Nejen proto, že šlo o katastrofu obrovitou, která dostala přezdívku „Kyanidový Černobyl“. Ale i proto, že kyanidem znečištěná voda zabíjela život v říčních vodách i v Maďarsku, kde se řeka Someš vlévá do Tisy a Tisa do Dunaje. Společnosti těžící zlato nakonec pod tlakem soudu a hrozících pokut zkrachovaly.

Katastrofa se nejen dostala na desku skupiny Rammstein, ale především se hluboce vryla do podvědomí Rumunů. A vedla spolu s jinými důvody o několik let později k pádu celé jedné zkorumpované politické garnitury.Kyanidové vyvraždění života v Bečvě je naší obdobou katastrofy v Baia Mare. Není to lokální záležitost, jak by se mohlo zdát. A to přesto, že se z toho nestala mezinárodní kauza, protože než znečištěná voda Moravou přitekla do Slovenska a Rakouska, zředila se natolik, že už život v řece plošně nelikvidovala.

Vyvraždění Bečvy kyanidem je totiž čím dál větší kauzou pro celou Českou republiku. Od počátku podivný přístup ministra životního prostředí Richarda Brabce z hnutí ANO, který nepokládal za nutné a vhodné se na místě tak obrovské katastrofy ani objevit, nulové výsledky dvou měsíců vyšetřování, zamlčování informací, to vše vytváří velké podezření, že se tady nehraje fér. Zvláště, když největší chemička na březích Bečvy DEZA měla v minulosti problémy s únikem kyanidu. Presumpce neviny platí i u ekologických katastrof, takže nikdo neukazuje na chemičku DEZA prstem. Ale je tu prostě problém, že chemička je jednou z klíčových továren koncernu Agrofert ze svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše.

I v tomto případě znovu vyplouvá na povrch obří střet zájmů, v kterém se Babiš, nejen podle zjištění Evropské komise, ale i na základě prostého rozumu, nadále nachází. Pro nulový pokrok při vyšetřování vyvraždění života v Bečvě jsou proto jen dvě vysvětlení. Buď je to zločinný záměr, který kryje Babišovu DEZU, nebo je to naprostá neschopnost. Obojí je katastrofální vizitkou vlády v čele s Babišovým ANO.