:4

Praha, Brno – První díl trilogie se soupeři ze špičky extraligové tabulky hokejistům Komety nevyšel. Na ledě pražské Sparty v nedělním 48. extraligovém kole prohráli 0:4 a nenavázali na páteční domácí výhru proti Pardubicím.

Špílmachr Zavadil se vrátil do Teplic, kde se před rokem vážně zranil

Teplice - První zápas ligového jara v Teplicích byl pikantní pro brněnského kapitána Pavla Zavadila. Osmatřicetiletý fotbalista se vrátil do základní sestavy právě v místech, kde se jeho kariéra před necelým rokem málem zastavila nadobro. Zavadil v sobotu výrazně pomohl Zbrojovce k cenné remíze 1:1 a končit ani zdaleka nechce.

Kordis chystá elektronické jízdné pro celou jižní Moravu. Nejdřív už příští rok

Jižní Morava – Skoro čtyřiadvacet tisíc cestujících v brněnské hromadné dopravě už prostřednictvím platebních karet používá elektronické předplatní jízdenky, takzvané šalinkarty. Koordinátor jihomoravské dopravy Kordis usiluje o to, aby si elektronické jízdenky mohli pořizovat lidé v celém kraji. Nejdřív to ale bude až v příštím roce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies