Kravaťák s batůžkářem už zmizeli

Přiznám se, že mě tento komentář napadl, když jsem šel po nábřeží Vltavy a spatřil mladého muže s diplomatickým kufříkem. Tedy s něčím, co téměř odvál čas a co potkáte možná v politice. I já jsem měl kdysi takový. Byl pro mě symbolem úspěšného manažera neboli kravaťáka. Pojem „kravaťák“… Ověřoval jsem si to se šestnáctiletou módní influencerkou a studentkou Denisou Radovou a ta vůbec netuší, o čem je řeč. Předpokládám, že většina čtenářů Deníku vědět bude a možná dokonce ten termín ještě používá. Významově nicméně začíná být trochu mimo. Kravata jako znak manažerů, byznysmenů, podnikatelů a vůbec všech mužů živících se hlavou je nenávratně pryč. Kravatu dennodenně nosí z této skupiny málokdo.

Outdoor v byznysu

Na lepších akcích mají povinně obleky a kravaty paradoxně spíše lidé služebných profesí. Číšníci a lidé z ochranky. Jasně, ve vysoké politice a na oficiálních příležitostech se na to stále hraje. Pokud jste byli nedávno na nějaké svatbě, možná mi dáte za pravdu, že kravata zůstává symbolem spíše pro starší generaci. V běžném životě ale rychle mizí. A možná jednou zmizí v propadlišti módních dějin, stejně jako kdysi masově rozšířené klobouky.

Stejně jako kravaťák přestávají mít význam další termíny odvozené od pravidel profesního odívání modré a bílé límečky. Už se tolik nepoužívají, ale v personalistice tyto termíny přesto stále žijí, i když už významově nesedí. Původně bílé límečky (manažeři, vedoucí aj.) dnes nosí kdeco, a modré límečky (dělnické a manuální profese) už také mají montérky a uniformy všech barev, často dokonce bílé kombinézy.

Na druhou stranu vznikají i termíny nové. Třeba termín zlatý límeček znamená dobře placeného obtížně nahraditelného odborníka, který je vyvažován zlatem.

Státní zavírání obchodů je třeba ukončit

A co takhle význam slova batůžkář? Tedy označení toho, kdo cestuje skromně a nejzákladnější potřeby si nosí s sebou v batohu, dnes už taky moc nesedí. Batoh nebo batůžek jsou dnes globálním standardem, a myslím, že v byznysu vytlačil právě ty zmíněné diplomatické kufříky a různé kožené tašky.

„Je to škoda,“ povzdechne si podnikatel a mecenáš Martin Vohánka, „byznys nám zoutdorovatěl,“ říká s narážkou na sportovní neboli outdoorové oblečení, které se dnes nosí téměř kamkoli. V obchodním jednání jde o důležité signály pro obě strany. Oděvem podle Martina komunikujeme naše postavení a aspirace k tomu, čeho chceme dosáhnout. Souhlasím s Martinem, že při některých příležitostech bychom mohli prokazovat větší úctu události i sami sobě.

Zdroj: DeníkV rozvolnění ale vidím i určitou výhodu. Šaty sice dělají člověka, ale také vytvářely stereotypy. Rodiče dříve říkali: „Dcera si našla kravaťáka.“ Nebo: „Našla si nějakého batůžkáře.“ Ať už preferovali kohokoli, byl v tom určitý předsudek a stigmatizace. A všimli jste si, že ženská verze termínu neexistovala? Dnes je k rozpoznání člověka třeba více zkoumat, co je uvnitř. Podle jeho oděvu to nepoznáme.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.