Podzim bude v ekonomice divoký

Vážení čtenáři, užívejte si poslední vzpomínky na prázdninové dny, protože zatím je ještě „skvělá pohoda“. Na finančním trhu platí: Většinou se vše začíná komplikovat tak v polovině září. Náhoda? Ani ne. Spíš obyčejný lidský cyklus. Manažeři se s koncem srpna vracejí z dovolených a s novým elánem začínají „řešit“ problémy. Začnou jim věnovat pozornost. A začne se o nich mluvit. Nebo z druhého konce vnímáno: Prostě končí okurková sezóna.

A letos to bude ostřejší rozjezd. Už nyní jsou na finančním trhu vidět neklamné známky. Jedna z nich je fakt, že v eurozóně meziroční inflace v srpnu zrychlila podle předběžného odhadu svůj růst na 9,1 %. A opět to bylo více, než se čekalo. Čekala se totiž inflace „jen“ na 9,0 %. Eurozóna je o dost posunutá proti české ekonomice dozadu.

Premiér Fiala by se měl pokusit smířit Ukrajinu s Ruskem

Jinými slovy, v Česku už je inflace patrně blízko svému vrcholu, ale v eurozóně se to povleče ještě dost dlouho, než dojde k obratu. (A následně pak jak v Česku, tak v eurozóně sice inflace klesne, ale rozhodně zůstane mnohem výš, než jsme z předešlých let byli zvyklí; prostě bude zvýšená dlouhodobě.)

Ale to už trochu předbíháme; zpět k aktuální situaci v eurozóně. To, že je inflace opět vyšší, než se čekalo, znamená, že na síle naberou hlasy jak z nitra Evropské centrální banky, tak zvnějšku, že v září by ECB měla zvýšit své signální úrokové sazby o 50-75 bazických bodů, neboli o tři čtvrtiny procentního bodu. (Ano, i v tom je eurozóna proti Česku posunutá, u nás již jsou nejspíš úrokové sazby na vrcholu.)

Tak – a pokud vyjdeme ze „standardních“ zvyklostí popisovaných v ekonomických učebnicích, mělo by takto razantní zvyšování úrokových sazeb v eurozóně znamenat podporu eura, které by mělo být lépe úročené. A mělo by značit konjunkturu, tedy přehřívání ekonomiky, tedy mělo by se dařit akciím. Jistě všichni cítíme, že to zní dosti směšně. Samozřejmě to by byl zcela nesmyslný a otrocký výklad. Realita je přesně opačná.

Dost bylo práva

Zdroj: Deník

Zvýšení úrokových sazeb v eurozóně na euro žádný dojem nedělá, protože úrokový náskok dolaru je už příliš vysoký a jen kvůli (pořád příliš nízkému) úroku vážně žádný blázen do eura investovat nebude. Naopak zvyšování úrokových sazeb v eurozóně značně komplikuje život předluženým jihoevropským zemím, které jsou tím blíž dluhové krizi – a to už je dost dobrý důvod, proč se euru naopak vyhnout. Takže euro má v důsledku toho sklon k dolaru slábnout. A sedí to do předpokladu, že dolar by měl být k euru ještě silnější.

Zadruhé vyšší inflace a z ní plynoucí vyšší úrokové sazby znamenají o hodně obtížnější financování nákupů akcií. Jednak akciové společnosti hůř získají úvěry na svůj provoz, jednak i kupci akcií hůř získají úvěry na nákup akcí. Takže pro akcie je to jednoznačně špatná zpráva a akcie v západní Evropě v posledních dnech celkem razantně padají.

Surfování na covidových vlnách

A samozřejmě zkáza na akciovém trhu je ještě dokořeněna další odstávkou plynovodu Nord Stream 1, která „překvapila“ finanční trh podobně, jako jsou silničáři pravidelně „zaskočeni“ prvním sněhem. A domnívám se, že jejich dno je ještě hodně daleko.

Je to opravdu typické každoroční chování finančního trhu: Jak se obchodníci vracejí k počítačům, trh se začíná víc hýbat, roste volatilita a současně i přicházející makroekonomické indikátory podporují narůstání stresu. Letošní podzim bude dost horký.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.