Dům navrhl architekt František Kerhart pro rodinu Jana Košťála, přičemž se stavělo v letech 1933 a 1934. Nic však netrvá věčně, dům a zahrada byly před rekonstrukcí ve velmi špatném stavu.

Zahrada poskytuje spoustu zeleně.
Nulový dům měl propojit technologie a přírodní prvky. Dopadlo to skvostně

„Při návrhu jsme se snažili o co nejcitlivější přístup, respektování návrhu Františka Kerharta a myšlenek funkcionalismu,“ uvedla dvojice architektů Magdalena Rochová a Radek Jaroušek z kanceláře JRA Jaroušek Rochová architekti.

Při navrhování rekonstrukce měla dvojice tři hlavní záměry - propojit dům se zahradou, výrazně neměnit hmotu domu ani fasády a zachovat při výměně oken jejich subtilnost.

„Při studiu v archivech jsme našli více verzí původních plánů, díky kterým jsme si byli jisti našimi úpravami. Východní rozlehlá zahrada s terasami nebyla v kontaktu s obytnou částí, nově jsme ji tedy propojili se zahradou velkým oknem,“ doplnili.

Kuchyně má vše, co běžný strávník a kuchař potřebuje.
Extrémně úzký byt je loftem i chatou. Nechybí ani husitský duch

Architekti zároveň upravili jižní část zahrady a propojili s domem, čímž vzniklo polozapuštěné patio s vodním prvkem a schodištěm do východní části zahrady.

„Navrhli jsme drobnou úpravu hmoty domu ve velikosti střešní části původní prádelny se sluneční terasou. Prádelnu jsme mírně rozšířili, tím mohla vzniknout ložnice s výhledy na Prahu,“ konstatovala Magdalena Rochová. Radek Jaroušek k tomu doplnil, že původní stav dispozic byl v některých částech interiéru poznamenán zásahy a rozdělováním na více bytů.

„Dispozice jsme vyčistili, strukturu využití pater a pozice schodiště jsme zachovali. Díky konstrukčnímu systému domu jsme hlavní obytné patro jako celek propojili. V interiéru jsme chtěli materiálově zachovat čistotu, jednoduchost a funkcionalistický duch domu,“ doplnil.