Jsem na světě šest desetiletí a většinu toho času mě různí „odborníci“, aktivisté i politici straší bodem zlomu, zpoza něhož už není návratu. Celý můj život předpovídají zánik Země s přesvědčením, že na záchranu už nezbývá čas. Na Letné tikají osudové hodiny, které odpočítávají vteřiny jako ve fantastickém filmu. Ale léta běží, Země existuje a vzduch i voda jsou rok od roku čistší, nejčistší dokonce tam, kde je nejrozvinutější průmysl.

Daniela Kovářová
prezidentka Unie rodinných advokátů a senátorka

Podnebíčkáři mě kdysi strašili vyhynutím ledních medvědů, ale mezitím se počet medvědů zdvojnásobil. Prorokovali roztání pevninských ledovců, ale od těch dob začaly ledovce zase zázračně růst. Varovali před údajně strmě rostoucí globální teplotou, ale skutečné teploty pak 25 let stagnovaly. Děsivé předpovědi se dosud nikdy nenaplnily. Proto alarmisté změnili termín „globální oteplování“ na nový marketingový název „ochrana klimatu“.

V kultuře strachu

Strašitelé používají citové vydírání, aranžované fotografie a manipulace, podle nichž se na změnách podnebí způsobených lidským pustošením shodli všichni světoví vědci s tím, že změny jsou to nebezpečné a smrtící. Faktům se však vyhýbají. Podle nich se věda schvaluje na fórech a konferencích, ačkoli v té skutečné se nehledá konsenzus, ale vyvracejí se teze.

Pavel Brycz
Bijásek

Před veřejností tak pseudoklimavědci zamlčují, že v době velkých dinosaurů byla teplota o 10 stupňů vyšší než dnes, že v době, kdy Země zažívala třetihorní ráj rozvoje flóry i fauny, bylo tepleji o osm stupňů, že nejvyšší úroveň oxidu uhličitého v celé známé historii a mnohonásobně vyšší než dnes byla na Zemi v kambriu, tedy před 530 miliony let, že hladiny moří se měnily, co svět světem stojí, a že víceméně trvale stoupají od poslední doby ledové. Nebo že v teplejších a vlhčích obdobích se vždy dařilo kvetoucím civilizacím, zatímco chladnější a sušší epochy doprovázely hladomory, války, stěhování národů a rozvraty kultur. Nebo že střídání různých klimatických období probíhalo mnohdy daleko rychleji, než by se nám zdálo. Že počet velrybích keporkaků v západním jižním Atlantiku se mezi lety 2006 a 2022 zdvojnásobil. Že se v Minnesotě, Michiganu a Wisconsinu počet šedých vlků zvýšil z 1100 v roce 1975 na 3600 v roce 2018. Že v celých Státech bylo v roce 1963 pouze 487 párů orlů skalních, zatímco v roce 2006 už 10 tisíc. Dnes jsou větrné turbíny jedinou velkou hrozbou pro orly bělohlavé, přičemž vláda otřesně přiděluje povolené kvóty zabíjení orla bělohlavého pro každý stroj.

Sociolog Barry Glassner v Kultuře strachu trefně napsal, že jeho vyvoláváním „politici získávají voliče, časopisy čtenáře, televize diváky, neziskovky nové členy, šarlatáni odbyt pro své léky, právníci hromadné žaloby, a korporace tak prodávají své výrobky“. A nejen to. Státy získávají moc vnutit svým občanům „správné“ chování vystrašením veřejnosti a následným schvalováním restrikcí. Podívejme se na náš parlament. „Jak má vypadat český klimatický zákon?“, tak se jmenuje seminář, který proběhne 27. února v Poslanecké sněmovně. Organizátor se už ani neptá, zda vůbec klimatický zákon potřebujeme. To by totiž musel vysvětlit, proč mu nestačí stávající předpisy chránící přírodu a krajinu ani ty zdravotní, hygienické, zemědělské, průmyslové, české, mezinárodní či eurounijní.

Ne podnebíčkaření

Zdroj: Deník

Ve skutečnosti žádný klimatický zákon nepotřebujeme, tím spíš s nečeským názvem pro fenomén odjakživa nazývaný podnebí. Důvodů pro odmítnutí je mnoho. Celá agenda klimaalarmistů stojí na vylhaných a účelových datech a nepravdivých tvrzeních, což ukazuje mj. skandál Climagate, v němž vyšlo najevo organizované falšování údajů (třeba středověkého teplotního optima). Mezitím, jak roky běžely, děti demonstrovaly namísto učení, mladí se přilepovali k silnicím a poškozovali umělecká díla. Podnebíčkářství se stalo novým světovým náboženstvím

Jaká je tedy odpověď na otázku v titulku? Žádný nový náboženský zákon proti lidem a na ochranu podnebí nepotřebujeme. Navíc český zákon by byl nejen zbytečný, ale v dnešních podmínkách a situaci smrtící. Pokud ho přijmeme, zničí prosperitu, rozvoj, tradiční průmysl i lidskou svobodu. A slovy dneška zabije i pravdu. Pravda totiž zní, že strach je třeba mírnit, ne přiživovat.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.